To Kapitola 2

Achjaj. Slabší čtyři. Hlavní problém filmu v mých očích je to, že se urputně snaží držet Kingovo reálií a twistů (za což chválím), na druhou stranu se ale vehementně snaží zavděčit co největšímu publiku a proto se tvůrci uchylují k popkornovým klišé a v mnoha případech naprosto se nehodícím a atmosféru ničícím vtipných vsuvkám a právě proto nezbyde čas na to, co je v Kingovo příbězích vždycky to nejdůležitější, a co bylo v prvním díle právě tak skvělé - psychologie postav a jejich vztahy. Místo toho dostáváme zbytečně dlouho bubací scény, které ač jsou natočeny sebekvalitněji, je jich prostě tolik, že se člověku během filmu doslova překrmí a samotné dějové linky (Bowers,...) se pak zdají podivně uspěchané a na sílu, i když měly v rámci příběhu mnohem větší potenciál. Další problém mám pak se samotným závěrem, který na mě, v důsledku menších změn a několika úplně vynechaných linek, skoro vůbec nezapůsobil. Samotná scéna se srdcem byla sice obrazově skvělá, ale v mých očích ani zdaleka nezachytila podstatu toho, jak na mě působil závěrečný souboj s Deadlights v knize, který byl prostě epičtější, osudovější a mnohem, mnohem symboličtější. Je ale dost věcí, co taky musím pochválit - skvělej casting a herecký výkony, spousta scén bylo fakt parádních a nápaditých, designy monster, odkazy na Kingům multiverse nebo samotné Mistrovo cameo, což byl jeden obrovskej easter egg sám o sobě. V závěru pro mě osobně, jakožto fanouška knihy a prvního dílu filmu, tedy poměrně zklamání, nicméně i přes to je to film, který bych rád znovu viděl - trochu prostříhaný, přestříhaný s novými scénami objasňujícími více mytologii příběhu a psychologii postav, spojený s prvním dílem a samozřejmě onou slavnou dekadentní scénou, která je ale právě jedna z těch nejdůležitějších, která dělá knihu tím, čím je a tím, čím druhý díl filmu bohužel není. (01.12.2019)

Stephen Edwin King je geniálny spriadač príbehov s bezbrehou fantáziou. Vlastním kompletnú kolekciu jeho kníh. Mnohé z nich som prečítal viackrát. Som vášnivým čitateľom diel tohto amerického spisovateľa. Pred rokmi som si povedal, že nebudem pozerať filmové adaptácie jeho literárnych predlôh, aby som si tak neskazil jedinečný zážitok pri čítaní jeho kníh. Včera som však toto svoje predsavzatie po dlhom čase porušil. Pozrel som si snímok "To" (It), ktorý v roku 2017 natočil režisér Andy Muschietti. Bola to v podstate len prvá časť tohto rozsiahleho príbehu z Derry. Dal som tomu štyri hviezdičky. Takže som bol prirodzene zvedavý ako to pán Muschietti dotiahne do konca. Pustil som si teda aj titul "To: Kapitola 2" (It: Chapter Two) z roku 2019, ktorý je priamym pokračovaním tohto kultového Kingovho románu. Trocha som zostal prekvapený z nízkych hodnotení a negatívnych komentárov, ktoré sa tu objavili. Mne sa to zdalo v rámci možností zvládnuté celkom dobre. Ja tomu dám štyri hviezdičky, ale zároveň aj dodám, že TO sa nedá zachytiť vo filmovej podobe. TO si treba prečítať. **** (05.06.2022)

Zajímavé, jak stejný tým může vytvořit dva kvalitativně dost odlišné filmy. Problémem druhé kapitoly je hlavně scenář. Ten nenabízí nic nového nebo originálního. V podstatě jde o to, že se dospělí hrdinové vrací na místo činu, stejně jako v prvním díle je Pennywise separátně postraší a oni ho pak porazí. Jenže hrdinové nám mezitím dospěli, takže už nestačí je strašit leprou, bubákem nebo krví. Dospělí se bojí víc jiných věcí, řekněme třeba životního selhání, samoty apod. Jedině u Richieho je něco podobného naznačené. I proto tu překvapivě hodně znovu vidíme hrdiny v dětské podobě, aby lekačky (kterých je zbytečně moc) byly efektnější. To je ale na úkor dospělých verzí, které - navzdory přehnané stopáži - nejsou dostatečně rozvinuté. No a To jako takové má v knize docela epický původ, jakési bájné zlo, které na sebe bere podobu démonického klauna a jiných roztomilostí. Hrdinové ho porazí jinak než v tomhle filmu a mnohem zajímavěji. Tady je to dost klasiký horor, který ani není moc originální. Přes kritiku je ale film stále zábavný a některé momenty jsem si užila. Mohlo ale vzniknout něco mnohem epičtějšího a dramatičtějšího. (08.09.2019)

Znáte To. Jdete do kina na váš druhý nejočekávanější film roku a dostanete přesně To, co jste si tak přáli. První část "kino IT" marathonu byla totiž opravdu skvělá a nikdo ji za ty dva roky nepokazil! "Chacha!" No... Po této krátké pozitivní pasáži končí všechna sranda... Tvůrcům se sice povedlo najít herce pro jejich dětské protějšky takřka dokonale, ale co z Toho, když je celý film jednou velkou slátaninou, která postrádá tempo a nějakou tu děsivost (atmosféra byla fajn namátkou aspoň u zrcadlového labyrintu, pod tribunou nebo u prvního skonu Loserů). Celkově tady udělali tvůrci minimálně dva kroky zpátky a pohřbili jednu z mých nejoblíbenějších adaptací Kinga (pohled člověka, který Stephena pro jeho děsivost spíše nečte - nesrovnávám tedy s předlohou, ale s kvalitami filmů). Ale abych jen nekritizoval. Musím vyzvednout alespoň povedeného Richieho (Bill Hader) a celkem smysluplnou romanci mezi Benem a Beverly. Jak Jessicu Chastain moc nemusím, tady jsem si ji vyloženě užil. Nic To ale nemění na faktu, že ve srovnání s jedničkou, kterou jsem viděl 15 minut předem je Chapter Two fatálním selháním, pro které nemám pochopení. (05.09.2019)

Pro předškoláky zřejmě dobrý, co se týče nějaké děsivosti nebo pokusu o atmosféru. Za dospělé, krásné, inteligentní a sexy muže, musím ovšem konstatovat, že jsem se dlouho u žádného filmu tak kurevsky nenudil. Když vidíte u hororu stopáž skoro 3 hodiny, tak už jaksi tušíte, že bude něco v píči. Následně vás o tom tvůrci skoro 3 hodiny přesvědčují. Měl jsem takový neblahý pocit, že ze strany tvůrců sleduji naprostý záměr o vytvoření nekoukatelné ultra sračky. Skoro 2 hodiny je divák donucen sledovat shledání postav po letech, které připomíná velkofilm Sněženky a machři po 25 letech. Jednotlivé postavy vás nudí vzpomínáním na své mládí a tu a tam dojde i na proložení děje (zřejmě, aby se zredukovala šance na usnutí) nějakou pseudo brutální scénku, kde zařve nějaké naprosto náhodné dítě. Tyto scény jsou naprosto bezúčelné a nijak nekorespondují s dějem. Jakožto ostatně nekoresponduje s dějem drtivá většina filmu, což bude asi tím, že o dějové lince nelze být řeč, protože něco tak nekonzistentního se u áčkových filmů prakticky nevidí. V tomto případě tvůrci nevaří ani z vody, nýbrž z pořádně smradlavých hoven. Velká bída a utrpení. Není náhodou, že jsem tomuto neschopnému režisérovi napálil již druhý odpad ze tří viděných filmů. James McAvoy se asi rozhodl, že dorazí svoji slibnou kariéru a bude hanobit své jméno výhradně v píčovinách, jinak si nedovedu vysvětlit, že se po účasti v posledním průseru X-men, rozhodl zapsat i k této sračce. Jednotlivé příšerky jsou vyloženě k smíchu. Bezkonkurenčně nejvtipnější je PenisWise. Dialogy se nedají vůbec poslouchat, člověk má pocit, že stále sleduje ony děti z prvního dílu. Atmosféra žádná, všechno je naprosto bezúčelné. Úplně největším zlatým hřebem celého filmu, jsou ovšem postupy při likvidaci hlavního hrdiny, kde náhodná z postav dostane náhodné vnuknutí, kterak zlikvidovat hlavního záporáka. Vůbec se autoři nezalamovali tím, aby to dávalo jakýkoli smysl. Nějaký čurák kupříkladu najde na zemi oštěp a ten mu vnukne myšlenku, že právě tímto oštěpem klauna zabije. Nejvíce směšné bylo zjištěné na konci filmu, že se ten pokreslený čurák už 2 díly živí strachem, a tak se v momentě, kdy postavám nejvíce teklo do bot rozhodli, že se ho hromadně přestanou bát, načež se ten pičus začal naprosto kreténsky zmenšovat. Takovou píčovinu vážně napsal Stephen King? Odpočítával jsem sekundy, kdy ta žumpa konečně skončí. Ve výčtu sraček bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho, ale už jsem napsal dost. Zkrátka nenapadá mě jediný prvek, který by se v tomto případě dal pochválit. Totálně promrhané 3 hodiny života. (15.12.2019)