Nebe nad Berlínem

Velmi těžký film pro normálního diváka,možnost vidět vícekrát a potom začít možná chápat podstatu děje a myšlenky. (12.12.2017)

Naprosto skvele poeticke dilo o andeli co jse zamiloval do divky. Rozhovory tu jsou zde naproso minimalne, ale basnicky psane myslenky andela Damiela pusobi temer "dabelsky" impozantne. Remake Mesto andelu mu nesaha ani po paty. (11.01.2004)

Tak tady se Wenders předvedl. Nejenom že natočil nádhernej film, on mu vnukl i život. Pohled na život těch tam nahoře kteří ale občas sejdou dolů mezi nás a chtělí zažít a vidět taky trochu toho pozemského a lidského. Bohužel se tu dočkají i spousty zvěrstev ale naopak někteří se tu můžou i zamilovat. To je myslím dost dostačující důvod pro to sejít dolů už navždycky a stát se člověkem. To je případ jednoho ze dvou hlavních postav(andělů) Damiela. Překrásné, fantastické, pohádkové. Nemůžu jinak než za 5 * (18.06.2006)

Když děcko bylo děckem, Atmosféra, intenzivní předání emoce, radost ze světa. klimbalo volně rukama, Berlín. Berlín! Vejpůl zaříznutý život pulzující na pomalu tlejících ostatcích sebe sama. z potoka chtělo řeku mít, Colombo, kafe v bistru s Bratwursty, Nick Cave, cirkus a andělé v dokonalém souznění. z řeky veletok Účel? Dokonalý citový vyprošťovák a antidepresivum. a z této louže moře. (11.01.2008)

Moji kamaráti o tomto filme básnia. Nerozumiem, čo na ňom vidia. May to vystihla, ako by mi svoj komentár napísala zo srdca. Film ma zaujal iba kamerou, inak o ničom, neoslovilo ma to. (15.01.2008)

První půlka filmu by byla i za čtyři hvězdičky, to se dokonce dalo označit za jaksi poetické. Pak to začalo postupně upadat a bylo to...zvláštní. Náš učitel němčiny tvrdil, že Nebe nad Berlínem je pro "náročné diváky". Asi nejsem v tomto smyslu náročná. (18.05.2009)

Depresivni, realisticke obrazy, myslenky kolemjdoucich, vyborna hudba, nestaticka kamera. Mrazive cernobile provedeni. Prechod v posledni ctvrtine filmu na barvu (sice pro vypraveni - sdeleni premeny - dulezity) jakoby vsechnu poeticnost, hloubani, pusobivost degradovalo o jeden stupen... (24.10.2010)

Po letech ubírám hvězdičku (ze 4 na 3). Tenkrát mě film doslova zasáhl, dnes mě víceméně minul. Hluboká filozofie mi dnes přijde povrchní, místy spíše jako póza. Dalo by se to říct i jinak: film je určen citlivým lidem a ze mě nejspíš časem tento konkrétní druh citlivosti (naivity?) vyprchal. (10.04.2011)

Pokaždé když tento film vidím, je o něčem jiném a někde hluboko se mne dotýká. (08.05.2012)

I přes to, že film Nebe nad Berlínem nevypadal špatně, po shlédnutí můžu říct, že špatný je. Úplně bez děje, písně a herci hrozné. Jakmile se objevily titulky, kinem se začalo ozívat "konečně" apod. Film byl opravdu nekonečný, po hodině filmu jsem nemohla uvěřit, že uběhla teprve hodina. Věřím tomu, že kdyby se na ten film chtěl někdo dívat doma, rozhodně se nedodívá do konce :DD 1* pouze za realistické zachycení společnosti té doby :) (27.04.2013)

Hezká myšlenka i zajímavý vizuál... ale když ono je to přímo strašlivě pomalé a nudné... (18.07.2013)

70% Hypnotické spojení obrazu a hudby je nezapomenutelné, takže obal za jedna, trochu mám ale problém s tím ostatním. Příběh samotný mě totiž nechal úplně chladným i ve chvíli, kdy by neměl, když se začal "vybarvovat". A všudypřítomné filosofování, na němž si spousta intelektuálů asi smlsne, mi moc nedalo. Takže z poloviny famózní a z té druhé jsem rozpačitý. (22.12.2013)

100 % (Alena Prokopová, Ci 12/2007, str. 100) (14.02.2021)

Film je čisto lyrický, dej absentuje. Sledujeme anjelov počúvajúcich ľudské myšlienky a to je všetko co sa deje hodinu a pol a je to strašná nuda. Nekonečné monológy. Potom sa hlavný hrdina bez nejakého popudu rozhodne stat človekom. Tento moment film vôbec nenakopne, takže z toho nie je nič. Páčilo sa mi ako je svet anjelov čiernobiely a svet ľudí farebný a Colombo.  Romantická linka bola len tak mimochodom. A Berlín je zobrazený ako škaredé mesto. (14.01.2023)

Poetická kultovka na kterou chodili pankáči do klubovýho Ponrepa za komančů, bo tam byl rozervanec Nick Cave a jeho kapela Birthday party a taky Brixa Bargeld. No nijak mě teda neoslnili. Hezký poetický námět, který na mně působil, ale filmově prostě uondaná artovka. Bruno Ganzovi ten anděl fak sednul. Jak málo jsem tušil že se do Berlína za dva roky podívám těsně po zbourání zdi a že mi na mým smíchovským Andělu postaví ošklivej skleněnej barák od věhlasnýho Jeana Nouvela, na kterej plácnou anděla z tohodle filmu. Jako Smíchovákovi je mi to naprosto cizí stejně jako hýkání milovníků nudnýho filmartu, bo kouzlo fresky smíchovskýho Anděla z odstřelenýho baráku, která tam naštětí je stále zastrčená je o něčem jiném. (31.01.2024)

Jak vidno, film vas prilis nenadchl. Skoda, ze jsou zde taci, kteri ho plne nedoceni. Jedinecny filosoficky Wendersuv pocin zkoumajici zakladni otazky byti a nebyti melancholickeho charakteru si zaslouzi pozornost a uctu. Svet je prece barevny... (08.08.2003)

Anděl Damiel se vzdá věčného nesmrtelného života, kvůli cirkusové akrobatce Marion. Tento jednoduchý děj je zachycen ve 127 minutách filmu, což je asi hlavní důvod, proč jsem se přistihl, že se zhruba v první třetině koukám na hodinky. Bylo to velice vláčné, zdlouhavé, hloubavé a monotónní – možná to však byl záměrně volený způsob, jak zachytit čas z pohledu věčných andělů. Takže divák vidí černobíle jako andělé, sedí v knihovně a slyší slova ale i myšlenky všech lidí uvnitř a to najednou, takže splynou do jakéhosi nadpřirozeného šumu. Kochá se pohledem na anděla s bílými perutěmi na vrcholu nejvyšší věže – tak blízko nebi s takovým nadhledem nad nekonečnou propastí věčnosti... Divák postupně skutečně získá pocit, že život je věčný a čas bezcenný. Přitom se nechává unášet poetickými obrazy a skutečně niternou hudbou Nicka Cavea. Překvapením pro mě byl Colombo (Peter Falk), bývalý anděl, který láká své „kolegy“ na zem do barevného lidského života. Damiel si s ním potřese rukou čímž zpečetí svou proměnu. Bruno Ganz byl v roli Damiela celkem přesvědčivý. Nápad na příběh je dobrý, ale nejvyšší hodnotu má pro mě film spíše v romantické atmosféře, poetice a pocitech z toho co vidím - což mě poté (i v časově prostorném průběhu) přivedlo k reflexi. Teď jak o tom znovu uvažuji, dal bych tomu i 4. (17.08.2005)

Trochu melancholický film o tom, jak se anděl touží stát člověkem. Kulisa démonického Berlína devadesátých let viděného z ptačí perspektivy a dialogy, které by se daly tesat do kamene, vytváří skvělou atmosféru. Film se mi zpočátku zdál hrozně zdlouhavý, ale postupně jsem zjišťoval jak všechno do sebe zapadá a vytváří harmonický celek. Nemohu jinak než 100%. (21.12.2007)

Neuvěřitelné kouzlo. Film tohoto druhu snad nelze ani hodnotit. (15.08.2008)

Film v němž svět je viděný anděly, ne lidmi, kde čas skoro neběží, protože nehraje žádnou roli, kde události kloužou jako křídla vzduchem při plachtění ve výškách, kde hranice mezi snem a skutečností se kamsi vytratila, kde důležité je jen to, co vychází zevnitř a kde pravdu vidí jen děti, protože v sobě ještě neušlapaly víru v anděly a zázraky. Velké dílo pane Wendersi. (13.06.2009)