3096 dní: Příběh Nataschi Kampuschové

Musím přiznat, že mě to chytlo od počátku, ona tragičnost a pocit skutečně prožité události táhne jak Magneto bez rozdílu. Co mi zde chybělo a nenašla jsem to ani ve starých odkazech a článcích, je psychologický rozbor osobnosti únosce. Je jasné, že na jeho úchylce měla největší podíl výchova matky, ale není zřejmé, zda byla příliš úzkostná, despotická či bez lásky, ale asi vše dohromady. Natascha patrně PTSP netrpí, jinak by se nedokázala pustit ani do knihy, natož do tak intimního filmového zpracování. Na jedné straně jí fandím a přeji další normální život, na druhé je evidentní, že by neměla mít vzhledem k prožitému těžkému traumatu a v zájmu oboustranné bezpečnosti raději nikdy děti . (01.07.2014)

Mě tak moc ovlivňuje to téma a jak je silný, že jsem celou dobu byl naprosto v tranzu z toho jak jí psychologicky i fyzicky týral a co všechna ona vydržela, takže vlastně filmu ani nedokážu nic vytknout, protože mě to téma tak hluboko zasáhne, že všechno okolní jde stranou. Tenhle případ si dobře pamatuju, když Natasha utekla bylo mi asi 8-9 let a byl jsem z toho strašně v šoku, když to bylo v televizi. Rozhodně to nebyl nejlepší film, jaký jsem viděl, ale je opravdu silný a herecké výkony velmi dobré. Nejvíc se mi líbila asi mladší verze Natashy. (16.07.2015)

Příběh je to nesmírně zajímavej. Jenom blbě natočenej. Nebaví mě hlavní hrdinka, uchylák, vlastně mě tam nebaví nikdo. Na to, že je to reálný, je to strašně nevytěžený. (25.06.2022)

Od začátku mi na filmu děsně vadilo, že ač je natočený Němci (mmch. Rakušani jsou jak známo jen nedokvašení Němci), hrají v něm anglofonní herci a mluví se v něm anglicky. Probůh proč?? Je to od jeho tvůrců hnusná prasárna kterou nechápu, jako kdyby třeba Češi natočili film z českého prostředí s cizími herci v angličtině. Pokud byla 'Natascha' určena pro zámoří, tak snaha zavděčit se anglinou myslím vyšla naprázdno, příběh je zpracovaný poměrně střízlivě a faktograficky, což průměrné Amíky těžko zaujme. A to je zase na druhou stranu jeho plus, tahle hollywoodismů prostá faktografická střízlivost. Ale narovinu - příliš mě to nebavilo, víc si užívám třeba úchylárny o různých sériových vrazích než o zakomplexovaných slabošských mamáncích tyranizujících malé holky. Škoda, že se ten bastard Přiklopil nedostal do lapáku, dostal by tam od muklů jistě pořádný záhul. (10.03.2019)

Stejně jako mnozí jsem měl poměrně velké obavy. O příběhu Nataschy Kampusch už bylo napsáno snad vše a každý aspekt jejího věznění byl rozebrán do posledního detailu, stejně jako osoba jejího žalářníka Priklopila. Filmaři tedy nemohli přijít s nějakou fabulací a díky Bohu za to, že si to uvědomili. Horman se tedy omezil na "pouhou" hranou rekonstrukci, ale byla to rekonstrukce natolik věrná, že diváka musí mrazit už jen kvůli tomu vědomí, že tohle se skutečně stalo. Zásluhu na tom mají i hlavní představitelé Thure Lindhart a Antonia Campbell-Hughes. Oběma jsem jejich role bezvýhradně věřil. Snad jen jedinou výtku bych měl ke zvolenému jazyku. Chápu, že se jedná o mezinárodní projekt s ambicí prorazit i za mořem, ale němčina by tomu dodávala ještě více autentičnosti. Navíc si nejsem jist, jestli zrovna zvolený formát americké publikum pobere. 90% (03.11.2013)

"Ty už nemáš žádnou rodinu !! Já jsem tvoje rodina !! Jsem tvůj otec, matka i babička.. Já jsem tě stvořil !! " (15.06.2015)

Opět tu není napsaná herečka, která hrála malou Nataschu. (22.07.2014)

První německý film, který jsem si dobrovolně pustila a celý ho dokoukala. Příjemně mě překvapil. Dohnala mě k tomu zvědavost, protože mě příběh Nataschi Kampusch zaujal, hlavně tedy kvůli prezentaci samotné unesené dívky, pohledné, sebevědomé a sečtělé. Navíc nemůžu zapomenout, jak jsem v době, kdy se zveřejnil její návrat, právě dočítala knihu Sběratel od Johna Fowlese. Zvláštní náhoda. Film je velmi dobře natočený, herci odvedli skvělý výkon, skutečně působivý zážitek. (16.05.2016)

Příběh Nataschy Kampusch je sám o sobě docela děsivý, byl jsem pak zvědavý, jak se ho podařilo promítnout do filmu. Musím říct, že jsem čekal něco trochu znepokojivějšího, než je snímek "3096 Tage". Ta atmosféra musela být místy skutečně šílená, ale tohle snímek nedokázal přetavit ve svou výhodu. Zobrazuje tak něco, co rozhodně není v pořádku, ale díky němu máte pocit, že vlastně holka tolik netrpěla. To je tak těžké natočit něco, co vám vyrve srdce z těla? Vždyť je to příběh podle skutečné události... Dokument o Natasche a její výpověď by v sobě měl mnohem depresivnější atmosféru. (27.11.2013)

Další zajímavý německý snímeček. Zde nám ukazují šílených 8 let v zajetí, celkem dost již známé dívky, díky této skutečnosti. Hereckých výkon únosce i oběti jsou velmi dobré. Bohužel mi zde chybí ucelenost děje, přeskakování v čase není nijak extra vyjádřeno. Dále by mě zajímal víc pohled na únosce, jeho motivy jeho činu a dále vývoj vztahu a dilema vůči oběti. Sice dávám průměrné hodnocení, zde bych ale mírně shlédnutí doporučil. (24.12.2020)

Není to dokument a hraný film, byť podle skutečných událostí by měl trochu víc pracovat s hercem. Hlavně představitel Priklopila mě nějak moc nepřesvědčil, ale třeba se tak opravdu choval, co já vím. Únavné bylo neustále odstraňování a opětovné vracení překážek, které maskovaly úkryt Natashy. Nevím, jaký bych musela být psychopat, abych tohle pořád znovu absolvovala, ale jako diváka mě to uondalo. (16.06.2015)

Tupé plácání se v rádoby dramatu, které má ve filmové podobě podstatně větší potenciál. Žádná atmosféra, spád, práce s prostorem, emoce hlavní hrdinky, německá preciznost nějak otupěla. A já u tohohle "dramatu" taky... (30.06.2014)

Hodně subjektivní, místy až "romantické" vyprávění o tom, co a jak zažila a prožila Natascha Kampusch - realita musela být přímo úděsná(!) .. Wolfgang Priklopil se evidentně inspiroval výbornou knihou Johna Fowlese ´Sběratel´ (1963) .. a určitě nebyl sám, ale na ty další se zatím nepřišlo ... (01.07.2014)

Na toto si veru ešte každý dobre pamätá. Bolo len otázkou času kedy sa po niekoľkých knihách napokon dočkáme aj nejakého filmového spracovania. Tak tu to máme. Príbeh napísal sám život, a tak už bolo treba len tých 3096 dní natlačiť do 109 minút - teda vybrať to najpodstatnejšie. Na mňa však celý film pôsobil dosť priemerne a neviem ako u iných, no u mňa vôbec nevyvolal tie emócie ako by som práve od takéhoto príbehu čakal. Celé mi to prišlo akési ťažkopádne a vôbec sa to nenieslo v takej atmosfére, aké by bolo potrebné. Na druhú stranu sa mi páčilo, že únosca Wolfgang nebol počas celého deju vykreslený len ako vyšinutý a zvrátený fanatik, ale mal aj svetlé momenty, počas ktorých si chcel získať Nataschinu priazeň. No ako celok tento film na mňa pôsobil viacmenej priemerne. (03.05.2014)

Fakt sa mi nechcelo do tohto dielka ísť,ale kedže príbeh vyplívajúci zo skutočných udalostí,tým pádom nastupuje zvedavosť + patričná dávka nepríjemného skľučujúceho pocitu..Musím uznať-je to silný príbeh a má to niečo do seba.Temné,desivé až nepochopiteľné zároveň.Záverečný útek z rúk psychopata mi prišiel až smiešne jednoduchý,toto by americká produkcia len veľmi ťažko predýchala..nuž ale toto nepíše človek-toto písal život.No a nezabudnite pravidelne natáčať podobné druhy snímok,aby si mohli potencionálny budúci únoscovia malých detí zobrať napríklad príklad aj z tohto tu,pochytiť pár vylepšovákov alebo po prípade vychytať nejaké tie muchy-chyby. (08.06.2014)

Bolo dobré a odporúčam aj ostatným, ktorí si chcú film pozrieť, aby si nič nezisťovali o tomto prípade, keďže ide o film podľa skutočnej udalosti. (12.12.2022)

----- "Bylo to jasné: Přežije jen jeden z nás ..." ----- Nadělil si neposkvrněnou hračku ... to aby nezůstal sám. Přesto ji považoval za méněcenného, nečistého tvora, kterého je nutné zlomit - a přetvořit v poslušnou, snadno ovladatelnou loutku. Neboť hlubšího citu nebyl schopný. Čeká vás depresivní drama, ze kterého mrazí. Škoda slabšího úvodu a kupodivu ne až tak emotivního finále. Jakoby si snímek v začátku nevěděl rady s pocity malé holčičky, jejíž zoufalství muselo být naprosté a zničující - poté, co se ocitla v podzemní kobce bez možnosti úniku. Zrovna tak zvláštně působí závěr - odosobněný a civilní. Jenomže ono je to těžké - mnohdy ty nejsilnější vnitřní bouře nejsou viditelné při pohledu zvenčí ... a šokové zvraty (ať už k horšímu nebo k lepšímu) často prožíváme s určitým zpožděním. Třeba i proto, abychom je vůbec vydrželi - abychom je ustáli. Takže za 4* ... pro Nataschu Kampusch. P.S.: 1) Zdá se, že za všechno zlo světa jsou zodpovědné matky ... neboť čas od času vychovají zrůdu; 2) Někdy si intenzivně přeju, aby existovalo peklo. (01.07.2014)

Neuveriteľný skutočný príbeh,vyrážajúci dych. Stačí zlomok sekundy a život sa môže stať peklo . Únos dieťaťa musí poznačiť jej myseľ na celý život. Skvelé spracovanie filmu s úžasnými hereckými výkonmi. 7/10 (05.02.2018)

Perfektně natočený film podle skutečné události. Podle mě bylo hodně šancí utéct, ale asi se to lehko říká blbě koná. Dokonalé herecké výkony obou hlavních postav. (11.09.2014)

Játo věděl, že Neckář je úchyl, teda hlavně tak vypadá teď, co je starej. Ale když byl mladej, tak se nějak podezřele podobal na toho psychopata a sadistu, kterej hrál tady... Samozřejmě, že se film snažil zobrazit ty kentusy a hnusy, co jí ten zmrd prováděl a normálního člověka to musí aspoň trochu šokovat. Týrání hladem, bití, otročení, zneužívání, to všechno tam je vidět v plné kráse. A mladá herečka si asi při natáčení taky moc neužívala, protože vesměs se tam pohybuje napůl nahá nebo je mlácená a tak... za tu vychrtlost si asi může sama. No ale holt je to podle pravdy a tyhle příběhy jsou většinou silny. Němci jsou tím navíc známí, takže bych se nedivil, kdyby v každým 10. sklepě neměli někoho zavřenýho, chch. (16.06.2015)