Kostka

Kostka je velmi milý film plný mrazivého napětí. Žánrové zařazení mezi horory neberte vážně. To se někdo zase spletl. Film je naprosto čistokrevné drama, neboť splňuje všechny jeho aspekty. Já se tedy bavil. Sledovat takové pěkné futuristické vězeníčko plné důmyslných pastí, to je skutečně radost pohledět. Sice mi bylo úplně jedno, jaký osud hlavní hrdinové potkají, ale i tak film za pokoukáníčko rozhodně stojí. Některé pasáže byly velmi mrazivé, jiné zase o trošku méně. Scénář není marný a všechny prokombinovanosti jsou lahůdkové. Lepší 3*. (08.09.2012)

V kocke...sa snúbi minimalistická oslava klaustrofobickej drezúry a matematická deštrukcia demarkačnej pudovosti. Táto mnohoznačná, machinačná hra o prežitie si po celú dobu udržuje neobyčajnú vypätosť, bez okolkov ospravedlňuje nevyhranené finále a hrdo si preberá nálepku mind-fuck. Zrádny labyrint, životné výpočty...vyvražďovačka s presahom. (17.03.2013)

Prakticky je prvni dil pribehem stejnej jako dil druhej, jenze tohle je uplne jina uroven. Jednak je to cely takovy spinaveji a i kdyz tu mohlo bejt urcite vic smrti, ty co tu jsou, jsou super. Je dobre, ze reziser nevsadil moc na herce, sice nejsou spatny, ale nic extra se nekona. Daleko lepsi je samotna atmosfera a skvele stupnovany napeti az k super konci, kdy sem na chvily uvazoval i o 5*, ale precejen se tu par slabsich chvilek najde, takze nakonec to max hodnoceni nedam. (25.02.2007)

Divný film, ale tím dobrým způsobem. Docela chápu, proč se Ve vysoké trávě dostalo právě do rukou Vincenza Nataliho. Trochu mě rozčilovali jen někteří herci, ale jinak musím pochválit hlavně dobře využitý originální nápad a tísnivou režii, která z té kubické klaustrofobie těží, jak jen to jde. Závěr mi vůbec nevadil, mám tenhle typ konců rád. (13.10.2019)

Z neznámých důvodů v neznámém prostoru. Parta vzájemně neznámých lidí, různých názorů, hodnot, profesí. Neví proč, jen jim dochází, že tohle kostkovité bludiště má určité zákonitosti, které přináší krutou smrt i ztrátu zdravého rozumu. Logické uvažování tu hraje první housle, zajímavosti přidává i fakt, že víme a kalkulujeme jen s tím, s čím samotní uvěznění hrdinové (jen s výjimkou toho, že oni tam bojují o holý život). Na festivalech četně oceňovaný sci-fi thriller navíc disponuje skutečnými rébusy, na kterých se podílel i matematický expert, tudíž zápletka má hlavu i patu. Minimalistický snímek upoutá i relativně promyšlenou kamerou, absolutně neznámí herci – v mých očích i dosti nesympatičtí – svůj prostor ovládli docela dobře, nicméně nemůžu upozornit na místy „šílené“ dialogy, naopak „potěší“ stresová zátěž, která se ukáže stejně nebezpečná jako smrtící pasti. Přes všechny klady na mě tahle nízkorozpočtová hra nefungovala tak, jak bych si představoval, tak ani příliš nepřekvapí, že jen co zbyvší postava v posledním záběru zmizí z obrazu, i film prostě zmizí z hlavy. (14.08.2008)