Jak vytrhnout velrybě stoličku

Skutečně typicky dětský film. Po zhlédnutí po těch moha a mnoha letech mohu pouze konstatovat, že se mi nyní z toho nejvíce vybavuje Preissová, a to jen jakožto čistě sexuální objekt. A ta Poledňáková jest dalším důkazem, že to přesto přese všechno šlo za minulého režimu v jistých ohledech lépe. Ale jinak pochopitelně vivat kapitalismus. (04.07.2021)

V případě volného cyklu polokomediálních, polocharakterních televizních inscenací Marie Poledňákové se podařilo a daří pojednat podstatné téma: odvrácenou tvář feminismu a nesnáze ženy, která našla odvahu sloučit své profesní představy i mateřské závazky do jednoho uceleného, vždy napjatě žitého života ženy socialistické práce bez odlehčující možnosti přídatných služeb. Zní to skoro frázovitě a hrozně ekonomicky a jakoby mimo komediální rámec díla; je to ovšem zavádějící pocit. Napětí, které se z těchto vzájemně se podpírajících i rušících klíčových poloh vytváří, se stává nosnou základnou pro celý gejzír polovážných, polokomických scén, jež dávají dítěti netušené možnosti. V Tomáši Holém a jeho výbojném chlapeckém mužství byl tento výchozí rámec dokonán. Zběsilost, s níž toto zdánlivě bezbranné děcko usiluje o emancipaci nejen vlastní, ale v rodícím se patriarchální dikci svého nitra i své milované mámy, odzbrojuje; okamžiky hlubokých bezděčných mouder se střídají s uličnickými příhodami nezvladatelného syna a je těžko odlišit, kdo koho trestá či odměňuje víc: zda rodič potomka, nebo naopak. Němcův part, úloha nevinného muže, jemuž bylo bez zlé vůle odepřeno otcovství, je v této uvozující inscenaci potlačena. Cesta k dotvoření vlastně existující úplné rodiny, řešícímu problémy všech jejích členů, je cíl, který poetice celého bezděčně vznikajícího volného cyklu dává směr, hloubku i výhled. Komediální je ve VELRYBĚ současně společensky kritické (připomíná o něco starší nájemnickou trilogii, která do Tháliiny náruče přivedla Ivu Andrlovou). Dobové strázně osamělé matky a neposedného nápaditého syna poprávu získaly - a dále získávají - svou nadčasovost v nových a nových generacích svých vděčných, rozradostnělých diváků. Myslím, že právem. (02.12.2007)

Tomáš Holý byl prostě tak roztomilý, tak bezprostřední, tak skvělý, že vás filmy s ním prostě musí strhnout. Navíc jeho chemie s Františkem Němcem je prostě skvělá. I když je scénář Marie Poledňákové někdy hodně takový křečovitý a některé scény jsou strojené, herci je zvládnou skvěle a film prostě hladí po duši. (26.12.2017)

Jedna z nejkrásnějších českých rodinných komedií. Rozhodně ne žádný průměr, jak jsem tu několikrát četla. :) Geniální Tomáš Holý jako nezbedný Vašek, který hledá tatínka a najde (svého skutečného) - horolezce a statečného záchranáře horské služby Luboše (charizmatický Franta Němec:). Humor, pěkná hudba, prostředí hor a krásný dojemný závěr. ,,Víš jak se vytrhne velrybě stolička? To se sestrojíš mořský jeřáb, dáš velrybě vagon algeny, načasuješ nálož s dynamitem a tři, dva, jedna...!" :). Na konci si vždycky pobrečím. Mám ráda i druhý skvělý díl na prázdninách u dědy. http://www.youtube.com/watch?v=0S9fYBxlo0Y (24.04.2011)

Byl jsem tak trošku okraden o hlavní pointu, protože jsem z malých úryvků, které jsem jako dítě viděl věděl, kdo je jeho táta. Nic to ale neubírá na zábavnosti a velmi hezkém příběhu. Herecký výkon všech zúčastněných i toho nejmenšího jsou obdivuhodné a s velmi kvalitním a nečekaně až smutně krásným zakončením mi to dává pět bodů. (18.11.2014)