Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

Mariin 

všechny recenze uživatele

Tuto mayovku natočil jako 1. díl německo-židovský režisér Siodmak podle literární předlohy celkem dobře. (2. díl se jmenuje Pyramida boha Slunce). Film je na rozdíl od vinnetouovské klasiky pojat více pohádkově, či divadelněji (mnohdy jsou scény točeny jen ve studiu). Zvláště Indiáni působí nepřesvědčivě, tak nějak toporně. To ale nic nemění na tom, že romantický příběh je dobrý a Lex Barker jako dr. Sternau, málo známá Michele Girardonová jako prohnaná Josefa, Gérard Barray jako zkažený šlechtic a zvláště Rik Battaglia jako bezcharakterní mexický kapitán Lazaro Verdoja, podávají skvělé herecké výkony. Co se týče Battaglii, je to asi jeho nejpřesvědčivější role padouchů ze všech filmových mayovek. Výborný dobrodružný film pro mládež (pomineme-li nesprávný ideologicko-politický příklon k juarezovsko-americké revoluční politice). ()

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// +zajímavé prostředí, atmosféra –vyloženě je zde cítit, že je film rozdělen na 2 části/// Tak tohle je film, který předcházel druhé části s názvem Pyramida boha slunce. Kterouž to jsem viděl paradoxně jako první. A právě většina z vás tvrdí, že první část je lepší. Ovšem u mě je to naopak. I tato část je určitě zajímavější než mnoho májovek. Jenže hlavně z počátku trvá než se dostaneme do děje. Vše se rozjíždí pomalu a některé postavy se objeví až v polovině filmu. Podobné je to s hudebním doprovodem. V druhé části jede jeden song za druhým. Zde chvíli trvá než se hudba pořádné rozproudí. Jinak postavy jsou zde zajímavé a příběh se zde pěkně zamotává. Málo prostoru zde mají indiáni, ale ti si to v Pyramidě vynahradí./// Celkem 70%/// ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

Mayovky o indiánech žijících na jih od Rio Grande pro mě nemají to správné kouzlo. I v téhle je Lex Barker, krásná příroda, kouzelný hudební motiv a slušný záporák. Zdánlivě tedy nic nechybí, ale výsledný dojem je přinejlepším průměrný. Snad za to můžou směšné efekty a křiklavě studiové kulisy, snad fakt, že mu chybí ideály ze série Vinnetoua. Lehké osvěžení v podobě zasazení do doby Francouzské intervence v Mexiku potěšil, ale sám o sobě film nespasil. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Nejhorší Mayovka vůbec (snad možná na úrovni Old Firehanda). Všechny západní s Surehandem jsou stále o třídu lepší než tenhle paskvil. Lex Barker byl vždycky to, co umělo Mayovky nakopnout, ale tohle bylo i na něj moc. Hrubě nepovedený maglajz, který kazí jméno o hodně vydařenější Pyramidě Boha slunce, se kterou bohužel tvoří jeden dějový nedělitelný celek. ()

Lottr 

všechny recenze uživatele

Jedná se o jeden z nejslabších, dobrodružných příběhů s Lexem Barkerem. Ta příběhová linie je sice podobná, jako je tomu ve všech těch předchozích, ale něco tady tomu prostě chybí. Dějová stránka je rozhodně slabší a komické vsuvky filmu jen škodí. Možná jen šlo o odlehčení pro mladšího diváka, ale i to se dá přece udělat s jakýmsi vkusem, jako tomu bylo třeba v sérii o Vinnetouovi. Místo drsného hrdiny, který uspí svou pravačkou kde jakého padoucha, je z Oldy Šetrného jakýsi načesaný doktůrek, který si sice umí taky s bezprávím poradit, ale už ne, s tou drsnou grácií, na kterou jsem si zvyknul. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Místa natáčení: Jugoslávie: Zupci u Trebinje, Popovo Polje u Trebinje, Stubica u Titogradu, Tuzi u Titogradu, řeka Cijevna u Titogradu; Španělsko: okolí Barcelony, Montserrat; Německo: zámek Charlottenburg v Berlíně. (hippyman)
  • V priebehu jedného roka od premiéry videlo film v Československu celkovo 543,052 divákov. (Raccoon.city)
  • První Mayovka, která nezískala ani "Zlaté plátno" za tři miliony návštěvníků, ani cenu "Bambi" za obchodně nejúspěšnější film roku. (hippyman)

Reklama

Reklama