Hledá se prezident

Dokument má dokumentovat a nevyjadřovat sympatie autora. Proto ODPAD. (05.01.2014)

Dokument shrnuje průběh prezidentských voleb a připomíná že ta Zemanova kampaň byla nehorázná prasečina. Nic víc, nic míň. Schwarzenberg to hezky na konci shrnuje: To bych netušil, že se po šedesáti letech setkám s národním socialismem... PS: škoda, že jsem nikde nezastihl Bobobus, na buchtu bych si zašel. (07.01.2014)

...aneb jak se prochlastat, prohulit a probonmotovat k nejvyšší státní funkci. (10.01.2014)

Výborný dokument. Měli by ho vidět všichni, kteří si zvolili toho, který teď sedí na Hradě. Ukazuje totiž krásné nezveřejněné záběry popíjejícího, senilního, nevtipného a buranského pána, jenž byl jedním z největších omylů naší politiky. Z druhé strany také uvidíte některé případy zastupující naši voličskou obec, které Vám vlastně objasní, proč volby dopadly, jak dopadly. Kromě přemýšlení nad českým národem se ale budete také dobře bavit. Kromě provejů pana Okamury s hudebním vystoupením Víti Vávry, či putování Bobobusem, pobaví hlavně pan Dienstbier, na kterém je častokrát vidět, že by nejradši panu Zemanovi uštědřil dobře mířenou ránu pěstí přímo mezi oči. A na závěr citace z filmu, která plně předpověděla současný stav: "...potom se tam dostane ten Miloš Zeman a bude tatáž politika jako za Klause, jenom o to ještě horší, že on bude rozkládat tu sociální demokracii, a pak tady budeme mít vlastně rozloženou ODS, rozloženou sociální demokracii, což je nejhorší stav, kterým vylezou ty extrémy jak zleva, tak zprava". (10.02.2014)

Dříve jsem byl fanatický zastánce přímé volby prezidenta jakožto žádoucí protiváhy zákulisních tahanic a politikaření při volbě parlamentem v r. 2003 a 2008. Čím více se přímá volba blížíla, tím více pochybností jsem měl o svém názoru, až jsem jej nakonec musel vyhodnotit jako pomýlený. S ročním odstupem mi to tento dokument potvrzuje. Samotný dokument žádný filmařský zázrak není, ale někdy je obsah mnohem důležitější než forma, což je přesně tento případ. Zásadní přínos filmu spočívá v tom, že až na dřeň odhaluje podstatu a současný stav naší politické kultury. Protože sestava kandidátů je odrazem naší politické kultury. A co jsme byli schopni vyprodukovat? Ožralého burana, toporného úředníka marně skrývajícího svůj zálusk na prezidentskou funkci a ještě marněji skrývajícího svůj šok ze ztráty vedoucí pozice a pádu mimo druhé kolo, vysloužilého politika zkompromitované strany který snad tím prezidentem ani vlastně být nechtěl, kandidátku na cokoliv za kohokoliv s kýmkoliv, idealistickou - leč nerealistickou spasitelku světa a barevného maskota, který představoval ideální protestní volbu proti establishmentu, což je ale na prezidentskou funkci trochu málo. A v té serióznější trojici poněkud unaveného kandidáta zaplétajícího se do pasti vlastní rétorické neschopnosti, dalšího kandidáta sráženého nedostatečnou podporou ve vlastní straně a nutností vyrovnávat se s osobními útoky ožralého burana, a nakonec sympatickou dámu, která se během kampaně nedokázala prosadit naprosto vůbec k ničemu. A teď z toho vybírejte prezidenta... Jen škoda, že nakonec z kola vypadli Okamura a Jakl a že nějakého svého kandidáta nepostavili comancheros, mohlo být to panoptikum teatrální stupidity zcela dokonalé. (06.03.2014)

Zeman je starej vožrala, Schwanzenberg věčně chrápe a chvílema asi netuší co se kolem děje. Všechno se to natočilo a tak nějak se setříhalo a - překvapivě je to slušnej "film". Teda jako nic z čeho bych si kecnul na zadek, ale párkrát jsem se slušně zařehtal. Můj top byl asi, když Táňa Fischerová říká, že to chce rozostřený, "aby to nebylo takový to precizně vymakaný, jak stojí člověk před hradčanama,.. jsem nejlepší || střih || a Jirka Dinstbier před bránou pražského hradu. lepší 3* (30.10.2014)