Nežné vlny
Režie:
Jiří VejdělekScénář:
Jiří VejdělekKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Miloš KrkoškaHrají:
Táňa Pauhofová, Hynek Čermák, Robert Cejnar, Lucie Šteflová, Jan Maršál, Gabriel Barreto de Carvalho, Natálie Halouzková, Jan Hartl, Vojtěch Dyk, Jan Budař (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Sympatický Vojta je nesmělý a jeho rodina praštěná. Cholerický tatínek, který kdysi nepřeplaval kanál La Manche, z něj chce mít závodního plavce a milující maminka, bývalá hvězda dětské lední revue, vidí v synovi talentovaného pianistu. Jenže Vojta má docela jiné priority - především rusovlasou spolužačku Elu, okouzlující akvabelu, která už v listopadu odjede do vysněné Paříže. Jestli Vojta rychle nepodnikne něco opravdu zásadního, zmizí mu Ela navždy za železnou oponou. Píše se totiž rok 1989. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (428)
Trochu se bojím, že se z Vejdělka stává nový Troška. Spíš kvůli humoru než kvůli jiným věcem. Příběh ještě pořád dává nějak smysl, ale když se nad tím zamyslíme, tak stejně zjistíme, že to je jenom příběh o tom jak chce jeden kluk zasunout. Ovšem, na tom není nic špatného. Na tom je vlastně postavená celá série American Pie a u ní to funguje do nějakýho bůhví jakýho dílu docela dobře. Něžné vlny je film, který je prostě klasická odpočinková komedie. Taková, která vám nic nedá a jen když chcete tak se u ní můžete bezmyšlenkovitě smát. Což není principem komedie. Ale dejme tomu. ()
Příště doporučuji rovnou přepnout na jiný film či jít ven. Ztráta času, už ani nevím o čem to bylo, jaká to byla blbost. ()
Strašná nuda, byť pěkně natočená. Skvěle vybrané lokace a herecky vcelku sympatické (Čermák, Budař)...škoda. ()
Řada scén ve filmu je vtipná a pobaví, ale celkový děj a tempo velmi rozvláčné, že se bojíte, že to bude trvat věčně. ()
Varování: tento film škodí zdraví! ()
Pohodová komedia bez nejakých väčších trapností,tu sa vážne nemože nikdo uraziť ,práve naopak! ()
Strašně milý film, na který se příjemně kouká a tak nějak bezstarostně plyne. Není to o vrcholovém filmaření ani o dechberoucích výkonech nebo promyšlených zápletkách. Je to typicky český film, které se natáčeli kdysi, před lety, nyní a natáčet se u nás stále budou. A je to dobře. ()
Ten film je jednoduše nádhernej, romantickej, milej. Přitom vtipnej. Moje krevní skupina. Nemám absolutně co vytknout (dobře, když už výjimku, která potvrzuje pravidlo, tak tu už dost překombinovanou scénu z Národní třídy ´89)... A výborná ústřední dvojice, roztomilý popleta Vojta (ten malý - Jan Maršál - je lepší) a krásná zrzavá beruška Ela (ach, Lucie Šteflová - už putuje do Oblíbených). Taktéž Táňa Pauhofová (taky ach..), Hynek Čermák a Jan Hartl se mi líbili, ale u nich už je to klasika, že jsou výborní... No a navíc ty vzpomínky z mládí... Ano, asi je to film pro takové ty - jak jen bych se safriš nazval - "mladé pamětníky". Proto tu zřejmě má tak málo procent... / .. Ještě mi to nedá - úsměv mi vyloudilo přečtení místních tagů: "láska, škola, manželé, komunismus, plavání, sametová revoluce" - nemá chybu, lépe bych ten film těžko popsal :-) ()
Kdyz se clovek soustredi pouze na damskou cast hereckeho ansablu (Tana, Lucie) a z toho panskeho vnima pouze skvele Cermaka s Hartlem, pak je to docela prijemna oddychovka. ()
Česká kinematografie, s neustále se opakujícími náměty v určité časové ose, a já, nejsme moc přáteli. Na něžné vlny jsem narazil náhodou a je to ten příjemný okamžik překvapení. Netvrdím, že jsem měl po shlédnutí pocit blaženeho štěstí, ale kupodivu jsem se i trochu pobavil. Film si na nic nehraje. Ukolem bylo pobavit diváka, parodovat trochu sama sebe a to oceňuji. Takže dávám s klidným srdcem 4* a to je na českou produkci fenomenální :)) ()
Za to letní kino v létě.... ()
Už jsem to kdysi viděl a ani jsem to nehodnotil, to je vidět, jak mě to oslovilo. Je to komedie, která moc nebaví, navíc je plná všemožných klišé, který už známe. Hlavní hrdina je takovej ten věčnej smolař, kterýmu se nic nedaří, ženský balit neumí a když už to vypadá, že něco dopadne dobře, stejně se to nakonec posere. T. Pauhofová je pěkná, H. Čermák je dobrej, ať hraje cokoliv, ale jinak je to slabý, vyloženě dobrých, vtipných scén je minimum. A třeba už nás taky někdy přejdou tady ty témata z období před revolucí. ()
light - romantic - comedy ()
Něžné vlny ztroskotaly na nostalgické retro mělčině s hořkým nádechem Forresto Gumpovské naivity. Jiří Vejdělek nám vypraví svým jasně čitelným rukopisem melancholicky příběh o první dětské lásce za časů totality, který je zabydlen víceméně svéráznými postavičkami. Našimi hrdiny jsou členové vcelku povedená rodinky, tátu rapla/plavce si zahrál Hynek Čermák, maminku nesmělou svůdnici si střihla Táňa Pauhofová, zvídavého nadaného syna bez špetky charismatu ztvárnil Robert Cejnar a nemůžu zapomenout na zrzavou vodní divoženku Lucii Šteflovou. Role slizkého listonoše Beznosky je přímo ušitá Janu Budařovi na tělo. Filmové hudbě od Miloše Krkoška dominuje její ústřední motiv, ten však dobře funguje a velmi povedeně a citlivě doplňuje dění na plátně. Děj se může pochlubit několika úsměvnými momenty, ale na druhou stranu jsou tu i okamžiky, kdy totalitní realita nastavuje svou pravou pokřivenou tvář. Bohužel za závěr, kterému chyběla troška úcty a přišel mi jako trapnost nad trapnost, nemůžu dát víc jak dvě hvězdy. ()
Vejdělkovo zrzavé období mi nevyhovuje. Barvu, jak již řečeno, sice má, jinak je ale cítit po pšouku. ()
Nič zvláštneho, na čo by som si za pár týždňov spomenul, navzdory tomu teraz je to príjemný pocit, oddychovka, na ktorú sa dobre pozerá, no vcelku, čo sa týka formy, je to jednohubka. ()
Veliké překvapení....moc jsem se bavil nenásilným pohodovým humorem a skvěle vykreslenými postavami....velká pochvala, pane Vejdělku! ()
Konečně zase jednou trochu barevnější snímek z temné socialistické doby. Snad jen toho patosu během listopadového průvodu Prahou se mohli tvůrci vyvarovat. ()
Jemné, melancholické a povznášející...Milé a úsměvné, skvělé herecké výkony, především jsem ocenil postavu Táni (v roli dokonalé ženy vyniká) a Jana Hartla, i když jeho role jakoby se snažila lehce napodobit doktora z vesničky střediskové. Neuvěřitelně roztomilý nejmenší Vojta a krásná titulní píseň k filmu. Něžné vlny jsou opravdu vystihující název, jsou prostě něžné :) ()
Související novinky
O2 přináší legální filmovou zábavu pro všechny
Patříte-li mezi velké filmové fanoušky, zpozorněte. Jak jste již na ČSFD.cz jistě všimli, operátor O2 nově provozuje O2 Videotéku, která nabízí až tisíc snímků k legálnímu zapůjčení z internetu.… (více)
Jiří Vejdělek točí na české poměry úspěšné filmy, zejména na Ženy v pokušení jsem slyšel v mém okolí samou chválu. Neměl jsem zatím možnost tento film vidět, nicméně jeho dřívější snímky jako Václav či ROMing byly svým námětem i zpracováním zajímavé, takže má očekávání nebyla nikterak katastrofická, jak to u českých filmů poslední dobou bývá. Katastrofa se sice nekonala, ale pocit ze zhlédnutí povedené komedie či dokonce něčeho originálního, to tedy bohužel ne. Zajímalo by mě například, co české tvůrce pořád táhne do doby komunismu, obzvlášť pokud chtějí točit komedii. Že by úspěch Pelíšků? Nevím, nicméně zatím se tomuto Hřebejkovu skvostu přiblížil pouze Ondřej Trojan se svým Občanským průkazem. Možná je to tím, že oba dva tyto filmy (a Pelíšky obzvlášť) přes všechny ty vtípky a komické scény při hlubším pozorování a zamyšlení ukazují bídu té doby v plné nahotě. Něžné vlny nic takového nenabízejí, občasná snaha se o nějaký podtext se utápí ve své samoúčelnosti. I přes všechen prostor, který romance Vojty s Elou dostává, mě jednoduše nebavila. Lucie Šteflová je sice fakt kočka, její protějšek Robert Cejnar však mnoho hereckého talentu nepobral a vypadá pořád, jako by mu ulítly včely. Scénky, které mají vytvořit nějaké napětí a jiskru, jsou většinou mizerně vypointované, skončí nějakou „ohromně vtipnou“ taškařicí á la pád do vody, takže jeden aby opravdu velmi silně dedukoval, proč ti dva vlastně mají vůbec skončit spolu. Závěrečná scéna spojená s demonstracemi 17. listopadu 1989 nasazuje předchozímu dění pověstnou korunu, v negativním slova smyslu samozřejmě. Mnohem více se divák pobaví, pokud se na scéně objeví Vojtovi rodiče. Hynek Čermák ve své roli cholerického, ale dobrosrdečného, táty exceluje a jediné opravdu vtipné scény jsou ty, kde se objevuje on. Táňa Pauhofová mu docela zdatně sekunduje, chemie mezi nimi je uvěřitelná a kdyby se hlavní dějová linka točila kolem nich, tak mám tušení, že by Něžné vlny byly jednou z těch opravdu dobrých českých komedií. Dále zde máme několik vedlejších pitoreskních postav, které se pohybují na škále od celkem vtipné (pošťák v podání Jana Budaře), ničemu nevadí (pan doktor v podání Jana Hartla) až po zcela zbytečné a otravné (bohémský klavírista Vojtěch Dyk). Pochválit musím výpravu a kameru, většina scén je pěkně natočených a příjemně barevných. Oproti mé poslední návštěvě českého filmu v kině "Přijde letos ježíšek?", kde valná většina scén vypadala (a teď nemyslím dějově) jako z laciného nováckého seriálu, je tohle docela balzám na duši. Co naopak pochválit nemohu, je hudba. Vojtěch Dyk otravuje nejen svou přítomností na plátně, ale i hudebním doprovodem, titulní Píseň o lásce je opravdu strašlivý počin maximálně tak pro náctileté fanynky a osamělé vdovy po padesátce (což je ovšem pravděpodobně cílová skupina tohoto filmu). Sečteno, podtrženo, do kin v lednu přijde další z řady průměrných českých filmů, u kterého po týdnu nebudete vědět, že jste ho viděli. Na jedno zhlédnutí je to ovšem docela v pohodě snesitelné, průměrný český nenáročný divák se bude bavit dobře, penízky se posypou a vo tom to je, že pane Vejdělku. Já bych ovšem ocenil, kdyby peníze ze Státního fondu kinematografie byly investovány do něčeho užitečnějšího než do průměrných komedií o ničem. (kino Cinestar) () (méně) (více)