Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec

Vzteklý karneval & Wes Anderson pro dospělé. Viděl jsem to poprvé, ale tohle je klasika, to vidím hned. (05.11.2021)

Bohatá večera o mnohých chodoch. (23.10.2018)

Vizuálně zcela jistě fascinující a nápadité. Můj problém ovšem je, že Greenawayovi nedokážu věřit.. Mesiášsky mluví o nutnosti změny, vymanění se z vizuální negramotnosti a o příbězích, které ničí film. A já s ním v mnohém souhlasím, ale při sledování "Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec" jsem měl dojem, že se Greenaway nechává unášet a ovládat příběhem. Vizualita se mi pak jeví jenom jako působivá ilustrace.. A vedle toho si Greenaway dopomáhá velmi silnou a působivou hudbou. Podle mě nemůže být řeči o nějaké progresivní práci s jazykem média... Tento film je stále jenom ilustrovaný příběh se soundtrackem. Kdybych v hodnocení bral v úvahu, co o filmu říkal sám Greenaway, tak bych musel jít s hodnocením níž, protože jeho vysvětlení svých motivů pro využívání barev v různých scénách, se mi zdálo až neskutečně banální... (11.01.2011)

To je film, ze kterého vám spadne čelist. Moje první setkání s režisérem mě přibilo k obrazovce. Vybrala jsem si ho hlavně kvůli Helen Mirren, jedné z mých oblíbenkyní. Nelituji. Helen nemá normální role, dost z nich je hodně odvážných. Ukazovat nahé tělo, hrát nechutné scény a být u toho skvělá, ne laciná, to mnoho hereček neumí. Helen jako tradičně byla skvělá a já tleskám. Tleskám i Gambonovi, až jsem nevěřila, že tuto postavu a Brumbála může hrát ten samý herec. Zvrácený film s výbornými herci a vymazlenou vizuální stránkou, třeba změny barev kostýmů při průchodech jednotlivými místnostmi se mi moc líbily. Nedoporučuji lidem puritánským a lidem se slabým žaludkem, jinak doporučuji všem, komu trocha té zvrhlosti nevadí. (04.05.2013)

Peter Greenaway se stal nezaměnitelným (a už zcela jistě také kultovním) filmařem, a v tandemu s Michaelem Nymanem, který se u jeho filmů filmy dovede uvolnit a odvázat (rozhodně více než u Stoneova Snowdena, kterého jsem viděl předevčírem), se dostáváme do estetického nebe. Zaranžované, stylizované, sofistikované, nebo dokonce dekadentní, opruzující, vyumělkované - samozřejmě. Ale Machiavelliho "Cui licitus est finis, etiam licent media (Kdo má cíl, má i prostředky)" nebo jak se vtipně říkává "účel světí prostředky", tu platí v plné míře. A cíl je jasný: není to návštěva galerie - to by se mohlo stát jen tehdy, kdyby postavy (nejen lidské) vystoupili z obrazů a začaly mezi sebou komunikovat. Je to pastva - pro oči, pro uši, pro jazyk, pro pohlaví, pro mysl; a pást se je možno odděleně nebo vším tím dohromady. Klíčovým slovem je tu především OPULENTNOST - jídlo, sex a vyměšování, smíchané k nerozlišení, jedno přecházející v druhé. Pozn. 1: Pokud má přece jen někdo zájem o galerii, doporučuji obraz občas zastavit; samozřejmě ne, když se hraje nebo mluví. Pozn. 2: Jednotlivá prostředí (scény) jsou výrazně odděny, inspirativně o tom mluví EvilPhoEniX **** (doplnil bych depozitář knih a urovnal to trochu jinak). (03.03.2017)

Už dlouho mě žádný film tak nezasáhl, a to jsem ho prosím viděl dabovaný v televizi. Brutálně teatrální pohled na lidství, odhalená malost, jež se ve své nabubřelosti považuje za výkvět. A k tomu samozřejmě nějaké ty kontrapunkty. Film přehnaných kontrastů. Zloba. Láska. Revoluce. Kničení do paty kousnutého monstra. Opařený fmash s otevřenou hubou. Atd., ani se mi v tom nechce pitvat. (24.01.2013)

Chlapec si smutně zpívá tu svou árii a já mám husí kůži. (nedělám to často, že bych se pozastavoval nad jinými komentáři, ale zrovna u Greenawayových filmů by vždy mělo být upozornění, že pan režisér je architekt a především manýrista (!) , a proto na jeho filmy nečumíme kvůli takovým zbytečnostem jako je příběh !) (08.04.2009)

stylově velmi pozoruhodné dílo, které si divák dokáže pořádně vychutnat asi jen v kině. Greenaway si tam dost hraje s detaily, které si málokdo všimne napoprvé. Prostě lahůdka pro oči, uši i mozek, ale jak je pro režiséra zvykem, tak se nebrání ničemu, takže musíte mít hodně otevřenou mysl, abyste ji zkousli. [ PŘÍBĚH: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (27.05.2012)

Páni, konečně jsem našel další film od Greenawaye, kde by vše fungovalo dokonale. Ne, fakt, tenhle film je pro mě jedním velkým překvapením, vizuální stránka funguje dokonale, ale to u Greenawaye není nic neobvyklého, překvapivější je spíš to, že tady dobře funguje děj (což už je vůbec zázrak, že tu nějaký je), dialogy mezi postavami nenudí a ještě nám ukazují, jaký mají charakter, a obecně mě celý film nenudil ani na moment, což se mi u Greenawaye stalo zatím jenom u Fallů. Upřímně, bál jsem se, aby se to zase někde v půlce nezlomilo a nezhoršilo, jak u Pillow Book, ale bál jsem se zbytečně, druhá polovina byla snad ještě lepší. Dokonce i ty nechutnosti (i když jich fakt není moc) se sem hodí a celkově je ten film hrozně zajímavý. Navíc Greenaway vytvořil snad nejkrutějšího antihrdinu v historii filmu (kterého zde naprosto perfektně hraje Michael Gambon), u kterého jsem se už od prvních 10 minut těšil, až ho někdo sejme, nutno uznat, že ta finální pomsta byla dost brutální a povedená. Nakonec z toho pro mě je velmi příjemné překvapení, kterému nemůžu dát jinak, než 5*. Ale zase je důležité říct, že to rozhodně není film pro každého... Ale já mám Greenawaye docela rád, takže mě to sedlo a tohle obzvlášť. 5* (10.04.2019)

To, že tomu nerozumím nutně neznamená, že se mi to nemůže líbit! Vypiplané v každém ohledu... Vizuální, hudební i herecká onanie... (16.05.2009)

Moj prvy Peter ZelenaCesta a hned trefa /takmer/ do cierneho. Film zaujme najma takeho divaka, ktory ma rad podivnosti, bizarnosti a mimoriadne kvalitne herecke vykony Michaela Gambona, Helen Mirren /samotna Mirren este tymto filmom neprerazila/ a Tima Rotha. 88 % (03.01.2015)

Život je restaurace, ne knihovna. Dekadentní a extravagantní mistrovské dílo hyperrealismu a v lecčem zvracené malebnosti. Království sedmi smrtelních hříchů na pozadí Oslavy důstojníků Svatojiřské gildy od France Halse, kde předvádí svoji pochybnou moc bohatý zloděj strkající si do huby nejvybranější jídlo a vypouštějící z ni nejvulgárnější odpad. A tento otvor rozhodně převažuje nad jeho výčnělkem. Skutečný impotent a skutečný kanibal - produkt společnosti spotřeby. Jeho žena postrádající lidskou pozornost, úctu a lásku, ale nepostrádající odvahu, hrdost a duchapřítomnost. Kuchař - oblíbený typ Petera Greenawaye - ironický perfekcionalista posedlý vášní k umění, pro kterého nehraje roli, jaké dílo vytváří - architekturu, malířství, hudbu nebo gastronomii. Milovník francouzské revoluce, který hltá knihy a je schopen milovat, čímž projevuje vyšší stupeň lidství. Celkově mytologický bestiář, kde lze vysledovat spojitosti mezi člověkem a zvířetem a kde se neustále reprodukují dvě základní složky přírodního života - sexualita a smrt, ať již jsou jakkoliv deformované civilizací a kulturou. Film plný metafor. Restaurace jako metafora zažívacího traktu: kuchyň pro příjem, skladování a přípravu jídla, jídelní sál pro trávení a zažívání a toaleta pro vyprazdňování s plynulým přejezdem kamery mezi nimi. Vyhnání obnažené milenecké dvojice z ráje hojnosti do říše smrti. A nakonec podobně jako ve "Velké žranici" Marco Ferreriho velký vzdor malého člověka vůči "lásce" všemocného žárlivého boha, který sice obšťastnil člověka na rozdíl od zvířat touhou po kráse a ideálech, ale jaksi "zapomněl" mu dát skutečnou svobodu a nezávislost na hmotě - lidský vzdor, který se vylévá v hrdě zoufalé "Žraním a šoustáním k smrti" pro člověka a "Na, žer a udav se tím!" pro boha. (14.05.2011)

Už název napovídal, že tohle asi bude šílenost a taky ,že byla a pořádná. Albert byl na zabití děsně mě lezl na nervi. Ta restaurace vypadala dost šíleně a docela jsem se divil, že tam vůbec někdo chodil na jídlo, když tam neustále vyváděl Albert. Proč byli venku ty auta se schnilým masem? lidi si stěžují na zápach, přesto hospoda stále plná. Jediný kdo mě přišel dobrý byl ten kuchař. Celý film, je zbytečně dlouhý a plný bizzardních věcí a lidí. Určitě to chtělo trochu víc děje ne jen jedno a to samý. (22.04.2012)

Tato Greenwayova divnotvorba zaujme především již mnohokrát zmiňovaným atraktivním divadelním vizuálem. Já na ní můžu vychválit ale mnohem víc. Všemu velí hlavně dialogy a monology Michaela Gambona, který se postaral o téměř bezkonkurenčního filmového hulváta. Diváka svými absurdními promluvami zabaví se zárukou. Dál stojí za zmínku vždy přítomný hudební doprovod a herecké výkony v čele s okouzlující Helen Mirren. Mírné zklamání jsem našla v tom, že se příběh příliš zaměřoval na vztah manželky a jejího milence. Ale jsem si jistá, že mi tohle lehce vykompenzují ta malá témata, která se týkají zkaženosti dnešního světa a díky nim považuji toto dílo za nadčasové. (25.07.2016)

Celkom pekne vytvarne stylizovany film, na ktorom ma vsak najviac zaujal skvely Michael Gambon a zaverecna scena. Inak zbytocne roztahana kritika konzumnej spolocnosti. (17.09.2006)

Famózní hororově laděné drama jak po vizuální, tak po herecké stránce, v podání Petra Greenawaye. Divadelně pojatý příběh o restaurační nevěře, kterému vévodí herecký koncert Michaela Gambona jako zloděje Alberta, se odehrává během osmi dnů na půdě vyhlášené restaurace, jejíž šéfkuchař je pověstný svou kulinářskou improvizací, což ostatně divákovi ke konci dvouhodinové stopáže s přehledem předvede na vlastní oči. Do té doby je divák provázen velmi pomalou kamerou prostory restaurace přes barevné filtry, včetně červeného, které jej připravují na finální masakr, který stojí vskutku za to. Záběry kasajícího se Alberta střídají náznakové milostné hrátky jeho ženy se svým milencem a řádka lehce vulgárních výstupů Albertových nohsledů i přátel. I přes jednoduchost příběhu, minimalizaci počtu interiérů, ve kterých se příběh odehrává a jeho natažení do dvou hodinové stopáže, se divák nemá šanci nudit a vychutnává plnými doušky precizní filmařinu, která jde v dílku ruku v ruce s famózními hereckými výkony všech zúčastněných. Vše navíc umocňuje perfektní hudební doprovod dolaďující vkusně jednotlivé scény. K filmu nemám jedinou výtku a hodnotím jej zaslouženým plným počtem. (17.05.2011)

Nenechte se zmást mírně rozvernou a lehkovážnou první polovinou: TOMU, co přijde, se zaručeně smát nebudete. A závěr? Morbidní, šokující, děsivý, zvrácený ... a ospravedlnitelný - svým způsobem představuje jediné možné východisko. Dobrou chuť vám přát nebudu, to by bylo až nechutně cynické. P.S.: Silnému výslednému dojmu významnou měrou napomohla kromě výtvarného pojetí i velice sugestivní hudba, navzdory tomu čtvrtou * přihazuju s lehkým sebezapřením - milostným scénám jsem úplně na sto procent nevěřila ... a to je v tomhle případě docela závažný problém. (30.05.2011)

Velmi originalni a pusobive, ale trochu nezdrave,-). (06.10.2019)

Knihovník Michael ve vizuálně opulentním, svým způsobem neskonale vtipném, dekadentním, gastronomicky snobském a v kontrastu s geniálně zahranou postavou Alberta buranském snímku, který se svou estetikou i obsahem tak trochu nečekaně, ale jistě zařadí do mé soukromé síně slávy. (08.05.2023)

Úchvatná práce s barvami, lokacemi a přechody mezi nimi. Obraz v pozadí restaurece je Hostina důstojníků setniny sv. Jiří Franse Halse z 1616 (mimochodem, Hals v roce 1649 portrétoval i René Descarta). (20.08.2007)