Broadchurch

V podstatě anglická klasika, roztažená z venkovské vily na pobřežní městečko. Jenom s výrazně zajímavějším hrdinou a skoro patologickou fixací na pedofilii. Trochu škoda, že až na jednu narážku nedostanete žádné podněty ukazující na vraha. A vlastně vůbec trochu škoda volby vraha. Kde ale Broadchurch selhává jako detektivka, díky civilnímu obsazení perfektně funguje jako drama, řešící paranoií a mediálním hyenismem zdecimovanou komunitu. Jenom si nejsem jistý, jestli jsou opravdu zapotřebí další dvě série. | Druhá řada je přesně tak zbytečná, jak jsem se bál. Nástavba na první sérii, s méně postavami a dějem rozvrženým mezi proces s Joem Millerem a znovuotevření případu, který stál Hardyho kariéru a zdraví. Posun v žánru je překvapivý a byl by mi i sympatický, kdyby nešlo zrovna o soudní drama. Přelíčení nedovede tolik těžit emoce a tak jsem vždy čekal na scény s vyšetřováním. Sice zamrzí, že Broadchurch stále není detektivka a křečovitě se drží překvapivých zvratů, ale jako thriller s policejní tematikou funguje. Závěr je fajn, zločin zajímavý, James D'Arcy a Shaun Dooley super a Eve Myles je helluva milf, ale i když je to pořád hodně nad průměrem, po zhlédnutí zůstává pachuť dřenění značky. A vzhledem k volbě příběhových linií, jež zůstaly otevřené pro pokračování, se bojím, že v budoucnu tomu nebude jinak. (07.03.2016)

Jako detektivka malinko fail, protože to používá typický "zbabělý model svícnu", nakupí to motivy odvádějící pozornost a vraha uhodnete jen tehdy, pokud zapojíte do hry zkušenosti s podobnou žánrovou taktikou. Což se mi moc nechtělo dělat, protože jsem doufal, že právě tomuto manévru se tvůrci vyhnou. Výstavba figur, úroveň epizodních linií a pojetí hlavních postav je totiž na vyšší úrovni, stejně jak zpracování, které využívá sytých barevných i světelných kontrastů, ponurých polodetailů na postavy v sychravé krajině i nesymetrické rámování. Ano, Wallander a severská detektivka tanou na mysli, i díky tomu modelu detektivní zápletky a zatajeného motivu. Broadchurch je nejlepší v tom, v čem zůstává svůj - skvěle vykreslená komunita, rozčeřená hladina až příliš poklidných životů, nejednoznačná práce s motivem incestu a především znamenité postavy detektivů, které ctí severský model asociála, ale zajímavě ho překládají do poněkud sentimentálnějších ostrovních not. Tennantův krysí obličej je přesný match, stejně jako tuctová tvář Olivie Colman. Nakonec docházím k nezvratnému dojmu, že Broadchurch jako drama funguje dokonce o něco lépe než Zločin (především se tolik nehledá a nabízí zajímavější perspektivy v psychologické a sociální rovině - média, komunita), ale jako detektivka zvládl pochytit jeho nešvar v osmi částech. Ta uhýbavost zamrzí, i když je jasně daná formátem. Stejně jsem v tom městečku ale citově nastěhovaný až po uši. [85%] (26.01.2014)

"What sort of world is this, where it's wrong for a man to seek affection?" Vraždou dítěte rozvrácená komunita městečka Broadchurch ždímá emoce do poslední kapky a rozplétáním osudů jednotlivých obyvatel se vlastně každý z nich stává hlavní postavou. Přestože skvěle napsaná, nakonec tak ustupuje do pozadí i Tennantova minulostí sžíraná postava a poprvé se tak ukazuje, že už nejde o samotný zločin, ale o jeho následky na okolí. Jako drama/krimi tak Broadchurch hrdě doplňuje Svatou trojici BBC (Sherlock, Luther a Wallander), a přestože efektu dosahuje nejčastěji melodramatem pomocí (bez přehánění) dokonalé hudby, na jeho výsledné kvalitě to nic nemění: průběžně mě až příliš uvěřitelná realita seriálu dostávala čím dál víc do kolen, a závěr toto náležitě dokončil. Vedle série This Is England to nejsilnější, co se v Britské televizi urodilo. A druhá řada tento status poměrně překvapivě potvrzuje. Tvůrci dokazují, že nejsou spoutání běžnými žánrovými postupy a místo očekávaného řešení dalšího případu (přestože i na něj dojde, ale díky dlouhodobě naznačované minulosti hlavní postavy se tak stane naprosto přirozeně) se nejdůležitější část děje překvapivě přesouvá do soudní síně, kde se pravidelně škrábou strupy po hojících se ranách uštědřených obyvatelům Broadchurch s takovým nasazením, že se pokračování nejen vyrovná původní, prakticky dokonalé sérii, ale často aspiruje i výš. Otázkou však je, jestli se tvůrcům podaří navázat na to, co mohla být vynikající tečka za krátkou ságou. "How could you not know?" (26.04.2013)

Velmi dobrá britská krimisérie, scénářem hodně podobná střihu The Killing (autor ji ale údajně napsal před ním). Navzdory "neoriginálnímu" schématu "podezřelí jsou všichni, otcem počínaje, místním farářem konče, páč každý má větší či menší kostlivce ve skříni", mě chytlo natolik, že jsem osm padesátiminutových dílů dal téměř v kuse... Dobré. (14.01.2016)

You don't eat fish and chips? What kind of Scot are you? Tři velmi dobré série z místa, které by mohlo být anglickým Máchovým jezerem - žádná blata, skoro žádný déšť, turisté a nezbytná malá komunita bez kazu. Tedy než dojde na ty vraždy a znásilnění a všechno svinstvo vyvzlíná na hladinu... Přičemž nic neškemrá po vysvětlení víc než smrt dítěte. Jestliže scénář není špatný, ale ani výjimečný, skutečným trumfem seriálu je neoriginálně nesourodá dvojice švestek. Britsky nevzhledná, britsky vynikající Olivia Colman, na níž se nyní víc než dřív těším ve Favoritce, a především David Tenant, dvojník Bretta Andersona ze Suede, se skotským přízvukem, který by samotný, bez výpravy, hudby a zápletky co do zábavy utáhl všech těch čtyřiadvacet dílů úplně sám. Ano, jen David Tenant a jeho výslovnost: Wááát d hyéééél, thyéééés bluuudy twatééér! Na závěr si neodpustím šovinistické rýpnutí. Snad už někdo někde natáčí seriál se všemi těmi zápornými - násilnými, intrikánskými, prolhanými, manipulativními, čistě zločinnými ženskými postavami, které v seriálech, jež jsem v karanténě zhlédl, chyběly: Bitches. (16.04.2020)