Postel

,,Člověk si často myslí, že ten poslední únik je únikem absolutním..." Nečekal jsem to, ale po místy uspávací první polovině mě Postel začala velice bavit. Devadesátá léta nabídla v česko-slovenské kinematografii mnohem více zajímavých filmů, než se na první pohled může zdát. Tahle experimentální hříčka poměrně neznámého režiséra v sobě skrývá podobenství všeho možného, odehrává se v neurčitém času, kombinuje realitu se sny, provokuje formálně i obsahově, využívá absurdní humor, hodně si bere na mušku choulostivá témata feminismu nebo sexuality,... Jo, jak sám říká hlavní hrdina o svědomí žen, ,,je to proti přírodě, je to proti zákonu vysokých krásných princů, galantních a svůdných rošťáků, opálených a hravých milionářů i dobrotivých a šedovlasých tátů..." Ale je to skvělý film! Černobílým vizuálem, kamerou i experimentálním způsobem vyprávění mi občas připomněl novou vlnu 60.let. Vyvrcholení celé té hříčky ve velkolepý soudný proces v ženském obsazenství a útěk z vězení bylo vynikající! (Filmová výzva 2018 - troufalka) (07.08.2018)

Řeknu ti Luboši, to sis teda pomohl. Teď budeš navěky klečet u nohou Liliany (jestlipak se Bůh každému zjeví podle jeho skrytých představ?). Film, ve kterém se proplétá množstvím témat i přístupů. Síť příbuzenstva, obchod použitým zbožím, hřích a vina. Fascinace Ženou, snaha i nemožnost porozumět ženám, soud. A muži? Pouze muž přechodný. Otec jako zkrachovalý Dionýsos. Němý vzor s kopačákem a rádce, buran s nezbytným půllitrem. Útěky všech druhů. Předměty – postel a plivátko, urna a píšťalka. Černobílá poetická kamera a do toho místy skoro až sklepácké dialogy. Film, který se dá vidět spoustukrát. (23.11.2011)

už som mal nabehnuté na 5*, krásna kamera, úžasné scény, originálny scenár, poetické vízie, ale ku koncu sa to nejak celé zamotalo a ja som sa trochu stratil, ostal som v žalári ako ten dědek, ktorého už 52 rokov "nemůžou zavřít" :) Aj tak však velmi originálny (a dosť odvážny:) počin nového mladého režiséra. Snaha hladať "skutočného muža" bol veľmi ťažký oriešok aj pre skúsenejšieho režiséra-scenáristu, tobôž uchopiť niečo tak iracionálne ako je stret mužského a ženského sveta. V mnohých momentoch veľmi vtipné a nápadité, ironické aj čisto ľudské (mužské:)), poetické, surreálne.... Hlavný hrdina viedol spravodlivý boj za rovnoprávnosť, vlastnú hrdosť a dôstojnosť, no protivník je neporaziteľný skrze svoje "tajné zbrane" a obrovský mocenský vplyv a potenciál.... pri sledovaní ma napadol tento už klasický "obrázkový vtip" :) http://www.lagag.com/wp-content/uploads/2011/12/with-this-i-am-going-to-control-your-life.jpg ... p.s.: pýtam sa sám seba "Písal by skutočný muž v jednom komentári toľko smajlíkov ako ja v tomto??" ... :-) (16.02.2012)

Absurdní fantaskní bizár, ve kterém se hlavní hrdina Luboš ocitá ve světě žen a kde hledá svoje místo. Nevím, jak to více popsat, jenom bych hýřil samými superlativy. Postel je nejoriginálnějším porevolučním snímkem, jaký u nás byl natočen. Prakticky je neznámý, přitom je tak zručně a chytře vymyšlený, že to bere dech. Produkoval ho Václav Marhoul a je to tam znát. Nic podobného jsem v československé kinematografii nezaznamenal a už ani nezaznamenám, poněvadž v dnešní době by film nemohl projít, ženská emancipace by ho určitě zarazila a přitom o to ani tak nejde, Luboš se jen snaží být pořádným chlapem :D. Třeba scénka s cigánkou, která mu ho vykouří a on ji zadusí svým spermatem a pak je souzen za vraždu, kde ho soudí jen samé ženy. To prostě nevymyslíš, masakr!! Anebo když zjistí, že Bůh je žena :D :D. ORIGINÁL!!! Těch scén je tam snad celá stovka a obrazivosti se meze nekladou! Oskar Reif natočil svůj autorský snímek s takovým umem a potenciálem (námět, scénář, hudební dramaturgie a režie), bohužel Postel je jeho výtvor poslední. Už před ním dal o sobě vědět krátkým filmem Pumelice lesní moudrosti, kde dal prostor divadlu Sklep a to je taky sakra palba! Teď už točí jen dokumenty 13. komnaty a celovečerní snímek je v nedohlednu. Tomuto filmu prospívají i neokoukané tváře a černobílý negativ, nasnímaný širokoúhlým formátem kameramana Igora Luthera. Ze známějších hereček se mě moc líbila Stanislava Jachnická, známá především jako dabérka, hrající Lubošovu ženu a prvorepubliková herečka Sylva Langová, která zahrála jeho babičku (a to naprosto dokonale!) a byl to její první filmový návrat do Česka od roku 1947. Musím pochválit i perfektní zvuk a hudbu, která je vybraná z díla Georgese Bizeta a Antonína Dvořáka. Natáčelo se hodně v Jaroměři a Josefově a každý návštěvník festivalu Brutal Assault to musí určitě hned poznat :). A to jsem na začátku komentáře avizoval, že bych hýřil jen superlativy a je to tady. Musel jsem to všechno napsat, protože něco takového v naší zemi nemá, ale opravdu nemá obdoby. A to logo filmu i filmový plakát je geniální!! Mám už jen na to poslední tři slova a to jsou - KULT JAKO PRASE!!! (04.08.2019)

Vizuální hostina s polopatickým scénářem oslabujícím černý humor celého dílka. Originalitu kazí to, že film vězí pořád někde v 60. letech, což je mor mnoha českých filmů s uměleckou ambicí. Výběr Przebindy pro titulní roli byl nešťastný, on hraje všechno jako na divadle, navíc špatně. Celý ten počin je ohromujícím nepodarkem, ale díky za něj. V polistopadové kinematografii stojí opravdu vysoko. (09.07.2010)