Popelka

Tak a konečně, konečně tu máme normální film. Tenhle film v podstatě zachránil studio před krachem, protože Disney neměl žádný pořádný hit, což je celkem zvláštní když vyšli filmy jako Fantazie, Pinocchio nebo Bambi. Každopádně kdyby tenhle film nebyl úspěšný tak by celé studio zkrachovalo. Naštěstí film úspěšný byl úspěšný. Animace je opět výborná. K animaci se toho moc říct nedá. To hlavní jsou postavy a příběh. Postavy jsou naprosto geniálně zpracované a napsané. No a příběh. Myslím si že příběh Popelky všichni známe. Ještě jeden plus musím zmínit a to jsou emoce. Emoce v tomto filmu naprosto výborně fungují, místy mi bylo Popelky opravdu líto, a emoce zde fungují lépe než třeba v Bambim. Film je naprosto dokonalý, nemá žádnou vadu a já mu dávám známku 100% (5 hvězd z 5). (01.04.2017)

Kreslíř, inovátor, režisér a zejména producent Walt Disney už stál v čele animačního studia v Burbanku, když vznikaly postavičky jako pes Pluto, myšák Mickey, kačer Donald, kolouch Bambi nebo slůně Dumbo. V roce 1950 v jeho studiu vznikl i barvami hýřící známý příběh o Popelce. Má šanci oslovit také dnes, i když někteří diváci na nejznámější tuzemskou verzi „s oříšky“ prostě nedají dopustit. Pohádka doplněná o líbivé melodie a hudební čísla disneyovsky roztomilých zvířátek je typickým produktem továrny na kreslené sny. Jen, co se otevře barevnými kresbami prozářená kniha, vypravěč spustí nestárnoucí příběh, kterak krásná dívka musí odolávat trpkému údělu služky ve svém vlastním domě. Nakonec ji ke štěstí nepomůžou ani holoubci natož kouzelné tři oříšky, za vším totiž stojí čarovný proutek kouzelné kmotry. Princ na rozdíl naší nadčasové verze od Václava Vorlíčka nedostane prakticky žádný prostor, jeho minuty na scéně mu berou Popelčiny myší kamarádi, kteří se až na příliš velké stopáži snaží o komické vsuvky či přelstění kocoura Lucifera. Milý humor v tradičně naivním hávu padesátých let tak přebíjí momenty, které dětský divák nemusí tak úplně skousnout – třeba když jsou z Popelky bez servítků strhávané části šatů. (27.01.2013)

Skvělá ukázka toho, že ruční a placatá (bez třetího D) animace má své kouzlo a dokáže uchvátit. Popelka je vtipná, ale nepřekračuje mez trapnosti, napínavá, milá a velice dobře nadabovaná. Popelka není žádná fňukna, ale má také svou hrdost a není hloupá. Škoda, že princ má tak málo prostoru, ale bonusem je, že není modrooký blonďák. :) (Tohle už je čistě subjektivní) (22.07.2010)

Po všech stránkách příjemná podívaná s animací, jež stále dokáže okouzlit, a s jednoduchým příběhem okořeněným nezávadným humorem a honičkami myší a kocoura Lucifera, které se očividně inspirovaly u Toma a Jerryho. Překvapila mě (na poměry disneyovek určitě) lehce erotická scéna ranního oblékání, při níž Popelku vidíme sice zezadu a "jen" od lopatek výš, nicméně je nahoře bez a bezstarostně si přitom prozpěvuje. Zřejmě aby si také tatínkové v kině něco užili. (08.08.2015)

Animovaná Popelka z roku 1950 od Disneyho nikdy nebyla můj oblíbený film. Jako klukovi v dětských letech mě byly nějaké princezny ukradené a to, že fakticky Popelka není princezna, mi bylo šumák. Stále řešila jen šaty, ples a pořád se tam zpívalo. :-) Jako odrostlejšímu divákovi se mi pak daleko lépe trefil do vkusu náš film Tři oříšky pro Popelku a to z mnoha důvodů, které sem není potřeba vypisovat. Nedávnou jsem se na animovanou Popelku z roku 1950 podíval znovu… s dcerkou. Jí se to samo líbilo a já se opět utvrdil, že to není nic pro mě. Nezachránily to ani vedlejší postavy a zvířata. Ukřičené myši mi k srdci nepřirostly a všemožná poletující ptáčci (v botech?) mě taky neobměkčili. Z mého dříve klučičího, teď dospělého a lehce cynického pohledu, by to bylo tak na dvě hvězdy, ale přivřu oči, vezmu v úvahu stáří filmu a úspěch u cílového publika (dcerka) a přihodím i tu třetí malou hvězdu. (22.09.2023)