Režie:
François OzonScénář:
François OzonKamera:
Pascal MartiHudba:
Philippe RombiHrají:
Marine Vacth, Géraldine Pailhas, Frédéric Pierrot, Charlotte Rampling, Johan Leysen, Fantin Ravat, Nathalie Richard, Djedje Apali, Lucas Prisor (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Portrét sedmnácitileté dívky během čtyř sezón a čtyř písní.... Studentka Isabelle během léta v jihofrancouzském letovisku absolvuje svou první sexuální zkušenost. Prázdninová epizoda je však jen začátkem příběhu zvídavé dívky, která se po návratu do Paříže začne za peníze scházet s nejrůznějšími staršími muži. (oficiální text distributora)
Videa (4)
Recenze (181)
moje první setkání s Ozonem a pocity smíšené.Očekával jsem něco co půjde víc do hloubky,ale v reálu Jeune a Jolie spíš klouže po povrchu a když má dojít na pravé emoce,se mnou to neudělalo nic.Je viditelné,že Ozon má ženy rád a moc hezky se na film kouká,ale jinak je to jedno z těch typických francouzský dramat,které člověk brzo zapomene...60% ()
Záměr se kterým se buďto ztotožníte a… A nebo ne. Hlavní hrdinka/běhna, která vypadá jak o několik desítek let mladší klon Julie Roberts, totiž zůstává po celou dobu co se motivací týče neprostupná jak prešovský beton a tak je spíše na divákovi, co si do ní promítne. Je zrcadlem, které by mělo více vypovídat o vás než o ní. Tedy čistě teoreticky pokud Ozonovi na jeho hru přistoupíte. Já ji sice s Ozonem (roze)hrál, ale nedohrál, jelikož je to na něj ve výsledku málo rafinované a více chtěně prvoplánové než přirozeně působící. ()
Schválně jsem si v kině dal za sebou dva provokativní snímky poslední doby, Vlhká místa a Jen 17. A mohu říct, že o co víc mě Vlhká místa zklamala, o to víc mě tento snímek potěšil. Provokace a kontroverze tu naštěstí nestojí v centru, jsou jen doplňkem skvěle vystavěného psychologického příběhu. Zatímco Helen z Míst je podivnou postavou, která vás už po deseti minutách začne šíleně iritovat, Isabelle (jistě i díky neuvěřitelně kouzelné Marine Vacth) je podivnou postavou, která vás zajímá a příjemně provokuje celých 95 minut. V jejím úsměvu je až cosi z Mony Lisy. Proč dělá, to co dělá? Proč jí nikdo nemůže pomoct? Co se to v ní odehrává? A je vlastně až tak velký problém, když mladá dívka dělá společnici starším pánům? Proč nám to připadá tak hrozně nemorální? Ozon natočil příběh v nejlepší tradici evropských uměleckých filmů -tichý, pomalý, ale báječně provokativní. Jeho pohled na ženy zbožňuju už od Osmi žen a stejně jako tam, i zde se vyplatí počkat na nenápadnou, ale o to krásnější pointu. ()
Tak trochu jako film Nymfomanka, ale podané lehčí formou a možná i zajímavější. Není to tak příliš zdlouhavé a nahoty je tam tak akorát. Škoda, že tady nejsou žádné úchylky nebo tak něco. Hlavní hrdinka je opravdu krásná a přirozená, i když někdy celkem protivná. Příběh je hodně dojemný, ale zároveň drzý. Rozhodně skvělá podívaná! ()
Marine Vacth je jistě velice pěkná slečna a člověka baví se na ní koukat, nicméně mu je chvilkama až zle, když to vidí. Není to žádné veledílo, které by vás nějak oslovilo. Plyne si to pomalu svým tempem. Chvilku vás naštve a potom zase zklidní. Ničím však nijak zvlášť nepotěší. Je z toho hodně cítit taková ta francouzskost a určitě to stojí za to vidět. Jednou však stačilo a příště si musím pustit něco veselejšího. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (6)
- Scéna, kdy se Isabelle a Alex dívají z mostu na Paříž, se odehrává na slavném Pont des Arts, který je často ve filmech využíván pro romantické scény. (claudel)
- Ve filmu zazní několik písniček od Françoise Hardy, jejíž písničku Träume použil François Ozon již ve svém předchozím filmu Kapky deště na rozpálených kamenech. (claudel)
- Kniha, kterou Isabelle (Marine Vacth) otevře v metru při návratu ze schůzky, jsou „Nebezpečné známosti“ od Choderlose de Laclose. Její nevlastní otec má rozečtený román Hermanna Hesseho „Narcis a Goldmund“. (Chřástal)
Reklama