Pozor na Harryho

Woody Allen se předávkoval sám sebou a ještě to drze přiznává. Tenhle film vypadá jako poslední zoufalý výkřik před tvůrčí krizí. Vzhledem k tomu, že znám všechny jeho dosavadní filmy a pak až ty evropské, nemůžu zatím říct, jestli ta krize přijde už příštím snímkem, nebo až některým z dalších (jen vím, že přijde, protože její dozvuky ne-li trvání jsou patrné dodnes), ale to teď není důležité. Zásadní je, že tenhle ještě relativně funkční kus začíná i dost střílet naprázdno mnohem zmatenějí než tomu bylo u Woodyho dosavadních kousků. Nejvíc mi vadí, že Allenova sebekritika nepůsobí upřímně. Něco jako: "Když si své umělecké neřesti nahlas přiznám, musíte mi je odpustit." Nemusíme. (24.08.2012)

Rozporuplné komentáre i hodnotenia k tomuto filmu sú absolútne na mieste. Prečo? Dávajte pozor... KLADY: myšlienka, tradičný Allenovský humor, intelekt... ZÁPORY: myšlienka, tradičný Allenovský humor, intelekt... V prvom rade film nepozerajte neskoro večer, alebo keď sa nachádzate v stave psychického, či fyzického, alebo akéhokoľvek vyčerpania. To sa jednoducho uniesť nedá, pretože filmu chýba prostý dej, zápletka, či akákoľvek forma vyvrcholenia. Pripomína mi to posledné žmýkanie veľmi chutného citrónu pred vyhodením do odpadkového koša. Máte chuť??? (07.06.2012)

Woody utržený ze řetězu - prasečící, rozepínající i zapínající si poklopec, opakovaně trousící fuck a blowjob, vyjednávající se šlapkami. Není to úplně Tarantino nebo Scorsese, ale blíž k Mean Streets se Woody ještě nikdy nedostal. Vhodně zvolený syžet skýtá příležitost skloubit Allenovy polohy komika i oduševnělého komentátora vezdejší existence. Neurotický spisovatel cestující pro cenu za celoživotní dílo bilancuje prostřednictvím vzpomínek, příznačných úryvků z literárního díla a současných údalostí a zároveň hledá inspiraci pro "román, z něhož už utrácí zálohu". Břitký humor a přisprostlé vtípky závažná témata nemělní, ba právě naopak, když používá vtipem šermující Woodyho postavu jako ilustraci těžké životní krize. Vtipy přirozeně vyvěrají z dialogů, aniž naroubovaně trčí. Řada z nich představuje Woodyho zlatý fond, jiné to nejdrsnější, co lze v prostředí konformní filmové zábavy zažít [Zplynovali 6 miliónů našich! / Je to smutný, ale rekordy jsou od toho, aby se trhaly.] Závěr filmu odkazuje na sentimentální tendenci filmů z rodu Půrpurové růže z Káhiry, které nepatří k mým oblíbenějším, a obrušují hrany jinak břitkého vyznení filmu. Protože je zřejmé, že nejde o kompromis, nýbrž upřímné Woodyho vyznání, smíchem otřesený divák nejlepšímu devadesátkovému filmu rád odpouští. (24.02.2016)

Podle ostatních ohlasů pravděpodobně rozporuplný film... Ovšem ne pro mě, já tu spatřil spoustu originálních nápadů a hlavně hlášek, spoustu minipovídek, minipříběhů v jednom. Není to rozhárané, jak tvrdí někteří, jistá spletitost do charakteru filmu naprosto sedí. Je to ryze komediální Woody, na kterého jsme zvyklí: baví, nebere si servítky, vybírá herce, kteří sem padnou, neustále překvapuje a končí, i přes spoustu neurotické kritiky v průběhu celého snímku, opět optimisticky. Díky za další vydařený filmový zážitek Pane režisére! (01.07.2006)

Na to aký je malý a škaredý je Harry poriadne nadržaný. Nič sa mu nedarí a ako sám tvrdí je najhorší človek na svete...O.K., tak štvrtý, po Hitlerovi , Goringovi a Goebbelsovi...Ako každý Allenov film je aj tento dosť ukecaný, čo mi nikdy nevadilo. Horšie je, že postáv tu vystupuje toľko, že je problém ich spočítať. Príbeh nie je nič moc, navyše stále chaoticky preskakujeme medzi postavami. Pri tej sprche hlášok, ktoré Allen vypúšťa sa nedá občas nezasmiať, ale film je ako celok akýsi roztrúsený a chaotický. Skôr bavia scénky samé o sebe. Pobavil ma zostup výťahom do pekla a teória o právach na diaľkový ovládač. Hlavné slovo má ten, kto ho vlastní....60%. (23.02.2013)