Pozor na Harryho

Ja neviem, možno som mal šťastie, že Deconstructing Harry bol len druhým filmom, ktorý som od Woodyho Allena videl. Napriek tomu, že ten prvý bol Annie Hall, sklamaný som teda nebol a bavil som sa skvele. Dokonca mi vôbec neprišlo, že ide len o relatívne čerstvý Woodyho snímok. Scenár k tomuto filmu určite písal tým istým vtipným perom, ktorým písaval ešte na prelome 70tych a 80tych rokoch. Najvýstižnejšie by som tento snímok charakterizoval autorovými slovami, ktoré zároveň veľmi trefne vystihujú aj celú jeho tvorbu: "You have no values. With you its all nihilism, cynicism, sarcasm, and orgasm" (07.04.2007)

Woody ve své nejcyničtější, nejvzteklejší podobě. Po náročném rozchodu s Miou Farrowovou a hádkách o svěření dětí do péče si ulevil snímkem, na který leckdo z věrných fanoušků nebyl připraven. Vidět starého dobrého Woodyho, jak vztekle sakruje a mluví o potřebě dobrého vykouření, je asi stejně příjemné, jako přistihnout svého milého, staromládeneckého strýčka, jak si po telefonu objednává sado/maso šlapku. Allen ve svých filmech umí vykouzlit atmosféru, kdy jsou smolaři na Manhattanu sice opuštění a ještě k tomu zmoknou, ale pod vším hraje jazz a je to vlastně takové hořko-sladké, protože cítíme, že svět je přes všechny průsery vlastně krásný a každý nakonec spřízněnou duši potká. V Deconstructing Harry ale nic takového nenastane, všichni na sebe křičí, vtipy spíš bolí, a jediná radost, kterou opuštěný tvůrce na světě má, je ta, kterou si v tvorbě vymyslel on sám. Kdyby tady začalo pršet, hlavní smolař Harry by nejspíš řekl "A ještě k tomu všemu zmoknu, kurva!" Podle mě nejde o film vyloženě skvělý (na to je příliš roztříštěný všemi těmi nápady z šuplíku), ale určitě jde o film důležitý, pokud kontinuálně sledujete autorovu tvorbu. Woody Allen odhodil všechny masky. (24.03.2020)

Rozporuplné komentáre i hodnotenia k tomuto filmu sú absolútne na mieste. Prečo? Dávajte pozor... KLADY: myšlienka, tradičný Allenovský humor, intelekt... ZÁPORY: myšlienka, tradičný Allenovský humor, intelekt... V prvom rade film nepozerajte neskoro večer, alebo keď sa nachádzate v stave psychického, či fyzického, alebo akéhokoľvek vyčerpania. To sa jednoducho uniesť nedá, pretože filmu chýba prostý dej, zápletka, či akákoľvek forma vyvrcholenia. Pripomína mi to posledné žmýkanie veľmi chutného citrónu pred vyhodením do odpadkového koša. Máte chuť??? (07.06.2012)

Woody měl vlastně s Annie Hall tak trochu smůlu, protože sám sobě nasadil laťku, kterou jen těžko může překonat a stejně tak i zmlsaný divák. Když se ale na Harryho zkusím dívat bez srovnávání, musím uznat, že to je opravdu mimořádná komedie. Nejen, že je tradičně velmi vtipná, ale Woody si napsal scénář, který snad mohl realizovat jen on sám. Harry je totiž spisovatel, kterého inspirují lidé kolem něj, včetně manželek, milenek, sestry...... a jejichž povahy, karamboly i tajemství do své knihy používá, což oni samozřejmě zjistí, i když postavy s příběhy "rafinovaně" prohází. Náročnost na diváka spočívá právě v tom, že skutečnou postavu a její alter ego v knize hrají vždy dva různí herci, takže je to chvílemi docela guláš, ale velmi velmi vtipný. Kde jinde byste mohli slyšet například dialog - " Ty nectíš hodnoty, ty neznáš nic, jen nihilizmus, cynizmus, sarkazmus a orgazmus". "Škoda, že nejsme ve Francii, byl by to bezvadnej reklamní slogan" - než ve Woodyho filmu? (16.09.2005)

Prášky, několik osudových žen, prostitutky, neurotismus, pesimismus. Woody zase představuje spisovatele, znovu je za neurotika, znovu v těžké psychické dece, znovu se děsí stárnutí. Činorodý tvůrce si prostě tentokrát po několika zkrachovalých vztazích, vystřídání několika psychiatrů a nestálé spisovatelské aktivitě neví rady s tím, jak kočírovat vlastní život. Woody za kamerou se obrací k povídkové formě, prolínající příběhy jsou lehce matoucí a tentokrát tvůrce vyžaduje i krapet bystrosti – samozřejmě skvěle napsané dialogy a solidní herecké výkony zůstávají. Tak trochu jiný Woody, ale pořád v řadě scén zatraceně osvěžující. (20.06.2016)