Pozor na Harryho

Víte, když jste pesimista, cynik, alkoholik, trpíte depresí a vaším denním chlebem jsou prášky, umění a orgazmus, musíte být tak trochu cvok. A kdo vám nejlépe porozumí? Vaše vlastní vymyšlené postavy, které jsou zidealizovaným alter-egem vašich příbuzných a přátel, manželek a milenek. A pokud tato komedie odkrývá něco z Allenova světa, tak to si tedy nedokážu představit. To musí tedy být pěkný kolotoč. Jinak chaotičnost mi k filmu vyloženě sedí, jen je ze začátku těžké se zorientovat mezi postavami skutečnými a "alleno-harryovskými". Nejvíce mě snad bavily scény ječících manželek a milenek, které na Harryho nezadržitelně chrlí své myšlenky plné vzteku, zklamání a hlavně pro mě malých vtipných hlášek ("A s mou pacientkou jebat nebudeš!"). Jsou to právě drobnosti, které mi na tomto filmu bavily. A film jako celek? Chaos, chaos, smích, úsměv, chaos, úsměv. (09.04.2013)

Ja neviem, možno som mal šťastie, že Deconstructing Harry bol len druhým filmom, ktorý som od Woodyho Allena videl. Napriek tomu, že ten prvý bol Annie Hall, sklamaný som teda nebol a bavil som sa skvele. Dokonca mi vôbec neprišlo, že ide len o relatívne čerstvý Woodyho snímok. Scenár k tomuto filmu určite písal tým istým vtipným perom, ktorým písaval ešte na prelome 70tych a 80tych rokoch. Najvýstižnejšie by som tento snímok charakterizoval autorovými slovami, ktoré zároveň veľmi trefne vystihujú aj celú jeho tvorbu: "You have no values. With you its all nihilism, cynicism, sarcasm, and orgasm" (07.04.2007)

Rozporuplné komentáre i hodnotenia k tomuto filmu sú absolútne na mieste. Prečo? Dávajte pozor... KLADY: myšlienka, tradičný Allenovský humor, intelekt... ZÁPORY: myšlienka, tradičný Allenovský humor, intelekt... V prvom rade film nepozerajte neskoro večer, alebo keď sa nachádzate v stave psychického, či fyzického, alebo akéhokoľvek vyčerpania. To sa jednoducho uniesť nedá, pretože filmu chýba prostý dej, zápletka, či akákoľvek forma vyvrcholenia. Pripomína mi to posledné žmýkanie veľmi chutného citrónu pred vyhodením do odpadkového koša. Máte chuť??? (07.06.2012)

Když máte tvůrčí krizi, napište o ní. V tomto směru není Woody prvním, a dozajista nebude ani posledním umělcem. (Např. slušný román Josepha Hellera - Portrét umělce v pokročilém věku.) Harry je rozebrán na molekuly, můžeme doslova přebírat v rukou jeho pochody, jeho motivace a složky jeho podvědomí. K tomu pro Woodyho netypická forma střihu, zato typické množství vtipů. ("Píchal jsi někdy slepou?" - "Ne. Ty jo?" - "Jsou tak vděčné.") (27.08.2013)

Woody Allen se předávkoval sám sebou a ještě to drze přiznává. Tenhle film vypadá jako poslední zoufalý výkřik před tvůrčí krizí. Vzhledem k tomu, že znám všechny jeho dosavadní filmy a pak až ty evropské, nemůžu zatím říct, jestli ta krize přijde už příštím snímkem, nebo až některým z dalších (jen vím, že přijde, protože její dozvuky ne-li trvání jsou patrné dodnes), ale to teď není důležité. Zásadní je, že tenhle ještě relativně funkční kus začíná i dost střílet naprázdno mnohem zmatenějí než tomu bylo u Woodyho dosavadních kousků. Nejvíc mi vadí, že Allenova sebekritika nepůsobí upřímně. Něco jako: "Když si své umělecké neřesti nahlas přiznám, musíte mi je odpustit." Nemusíme. (24.08.2012)