Gandhi
Gándhi
Režie:
Richard AttenboroughScénář:
John BrileyHrají:
Ben Kingsley, Candice Bergen, Edward Fox, John Gielgud, Brian Oulton, Trevor Howard, John Mills, Martin Sheen, Ian Charleson, Athol Fugard (více)Obsahy(1)
Tento výpravný filmový epos oceněný osmi Oskary zobrazuje 56 let života legendárního indického vůdce, který se ve svých 79-ti letech stal obětí atentátu. Je mladým advokátem v Jižní Africe, když ho vyhostí z první třídy, přestože má platnou jízdenku. Rozhořčen tímto ponížením začne protestovat a bojovat za práva Indů a jiných utlačovaných barevné pleti. Následkem tohoto je povolán zpět domů: je ohromen bídou a tyranstvím Britů... (Mirax)
(více)Recenze (340)
Kolosální film - kolosální nuda. Jako oslava možností kinematografie možná impozantní, rozmáchlá podívaná, jejíž širokoúhlé obrazové zpracování naplno vytěží ty tisícovky komparsistů. Tohle je megafilm, ne deset herců naklonovaných softwarem od Wety. Jenže Attenboroughův přístup je jinak hrozně nezajímavý. Pietně rozvine Gándhího myšlenky, s obřadnou úctou je tři hodiny opakuje, snad v kleče, snad s poníženě shrbenýma zádama, aby celý svět mohl padnout na kolena před tímhle novodobým vtělením Ježíše. Chmm. Ať si Attenborough klidně obdivuje, ať si nemá zdravý odstup... jenže ten film je nakonec pouze sterilní rekonstrukcí životopisných faktů a zdlouhavým omíláním humanistických myšlenek, které se lepí na sebe, aby definitivně utvořily monstrózní mýtus o životě osvíceného politika. Gándhí ať se pro mě za mě oslavuje, film sám o sobě ale příliš inspirativní není. ()
Oscar 8 : Nejlepší film, Režie, Herec HR - Ben Kingsley, Kamera, Výprava, Kostýmy, Střih, Scénář + 3 nominace: Masky, Hudba, Zvuk ()
Jenom jednou jsem zažil v kině bouřlivý aplaus po skončení filmu. Právě Gándhí je oním filmem. Místy zdlouhavý, místy dramatický a emočně vypjatý, ale hlavně - Ben Kingsley jako Gándhí podává jeden z nejúžasnějších hereckých výkonů v dějinách kinematografie. Oscar za hlavní herecký výkon pro Kingsleyho nebyl nikdy jindy zaslouženější. ()
║Rozpočet $22miliónov║Tržby USA $52,767,889║Tržby Celosvetovo $127,767,889║ Tento film je POCTA jednej veľkej osobe, ktorá bola skutočným človekom! Mohanadas Karamchand Gandhi aj vďaka tejto snímke režiséra Richarda Attenborougha ostáva večný! V životnej úlohe Gandiho sa tu predstaví Ben Kingsley. /100%/ ()
Scénář: John Briley .. Německo mělo Adolf Hitlera, Čína Mao Ce-tunga, Kuba Fidel Castra, Vietnam Ho Či Mina, Indie Móhandás Gándhího - vůdce z lidu, který pozvedl národ a udal jeho směr vstříc událostem 20 století. Tím však jakákoliv podoba končí, jelikož tyran a diktátor z něj nikdy nebyl a o změny k cestě za svobodou se zasadil zcela jiným, trpělivě mírumilovným a pokorným způsobem. Gándhí - velký muž, velké myšlenky, velký portrét. Jak už prolog samotného snímku říká, život žádného člověka nejde shrnout do jednoho vyprávění. A tak je nám Mahátma Gándhí (kterého ztvárnilo jeho dvojče Ben Kingsley, jinak si tu dokonalou podobu a interpretaci neumím vysvětlit) předložen tak, aby se dostal každému co nejblíže srdci. V mnoha momentech zjednodušeně, v jeho případě téměř bezkonfliktně s důrazem na zásadovost a vytrvalost, že cesta pravdy a lásky vždy zvítězí. Richard Attenborough se tímto mamutím portrétem nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie a určitě není ztráta času ty tři hodiny ve společnosti takového muže strávit. ()
Film je natočen velice pečlivě s mnoha statisty a výborným Benem Kingsleym, ale je chvílemi roztahaný a příliš dlouhý a ano - chvílemi i trochu nudný. Navíc z historického hlediska někdy je až příliš obdivný a nekritický k titulní postavě. A zkrátka - řeknu to na rovinu - nejlepší film roku měl být E.T. - mimozemšťan: Gándhí vyhrál Oscara za nejlepší film, režii, scénář, kameru, výpravu, střih, kostýmy a Kingsley za nejlepšího herce. ()
Výpravný velkofilm, který přináší spoustu inspirujících myšlenek jejichž funkčnost je navíc ověřená praxí. Navíc v něm Ben Kingsley předvádí po zásluze glorifikovaný herecký výkon. Tohle dílo nabízí téměř všechno, co film jako médium dokáže nabídnout. ()
Kinematografie rozeznává tři časy: (i) Objektivní čas, po který divák sleduje dílo, měřený hodinkami. (ii) Filmový, nebo-li dramatický čas. (iii) Čas subjektivní, u kvalitní podívaný daný tím, že se vcítíme přes děj do postavy a prožíváme s ní všechny časové deformace. A teď klíčová otázka: Jak se přenést z času objektivního do subjektivního? Pochopitelně, přes čas dramatický (schopnost filmu vyprávět příběhy), ovšem ten v případě Gándího neexistuje, tudíž se přesouváme nazpět k času objektivnímu. ()
rozpočet : $22miliónov tržby americke : $52,767,889 Tržby Celosvetovo $79,609,330 ()
Monumentální pomník. Gándhí jako osoba vytržená z prostředí a postavená na peidestal. Jakožto proponent idey nenásilí inspirující, ale jako osoba usilující o ta nejlepší řešení již méně. Řadu problematických aspektů filmu a osoby samotného Mahátmá napsal ve svém komentáři uživatel Maq. Byť si myslím, že je přehnaně přísný k filmu i jeho tématické postavě, doporučuji jej k přečtení. Sám doplním jen pár drobností... Gándhí usiluje o nezávilost Indie na Británii, ale zároveň by chtěl, aby se muslimové zřekli nezávislosti na Indii. Pokud mají být muslimové a hinduisté schopni žít v jednom státě, proč by v takovém státě nemohli žít britové? Není vítězství nenásilí možná dáno tím, proti komu ho bylo použito? Gándhí hovoří o boji s Hitlerem a důvěře, že i proti němu by to zabralo, byť za cenu velké bolesti. Židé Hitlerovi moc nevzdorovali, ale nepomohlo jim to vůbec... +++++ Ani se tu příliš neventiluje možnost, že Británie se vzdala svého panství prostě proto, že si její politici uvědomili, že je nadále absolutně neudržitelné. Osoba Gándhího jim nakonec mohla přijít vhod, neboť na ně mohl vrhnout alespoň stín svého humanismu. Portugalci se Goy, Damanu a Diú vzdát nechtěli a tak jim byly v roce 1961 prostě a jednoduše odebrány. +++++ Attenboroughův film se nesnaží nám Gándhího představit a dát nám jej pochopit, prostě jen vytahuje některé linky a přimalovává mu svatozář. V rámci tohoto cíle si vede dobře... ale já jsem slepou oslavu vidět nechtěl. ()
„Myslel som, že budete väčší.“ Podľa slov režiséra Attenborougha jeho najdôležitejší režijný počin. Opulentná vizuálna stránka (masové scény, bohatá výprava) a na rozdiel od Attenboroughových neskorších režisérskych prác i podstatne lepší scenár a masky (CHAPLIN, LÁSKA A VOJNA). Príjemne rozvláčnej snímke dominuje skvostný Ben Kingsley a silný príbeh, ktorý ma zaujal napriek tomu, že ma „téma Gándhí“ doteraz (a ani potom) nefascinovala. ()
Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Jeden ze snímků, který mne nejvíce ovlivnil a který mne svou silou pokaždé dojímá. Naprosto strhující příběh o úžasném muži rámovaný dějinami první půle 20.století. Život muže, který několikrát dokázal nenásilným protestem a duchovní silou pohnout stamilióny lidí v Britském impériu i v Indii a osvobodit Indii od kolonizátorů. Nejsilnější scény: Právě propuštěný Gándhí si říká jihoafrickému generálovi o peníze na taxi, Gándhí se ženou předvádějí svůj někdejší svatební rituál novináři, Gándhího pochod za solí, postupující fronta mlčenlivých Indů jdoucích pro svou sůl mlácená před solivarem, Gándhí držící půst za uklidnění náboženských nepokojů. Trailer: http://www.csfd.cz/film/350-gandhi-gandhi/videa/ ()
Tříačtvrthodinový film může kdekoho odradit. To, zda film nudí, má však jiná měřítka, než je jeho stopáž. Životopisný snímek o jednom z největších bojovníků za mír – Mahatma Gandhim, je přesně ten případ, kdy se nenudíme ani vteřinu, ba dokonce bych zkousl klidně i hodinu navíc. Když už jsem zmínil bojovat za mír, není to jako souložit za panenství? V Gandhiově případě ne, a tím je právě tak výjimečný. A výjimečné je i filmové zpracování jeho života. Je zobrazen naprosto věrohodně, proměna Bena Kingsleyho z mladíka po starce je pro mne fascinující, stejně jako jeho herecký výkon. ()
Tisíce komparzistů, velkolepější než velkolepé, ale k čemu to, když je to dvakrát delší, než by bylo nezbytně nutné, a přitom nám to ani nedokáže hlavního hrdinu přiblížit a polidštit ho? Nedostal jsem ani přesvědčivý důvod, proč vlastně Gándhí dělá, co dělá. Nudí se? Chce tajně ovládnout svět? Chce objevit recept na coca colu? Nevím.... Jen vím, že tu nějaký pán tři hodiny říká, že se k sobě máme chovat hezky. To mě naučila už paní učitelka ve školce. ()
Ze zhlédnutí české premiéry (premiérového promítání v tehdejší ČSSR) si pamatuju jedno: v zaplněném kinosále nebyl nikdo, kdo by žehral na délku filmu, komu by vysloveně vadila jeho délka. GÁNDHÍ byl velmi pozorně sledován takřka bez výjimky a se zatajeným dechem. Pomalé tempo bylo přiměřeným tempem, scénář klíčových scén, zejména bitevních, nebyl nikým zpochybňován. I tehdejší kritika film chválila a v tomto případě poprávu zdůrazňovala jeho všelidské ideové poselství. Nechci tu opakovat již vyřčené soudy. Ale osudem kohokoliv z nástupců obou protagonistů tohoto ztvárnění gándhiovské látky, bude-li chtít zachovat jeho srozumitelnost pro evropského diváka, je právě tato jakoby dokumentarizující metoda, v níž fikce splývá s fakty do jednoho samozřejmě sourodého celku, základním východiskem. Existují i jiná tempa než evropská, existuje i jiné vnímání času a života než to naše. A existuje také kvalita, která sice nesplývá zcela s naší představou o životě a díle neevropské osobnosti, zato však prostřednictvím skvělých hereckých výkonů evokuje prostředí, které pro nás, Evropany, není ani nezajímavé, ani neatraktivní. A nabízí zážitek, na který se nezapomíná ani po desetiletích. (Stranou ponechávám fakt, že ani dnes toto klasické dílo není dostupné pro českého diváka na DVD nosičích.) ()
|| Scenár: John Briley | Hudba: Ravi Shankar, George Fenton | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Goldcrest Films | Rozpočet: 13 miliónov £ | Tržby: 80,700,000 $ || Nie náhodou bol Attenboroughov Gandhi aj komerčne úspešným filmom. Nie je totiž len jednoduchým popisným snímkom o živote nevšedného človeka, ale i umelecky prepracovaným filmom. Attenboroughovi sa podarilo priniesť atmosféru krajín autentickými davovými scénami a pri tom všetkom dbať nato, aby film odzrkadlil i posolstvo, za ktoré Gandhi bojoval. Jediná maličkosť, ktorá ma odradila od plného hodnotenia, bola trošku dlhá metráž. 84% | Blu-Ray, THX, EN DTS | ()
Excelentní film. ()
Jeden z filmů, ve kterém s u mě do jeho hodnocení výrazným způsobem zapsalo i jeho poselství. Sám film je možná opravdu více biografický než filmový, ale to, vzhledem k výše uvedenému, pro mě tentokrát není rozhodující. Navíc je pojatý opravdu velkolepě (na scéně pohřbu se účastnilo okolo 400 000 statistů) a pokud porovnáte Gándhího skutečnou řeč, vystupování a mimiku (krátké dobové filmy jsou součástí DVD), pak Ben Kingsley vytvořil jeho postavu naprosto famózním způsobem (jako identická kopie je srovnatelný snad pouze Val Kilmer coby Jim Morrison v "Doors"). Tenhle fakt přirozeně zastře jakýkoli dabing. Film poskytuje opravdu dostatek prostoru k zamyšlení a Gándhí v něm rozhodně není vylíčen jako nějaká černobílá postava. Stejně tak jeho myšlenka, která v jeho případě selhala při rozdělení Indie a její případná konfrontace s Hitlerem pozdějším vyhlazení Tibetu nebo i současností, se může zdát poněkud naivní. Já si to nemyslím, ale obhájit tuto myšlenku při dnešním pohledu na svět a skutečnost bych asi nedokázal. Ale mám hlubokou úctu k lidem (jako třeba Dalajláma), kteří se o to i dnes stále pokoušejí. ()
Jeden z tých príbehov, ktoré napísala a zrežírovala história. Mimo výkonu Bena Kingsleya bolo hlavným plusom hlavne atmosféra celého filmu, ktorá sa niesla v duchu filozofie Gándhího - bojovať nenásilím proti násiliu. A tak aj sebeviac dramatické, či emotívne scény mali akúsi kľudnú polohu. A ikeď je to film skutočne dlhotánsky, v závere som zatúžil, aby bol ešte aspoň o pol hoďku dlhší :). (10/10) ()
Související novinky
Zemřel herec Bernard Hill
Ve věku devětasedmdesáti let zemřel britský herec Bernard Hill, známý především ze snímků jako Titanic, Lovci lvů a z trilogie Pán prstenů. Se smutnou zprávou v neděli přišla televizní stanice BBC s… (více)
Zemřel Richard Attenborough
Devadesátka je požehnaný věk a právě v tolika letech nás opustil významný herec a režisér Richard Attenborough. Rodák z britského hrabství Cambridge se mohl chlubit titulem lord, mnohem víc respektu… (více)
Ben „Gándhí“ Kingsley se vrací do Indie
Krišna Pandit Bhandži, známý též jako Ben Kingsley, se vrací ke kořenům – jak genetickým, tak i ke kořenům své kariéry. V roce 1983 získal Oscara za hlavní roli v Gándhím a přestože později ukořistil… (více)
Většina ateistů vytýká evangeliím, že jsou mýtem, pohádkou o člověku, který možná ani neexistoval. Tedy, pravda, s tím se těžko polemizuje, protože žádný nezaujatý a vědecky kritický historik o Kristovi zprávu nezanechal. Dá se však kontrovat protiútokem: Vyplývá z toho, že ateisté 20. století jsou stejně imunní i vůči jiným mýtům? Tak co třeba Gándhí? --- Gándhí, podobně jako Hitler a Saddám Husajn, či vhodněji jako F.D. Roosevelt, de Gaulle či Václav Havel, svůj mýtus chápal a promyšleně kultivoval. Většina panujících představ o jeho osobnosti a charakteru, stejně jako v případě dalších jmenovaných, je fantasticky mylná. Gándhí byl mnohem spíše prohnaný než moudrý a zasel mnohem víc lži a nenávisti než pravdy a lásky. --- Tak především Gándhí nikdy nebyl chudý. Byl příslušníkem nejvyšší bráhmanské kasty (jako ostatně všichni „lidoví“ indičtí potentáti) a jeho otec byl boháč, povoláním ministr. Jako takový dopřál synkovi elitní vzdělání v Británii. Gándhímu (jako Leninovi a Néhrúovi) ale advokacie moc nešla a brzy se pustil do politiky. O skutečné Indii toho mnoho nevěděl (opět stejně jako Lenin o Rusku), což ve filmu popravdě připouští, jenže se předstírá, že na cestách něco pochopil. --- Politickou kariéru zahájil kampaní odmítání anglických oděvů a propagací domácího tkalcovství. Je to hezký příklad toho, jak svoji zemi „chápal“ a jaká byla jeho láska a pravda. Pravda byla totiž taková, že sami Britové s nejlepšími úmysly (jakkoli je z ekonomického hlediska takové opatření spíš negativní) chránili indický textilní průmysl dovozními cly PROTI dovozu z Británie. Britské oděvy nosili proto jen synkové z bohatých rodin jako Gándhí (ostatně ve filmu je to pěkně vidět), protože byli „pokrokoví“ a Británii obdivovali. Gándhí jejich lásku obrátil naruby: „objevil“, že právě kvůli Britům je jeho země chudá a lidé nemají na drahé (protože clem zatížené) britské oděvy a dokázal, že lidé je začali nenávidět a pálit na hranicích. --- Gándhí se demonstrativně převlékl do tradičního roucha a založil komunitu, ve které se podomácku tkalo a provozovalo primitivní zemědělství. Ekonomicky to byl nesmysl a k žádnému oživení domácího tkaní v Indii nedošlo - výrobky z indických továren a velkostatků byly kvalitnější a levnější - a Gándhího komunita byla chronicky prodělečná a závislá na příspěvcích od bohatých indických průmyslníků („říkají, kolik to stojí peněz, udržet mě v chudobě“). Přes to všechno, Gándhí si z toho udělal značku, mýtus, a velmi úspěšně s ním pracoval. Stal se mluvčím, populárním maskotem skupinky britsky vzdělaných bráhmanů, z nichž se Néhrú nakonec stal premiérem. (A vysoká dovozní cla, ke škodě Indie, zůstala zachována dalších čtyřicet let. Mám skoro pocit, že právě o toto šlo ze všeho nejvíc.) --- Gándhí významně přispěl k budování antikoloniálního mýtu. Attenborough nejen že tento nekriticky přijímá, on k němu přidává ještě vědomé lži. Je to vidět na líčení amritsarského masakru v roce 1919. Ano, k tomuto masakru skutečně došlo (i když mrtvých nebylo patnáct set, jak se ve filmu říká, ale „jen“ 379 - i to je dost). Film ukazuje mírumilovnou demonstraci, a je možné, že tváří v tvář britským zbraním ti demonstranti skutečně chtěli zůstat klidní. Ale neříká nic o tom, že armáda do Amritsaru dorazila teprve po čtyřech dnech nepokojů, násilností, vypalování domů a vražd (to je možná ten zbytek do těch patnácti set, nepodařilo se mi to potvrdit, protože na Západě zásadně nepočítáme, kolik barevných zabijí jiní barevní) a že obyvatelé byli předchozího dne varováni, že jakékoli další srocení bude pokládáno bez dalšího za důvod k vojenskému zásahu včetně střelby. Ten generál situaci nezvládl, to je zřejmé, ale je charakteristické, že amritsarští sikhové ho za tento zásah zahrnuli poctami a čestnými tituly. Ostatně, od vyhlášení indické nezávislosti se v Amritsaru zabíjelo mnohem častěji a ve větším měřítku. Diváci to vědět nemusí, ale není možné, že to nevěděli tvůrci filmu. Takže lžou. --- Jako každý mýtus, každá pohádka, třeba Pán prstenů, i tento film staví především na podívané - výpravě, krásných obrázcích, atraktivní hudbě, a podobně. Kingsleyho mám rád, a zahrál to, co zahrát měl, to znamená západní verzi pohádky. Skutečný Gándhí ve stáří jenom pištivým hlasem říkal nicneříkající fráze o Bohu a lásce. Ze všeho nejvíc ho trápila zácpa. Indové to berou jinak (bůhvíjak byl Kingsley v Indii dabován), ale Západu by se takový Gándhí nelíbil. Takže i v tomto ohledu musela pravda ustoupit mýtu. --- Co dodat? Znám hezkých pár Indů a všichni bez výjimky mají Británii rádi a obdivují ji. Nikdy jsem od nich neslyšel ani náznak názoru, že britská vláda v Indii byla špatná. Totéž říkají mí známí Afričané, a ti starší vzpomínají na britské koloniální časy vyloženě s nostalgií. A moje žena je Filipínka a v její vlasti není žádná země populárnější než Amerika - jejich bývalá koloniální metropole. Zdá se, že ten blbý mýtus o „zlém“ kolonialismu řádí jen na Západě. Ve zbytku světa se věří v Boha. Možná je mýtem obojí, ale pokud vás zajímá můj názor, s mýtem o Kristovi jsme došli daleko, hodně daleko. Mýtus o Gándhím je sračka. () (méně) (více)