Gandhi
Gándhi
Režie:
Richard AttenboroughScénář:
John BrileyHrají:
Ben Kingsley, Candice Bergen, Edward Fox, John Gielgud, Brian Oulton, Trevor Howard, John Mills, Martin Sheen, Ian Charleson, Athol Fugard (více)Obsahy(1)
Tento výpravný filmový epos oceněný osmi Oskary zobrazuje 56 let života legendárního indického vůdce, který se ve svých 79-ti letech stal obětí atentátu. Je mladým advokátem v Jižní Africe, když ho vyhostí z první třídy, přestože má platnou jízdenku. Rozhořčen tímto ponížením začne protestovat a bojovat za práva Indů a jiných utlačovaných barevné pleti. Následkem tohoto je povolán zpět domů: je ohromen bídou a tyranstvím Britů... (Mirax)
(více)Recenze (340)
Kolosální film - kolosální nuda. Jako oslava možností kinematografie možná impozantní, rozmáchlá podívaná, jejíž širokoúhlé obrazové zpracování naplno vytěží ty tisícovky komparsistů. Tohle je megafilm, ne deset herců naklonovaných softwarem od Wety. Jenže Attenboroughův přístup je jinak hrozně nezajímavý. Pietně rozvine Gándhího myšlenky, s obřadnou úctou je tři hodiny opakuje, snad v kleče, snad s poníženě shrbenýma zádama, aby celý svět mohl padnout na kolena před tímhle novodobým vtělením Ježíše. Chmm. Ať si Attenborough klidně obdivuje, ať si nemá zdravý odstup... jenže ten film je nakonec pouze sterilní rekonstrukcí životopisných faktů a zdlouhavým omíláním humanistických myšlenek, které se lepí na sebe, aby definitivně utvořily monstrózní mýtus o životě osvíceného politika. Gándhí ať se pro mě za mě oslavuje, film sám o sobě ale příliš inspirativní není. ()
Oscar 8 : Nejlepší film, Režie, Herec HR - Ben Kingsley, Kamera, Výprava, Kostýmy, Střih, Scénář + 3 nominace: Masky, Hudba, Zvuk ()
Jenom jednou jsem zažil v kině bouřlivý aplaus po skončení filmu. Právě Gándhí je oním filmem. Místy zdlouhavý, místy dramatický a emočně vypjatý, ale hlavně - Ben Kingsley jako Gándhí podává jeden z nejúžasnějších hereckých výkonů v dějinách kinematografie. Oscar za hlavní herecký výkon pro Kingsleyho nebyl nikdy jindy zaslouženější. ()
║Rozpočet $22miliónov║Tržby USA $52,767,889║Tržby Celosvetovo $127,767,889║ Tento film je POCTA jednej veľkej osobe, ktorá bola skutočným človekom! Mohanadas Karamchand Gandhi aj vďaka tejto snímke režiséra Richarda Attenborougha ostáva večný! V životnej úlohe Gandiho sa tu predstaví Ben Kingsley. /100%/ ()
Scénář: John Briley .. Německo mělo Adolf Hitlera, Čína Mao Ce-tunga, Kuba Fidel Castra, Vietnam Ho Či Mina, Indie Móhandás Gándhího - vůdce z lidu, který pozvedl národ a udal jeho směr vstříc událostem 20 století. Tím však jakákoliv podoba končí, jelikož tyran a diktátor z něj nikdy nebyl a o změny k cestě za svobodou se zasadil zcela jiným, trpělivě mírumilovným a pokorným způsobem. Gándhí - velký muž, velké myšlenky, velký portrét. Jak už prolog samotného snímku říká, život žádného člověka nejde shrnout do jednoho vyprávění. A tak je nám Mahátma Gándhí (kterého ztvárnilo jeho dvojče Ben Kingsley, jinak si tu dokonalou podobu a interpretaci neumím vysvětlit) předložen tak, aby se dostal každému co nejblíže srdci. V mnoha momentech zjednodušeně, v jeho případě téměř bezkonfliktně s důrazem na zásadovost a vytrvalost, že cesta pravdy a lásky vždy zvítězí. Richard Attenborough se tímto mamutím portrétem nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie a určitě není ztráta času ty tři hodiny ve společnosti takového muže strávit. ()
Film je natočen velice pečlivě s mnoha statisty a výborným Benem Kingsleym, ale je chvílemi roztahaný a příliš dlouhý a ano - chvílemi i trochu nudný. Navíc z historického hlediska někdy je až příliš obdivný a nekritický k titulní postavě. A zkrátka - řeknu to na rovinu - nejlepší film roku měl být E.T. - mimozemšťan: Gándhí vyhrál Oscara za nejlepší film, režii, scénář, kameru, výpravu, střih, kostýmy a Kingsley za nejlepšího herce. ()
Výpravný velkofilm, který přináší spoustu inspirujících myšlenek jejichž funkčnost je navíc ověřená praxí. Navíc v něm Ben Kingsley předvádí po zásluze glorifikovaný herecký výkon. Tohle dílo nabízí téměř všechno, co film jako médium dokáže nabídnout. ()
Kinematografie rozeznává tři časy: (i) Objektivní čas, po který divák sleduje dílo, měřený hodinkami. (ii) Filmový, nebo-li dramatický čas. (iii) Čas subjektivní, u kvalitní podívaný daný tím, že se vcítíme přes děj do postavy a prožíváme s ní všechny časové deformace. A teď klíčová otázka: Jak se přenést z času objektivního do subjektivního? Pochopitelně, přes čas dramatický (schopnost filmu vyprávět příběhy), ovšem ten v případě Gándího neexistuje, tudíž se přesouváme nazpět k času objektivnímu. ()
rozpočet : $22miliónov tržby americke : $52,767,889 Tržby Celosvetovo $79,609,330 ()
Monumentální pomník. Gándhí jako osoba vytržená z prostředí a postavená na peidestal. Jakožto proponent idey nenásilí inspirující, ale jako osoba usilující o ta nejlepší řešení již méně. Řadu problematických aspektů filmu a osoby samotného Mahátmá napsal ve svém komentáři uživatel Maq. Byť si myslím, že je přehnaně přísný k filmu i jeho tématické postavě, doporučuji jej k přečtení. Sám doplním jen pár drobností... Gándhí usiluje o nezávilost Indie na Británii, ale zároveň by chtěl, aby se muslimové zřekli nezávislosti na Indii. Pokud mají být muslimové a hinduisté schopni žít v jednom státě, proč by v takovém státě nemohli žít britové? Není vítězství nenásilí možná dáno tím, proti komu ho bylo použito? Gándhí hovoří o boji s Hitlerem a důvěře, že i proti němu by to zabralo, byť za cenu velké bolesti. Židé Hitlerovi moc nevzdorovali, ale nepomohlo jim to vůbec... +++++ Ani se tu příliš neventiluje možnost, že Británie se vzdala svého panství prostě proto, že si její politici uvědomili, že je nadále absolutně neudržitelné. Osoba Gándhího jim nakonec mohla přijít vhod, neboť na ně mohl vrhnout alespoň stín svého humanismu. Portugalci se Goy, Damanu a Diú vzdát nechtěli a tak jim byly v roce 1961 prostě a jednoduše odebrány. +++++ Attenboroughův film se nesnaží nám Gándhího představit a dát nám jej pochopit, prostě jen vytahuje některé linky a přimalovává mu svatozář. V rámci tohoto cíle si vede dobře... ale já jsem slepou oslavu vidět nechtěl. ()
„Myslel som, že budete väčší.“ Podľa slov režiséra Attenborougha jeho najdôležitejší režijný počin. Opulentná vizuálna stránka (masové scény, bohatá výprava) a na rozdiel od Attenboroughových neskorších režisérskych prác i podstatne lepší scenár a masky (CHAPLIN, LÁSKA A VOJNA). Príjemne rozvláčnej snímke dominuje skvostný Ben Kingsley a silný príbeh, ktorý ma zaujal napriek tomu, že ma „téma Gándhí“ doteraz (a ani potom) nefascinovala. ()
Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Jeden ze snímků, který mne nejvíce ovlivnil a který mne svou silou pokaždé dojímá. Naprosto strhující příběh o úžasném muži rámovaný dějinami první půle 20.století. Život muže, který několikrát dokázal nenásilným protestem a duchovní silou pohnout stamilióny lidí v Britském impériu i v Indii a osvobodit Indii od kolonizátorů. Nejsilnější scény: Právě propuštěný Gándhí si říká jihoafrickému generálovi o peníze na taxi, Gándhí se ženou předvádějí svůj někdejší svatební rituál novináři, Gándhího pochod za solí, postupující fronta mlčenlivých Indů jdoucích pro svou sůl mlácená před solivarem, Gándhí držící půst za uklidnění náboženských nepokojů. Trailer: http://www.csfd.cz/film/350-gandhi-gandhi/videa/ ()
Tříačtvrthodinový film může kdekoho odradit. To, zda film nudí, má však jiná měřítka, než je jeho stopáž. Životopisný snímek o jednom z největších bojovníků za mír – Mahatma Gandhim, je přesně ten případ, kdy se nenudíme ani vteřinu, ba dokonce bych zkousl klidně i hodinu navíc. Když už jsem zmínil bojovat za mír, není to jako souložit za panenství? V Gandhiově případě ne, a tím je právě tak výjimečný. A výjimečné je i filmové zpracování jeho života. Je zobrazen naprosto věrohodně, proměna Bena Kingsleyho z mladíka po starce je pro mne fascinující, stejně jako jeho herecký výkon. ()
Tisíce komparzistů, velkolepější než velkolepé, ale k čemu to, když je to dvakrát delší, než by bylo nezbytně nutné, a přitom nám to ani nedokáže hlavního hrdinu přiblížit a polidštit ho? Nedostal jsem ani přesvědčivý důvod, proč vlastně Gándhí dělá, co dělá. Nudí se? Chce tajně ovládnout svět? Chce objevit recept na coca colu? Nevím.... Jen vím, že tu nějaký pán tři hodiny říká, že se k sobě máme chovat hezky. To mě naučila už paní učitelka ve školce. ()
Ze zhlédnutí české premiéry (premiérového promítání v tehdejší ČSSR) si pamatuju jedno: v zaplněném kinosále nebyl nikdo, kdo by žehral na délku filmu, komu by vysloveně vadila jeho délka. GÁNDHÍ byl velmi pozorně sledován takřka bez výjimky a se zatajeným dechem. Pomalé tempo bylo přiměřeným tempem, scénář klíčových scén, zejména bitevních, nebyl nikým zpochybňován. I tehdejší kritika film chválila a v tomto případě poprávu zdůrazňovala jeho všelidské ideové poselství. Nechci tu opakovat již vyřčené soudy. Ale osudem kohokoliv z nástupců obou protagonistů tohoto ztvárnění gándhiovské látky, bude-li chtít zachovat jeho srozumitelnost pro evropského diváka, je právě tato jakoby dokumentarizující metoda, v níž fikce splývá s fakty do jednoho samozřejmě sourodého celku, základním východiskem. Existují i jiná tempa než evropská, existuje i jiné vnímání času a života než to naše. A existuje také kvalita, která sice nesplývá zcela s naší představou o životě a díle neevropské osobnosti, zato však prostřednictvím skvělých hereckých výkonů evokuje prostředí, které pro nás, Evropany, není ani nezajímavé, ani neatraktivní. A nabízí zážitek, na který se nezapomíná ani po desetiletích. (Stranou ponechávám fakt, že ani dnes toto klasické dílo není dostupné pro českého diváka na DVD nosičích.) ()
|| Scenár: John Briley | Hudba: Ravi Shankar, George Fenton | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Goldcrest Films | Rozpočet: 13 miliónov £ | Tržby: 80,700,000 $ || Nie náhodou bol Attenboroughov Gandhi aj komerčne úspešným filmom. Nie je totiž len jednoduchým popisným snímkom o živote nevšedného človeka, ale i umelecky prepracovaným filmom. Attenboroughovi sa podarilo priniesť atmosféru krajín autentickými davovými scénami a pri tom všetkom dbať nato, aby film odzrkadlil i posolstvo, za ktoré Gandhi bojoval. Jediná maličkosť, ktorá ma odradila od plného hodnotenia, bola trošku dlhá metráž. 84% | Blu-Ray, THX, EN DTS | ()
Excelentní film. ()
Jeden z filmů, ve kterém s u mě do jeho hodnocení výrazným způsobem zapsalo i jeho poselství. Sám film je možná opravdu více biografický než filmový, ale to, vzhledem k výše uvedenému, pro mě tentokrát není rozhodující. Navíc je pojatý opravdu velkolepě (na scéně pohřbu se účastnilo okolo 400 000 statistů) a pokud porovnáte Gándhího skutečnou řeč, vystupování a mimiku (krátké dobové filmy jsou součástí DVD), pak Ben Kingsley vytvořil jeho postavu naprosto famózním způsobem (jako identická kopie je srovnatelný snad pouze Val Kilmer coby Jim Morrison v "Doors"). Tenhle fakt přirozeně zastře jakýkoli dabing. Film poskytuje opravdu dostatek prostoru k zamyšlení a Gándhí v něm rozhodně není vylíčen jako nějaká černobílá postava. Stejně tak jeho myšlenka, která v jeho případě selhala při rozdělení Indie a její případná konfrontace s Hitlerem pozdějším vyhlazení Tibetu nebo i současností, se může zdát poněkud naivní. Já si to nemyslím, ale obhájit tuto myšlenku při dnešním pohledu na svět a skutečnost bych asi nedokázal. Ale mám hlubokou úctu k lidem (jako třeba Dalajláma), kteří se o to i dnes stále pokoušejí. ()
Jeden z tých príbehov, ktoré napísala a zrežírovala história. Mimo výkonu Bena Kingsleya bolo hlavným plusom hlavne atmosféra celého filmu, ktorá sa niesla v duchu filozofie Gándhího - bojovať nenásilím proti násiliu. A tak aj sebeviac dramatické, či emotívne scény mali akúsi kľudnú polohu. A ikeď je to film skutočne dlhotánsky, v závere som zatúžil, aby bol ešte aspoň o pol hoďku dlhší :). (10/10) ()
Související novinky
Zemřel herec Bernard Hill
Ve věku devětasedmdesáti let zemřel britský herec Bernard Hill, známý především ze snímků jako Titanic, Lovci lvů a z trilogie Pán prstenů. Se smutnou zprávou v neděli přišla televizní stanice BBC s… (více)
Zemřel Richard Attenborough
Devadesátka je požehnaný věk a právě v tolika letech nás opustil významný herec a režisér Richard Attenborough. Rodák z britského hrabství Cambridge se mohl chlubit titulem lord, mnohem víc respektu… (více)
Ben „Gándhí“ Kingsley se vrací do Indie
Krišna Pandit Bhandži, známý též jako Ben Kingsley, se vrací ke kořenům – jak genetickým, tak i ke kořenům své kariéry. V roce 1983 získal Oscara za hlavní roli v Gándhím a přestože později ukořistil… (více)
Niektorí ľudia majú radi filmové techniky, iní majú radi príbehy, iní zas symbiózu týchto záležitostí, aby si mohli vychutnať umenie filmu. Toto dielo rozhodne nepatrí pre ignorantov hĺbky vnútorných odkazov. Ako životopisný film to nie je niečo, čo by zahŕňalo celý život hlavnej postavy, snaží sa to zachytiť práve život od začiatku jeho aktivít, ktoré viedli k revolučným zmenám. Život Mahátmy je pre mňa inšpiratívnou skutočnosťou, ktorá ma zaujala a napriek dĺžke filmu, ktorá je príznačná času, v ktorom vznikala, tak som si ju užil. Tento významný problém, pre ktorý možno na mnohých pôsobí ako nuda a nezvládnutý veľkofilm, som preklenul dvojnásobným zrýchlením pri svojom prvom vzhliadnutí. Na konci som však mal pocit, že som radšej nič také nemal robiť, lebo to bolo tak skvelé a tak pozitívne, že by som pritom bol ochotný stráviť veľa času. Tento film mal práve tú výhodu, že nepotreboval výrazné techniky, sám o sebe bol niečím výnimočným, pretože bol podľa skutočnosti, niečoho čo sa nedeje často. Mahátma bol človek, ktorý ukázal vtedajšiemu rýchlo sa meniacemu modernému svetu, ako sa dajú veci meniť aktívne odporom, ale nenásilne. Bol to človek, ktorý zmenil svet a dal mnoho nadčasových odkazov, ktoré ma fascinovali. Ľudia sú k svetu časom veľmi cynickí, apatickí, začínajú im vadiť aj humanistické myšlienky, až sa stávajú úplne sebeckými a myslia si, že tým najviac prospejú sebe a svetu, že veď ten svet vlastne zmysel ani nemá, tak je to jedno. Toto vidím ako veľký problém a na to by mohol odpovedať len nový Mahátma, ktorý by to zmenil, avšak asi nezmení to, ako sa zväčšujú rozdiely medzi dobrými a zlými, hlúpymi a múdrymi, či tými, ktorí ani odkaz tohoto filmu neponímajú rovnako. Objektívne je to možno až príliš cukrové, realita totiž bola a je horšia a India si z jeho odkazu veľa nezobrala. Filmovo to bolo až veľmi mierené k odkazu, čo tomu kvitujem a subjektívne to pre mňa bol tiež zážitok. Komparz je historickým míľnikom tohto filmu, vďaka čomu sa zapísal do kinematografickej histórie, čo sa dá pokladať aj ako šikovná reklama, či šikovné zdieľanie. No pre mňa zostáva zásadná otázka, ktorou mi tento film zasiahol do života a to, či sa dá vždy odporovať nenásilne. Všetci vieme o nacistoch, všetci vieme ako si svoje obete jednoducho bezcitne určili a likvidovali. Ako sa dá aj proti niečomu takému bojovať nenásilne? Aj za cenu nemalých obetí? Veď to boli obeťami všetci dobrí a zostali by len zlí a aj tí dobrí by veľa trpeli pred smrťou, či samotným zotročením, kde by stratili svoju ľudskosť. Nestojí práve tu niekde dôkaz o tom, že náboženstvá sú nezmysly, že všetko stojí len na chaose a šikovnosti a náhode a že aj zlo môže poslúžiť ako dobro, že tým pádom je zlo a dobro ako také len nezmysel a sú len prostriedky a všetko je také, ako sa na to pozeráte? Myslím si, že nie, lebo ak by ľudia pochopili, že to zlo sa dá ignorovať, že len sami mu dávame priestor a že ho môžme poraziť len tak, že si ho každý v sebe porazí a navzájom tak urobíme mnohí až všetci, tak môžme dosiahnuť veci k dokonalosti, možno by sme zistili, že aj náš život často stojí položiť za na oko bezvýznamné skutočnosti, na čo sa možno aj zabudne, no máme tým možnosť veci zmeniť k lepšiemu ani nemusíme vedieť ako. Predstavte si teraz, že by Hitler ovládol svet a začal všetkých likvidovať. Ľudia by však všetko to, čím by im chcel vládnuť začali ignorovať, jednoducho by si žili svoje, on by ich možno začal všetkých mučiť, likvidovať až by nezostal ani jeden živý, ani jedno dieťa, ktoré by museli aj ako nevinné a bezbranné trpieť, no dokázali by tak to, že svet by patril už len tvorom bez svedomia, tvorom bez lásky a to je to, čo nazývame zlo. Taký umelý svet by už nemal zmysel, tak by láska zvíťazila, presne tak to urobil Ježiš Kristus, ktorý nechal dobrovoľne seba Boha zabiť ľuďmi, kde si diabol myslel, že nad ním zvíťazil, no opak bol pravdou. Len tí, čo sú ochotní pre dobro priniesť aj najvyššiu obeť zvíťazia, možno nie pre ilúziu a pre tento svet, no pre vyššie ciele áno. Iste si myslíte, čo ak nebo neexistuje, no v tom prípade by odpoveď znela, prečo niečo také neurobiť aj tak, však by nič nemalo zmysel a bolo by to vlastne všetko jedno, no mohli by sme tým niečo vytvoriť a zmeniť svet k dočasnému raju. Lenže ja verím, že existuje a tak si myslím, že týmto môžme veci zmeniť k trvalému raju, verím, že aj posledný padlý dobrý človek dokáže niečo zmeniť tým u toho zlého, verím aj v odkaz Mahátmy, ktorí síce nebol kresťan, ale jeho činy takými zväčša boli. Láskou dokážeme zvíťaziť, veci vieme zmeniť a aj to zlo zdanlivo neporaziteľné sa raz zosype. Mahátma ukázal ako sa dá ísť sám proti všetkým, až sám väčšinu viedol a svet sa zmenil. Tento film je iný ako väčšina, je to film odkazu, žiadne filmárske umelecké dielo, umenie a odkaz tam už bol, len ho bolo potrebné dať na filmové plátno, aby ďalším generáciám dal príklad a tiež, aby sa nezabudlo. () (méně) (více)