Slídil

Reálnější než realita samotná, ačkoli se to na první pohled nemusí vůbec zdát. Slídil je geniálním pohledem do duše jednoho introvertního maniaka a zdatného manipulátora plného extremistických tendencí a bez schopnosti normální sociální interakce. Lou Bloom je totiž produkt současného digitálního odosobněného světa a novodobý Arthur Fellig, který jde bez sebemenších zábran přes mrtvoly a stává se z něj americký Wallace Souza. (06.08.2015)

Dana Gilroye mám už od Pádu za povrchního, ale efektního scenáristu. Nyní přidal to samé režijně a vznikl film, který je přesně takový, jaký ho člověk čeká, ale vzhledem k tomu, že ho čeká uspokojivý, to je výtka jen částečná. Nahoru to táhne samozřejmě Jake. Škoda, že tu není nic, co by mohlo diváka nějak vykolejit nebo překvapit, ale na druhou stranu - není to vždycky nutné. Jediné opravdu špatné (nebo spíš nevhodné) je až moc příjemná a klasická Howardova hudba. 3 a 1/2 PS: Sluší se poznamenat, že ten film je ve svém jádru stejně voyerská exkurze a snaha o efektní šokantnost jako praktiky, které kritizuje. (21.01.2015)

Nemohu nevzpomenout několik dřívějších filmů na téma "televize bez zábran", např. Město šílenců, 15 minut či Vražda v přímém přenosu. Zde ovšem nejde zas tolik o média samotná (s těmi se film slušně vypořádá v drobnostech, např. při občasných srážkách zhasínající ředitelky zpravodajství s novinářem, který v sobě ještě má kus etiky), ostatně ty "syrové" či emotivně zabarvené reportáže očekává až příliš mnoho diváků, kteří se jimi nechají blbnout, moc si nenalhávejme, že je to čistě jen vina televize. Středem zájmu je hlavní antihrdina Lou, odporně slizká kreatura nadrcená z příruček "Jak blufovat o byznysu" a "Staň se úspěšným podnikatelem" a plná odhodlání pro svůj čin udělat cokoli. Není to pro něj zvláštní oběť či nutnost překonávat zábrany, jelikož žádné zábrany nemá a empatie je mu sprostým slovem. Individuální úspěch a kariéra jsou jediné hodnoty, na kterých mu záleží. Příběh sám o sobě příliš nepřekvapí, ale je vyprávěn, natočen a zahrán s takovou suverenitou, že to musím maximálně ocenit. A noční automobilová honička, kde jsou pěkně bez hudby slyšet jen motory a kamera to sleduje v dlouhých záběrech, by klidně sedla do nějakého neokázalého, zato však syrového krimithrilleru. (31.01.2015)

Snímka dokáže napnúť naše nervy u automobilovej naháňačke aj v hrobovom tichu zakrvavenej vily. Nightcrawler je tak prehliadkou talentu nielen Jakea Gyllenhaala, ale aj Dana Gilroya, ktorý si svoj scenár prvýkrát tiež zrežíroval. Výsledkom svojej práce sa nám zapíše do pamäti rovnako nekompromisne, ako nepredvídateľný snímok od Tarantina. Film kritizuje viac súčasnú spoločnosť ako svojho hrdinu. Ten nám síce môže byť nesympatický na maximum, ale vlastne mu nemôžeme tak moc vyčítať - začne natáčať svoje kruté zábery len preto, že ich chcú ľudia, so zdanlivo čistým svedomím doma pri televíznej obrazovke sledovať. To diváci správ túžia po krvi a dráme, on im teda ich priania plní. (05.11.2019)

Tak tenhle film mi sedl jak facka od tý tlustý cuchty v baru na Silvestra, když jsem jí bez dovolení osahával kvalitně nahuštěnou pneumatiku, neboť, jak o mně není známo, i já se v investigativní žurnalistice marginálně pohybuji a jsem v této branži taktéž považován za ambiciózního zmrda. Sice ne v tak dramatickém měřítku, jako je to ztvárněno v tomto filmu, ale bez jakýchkoliv výčitek jsem schopen stáhnout cizí fotografie, třeba Blesku, a pak jim bez skrupulí v Malování oříznout vodoznak a v článku neuvést jejich zdroj! A když ten den nemám rebelie ještě dost, tak prostě jdu a udělám si kafe bez mlíčka. Bez jediné kapky mlíčka! Inu, novinařina je zkrátka drsná forma obživy a kdo nemá duši na to čas od času oželet Tatru v plechovce, tak má holt smůlu a nezbyde mu, než standardně zametat hovna v městských parcích, kde serou holubi, psi a bezdomovci. Ač se mi film líbil, dávám jen za tři, protože jsem závěrem očekával nějaký pořádný wtf mindfuck, který bych nečekal, jakože toho úlisného kokota s extrapedofilním sestřihem třeba přejede o půlnoci růžový tank, řízený Novotným bezprostředně po peelingu, protože to bych fakt nečekal. Tak zase někdy příště. (02.01.2015)