Genesis
Genesis
Príbeh modrej planéty
Obsahy(1)
Mezi počátkem, který si nepamatujeme, a koncem, který neznáme... Strhující příběh zrození planety z dílny autorů filmů Mikrokosmos Claudea Nuridsanyho a Marie Pérénnouové. Po úspěchu filmu Mikrokosmos přicházejí, dnes již světoznámí, přírodovědci Claude Nuridsany a Marie Pérennouová s dalším obdivuhodným opusem – Příběhem Modré planety. Obrazem i slovem se zamýšlejí nad stvoření světa a člověka. Průvodcem je černošský herec Sotigui Kouyaté, pocházející z Burkina Faso, který vypráví o vzniku vesmíru a vzniku života. Autoři mezi obojím vytvářejí paralelu: podle nich vývoj každého živého jedince odpovídá ve zkratce vývoji kosmu i vývoji života na Zemi a stejně jako ony spěje od zárodku k zániku. Sledují vznik hmoty a její přeměnu v hmotu živou, s níž přicházejí i pojmy času a prostoru. Dotýkají se základních filozofických otkázek, na něž hledají srozumitelné odpovědi. Jak říká vypravěč v úvodu filmu: „Být živý, to znamená tvořit příběh od začátku, na který se nepamatujeme, do konce, o němž nic nevíme... Každý příběh musí nějak začít. I když počátek mého vlastního příběhu mi zmizel v mlhách. Nemohu si, tak jako nikdo, vybavit vzpomínku na vlastní narození. Zrodil jsem se v den, kdy mě matka přivedla na svět? Anebo už tehdy, kdy se rodiče milovali?" Bez dechu tak sledujeme náš vlastní příběh. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
Kdo se chce něco dozvědět, nedozví se nic (krom znovu omýlaných povídaček o prapůvodní polévce)... ani při povedených záběrech na afrického lezce, jak si staví "hnízdo" nepadne slovo (ni písmeno neukápne), takže jeden ani neví, na co vlastně kouká. Dvojčička a ještě s odřenýma ušima... a hlavně díky některým skutečně zajímavým záběrům v jinak v nicneříkajícím dokumentu. Heslo by pro všechny zvídavé mohlo být: Ať žije David Attenborough! ()
Mno nevim, mně se tenhle dokument velmi líbil. Způsob jak autor chce zapůsobit na lidi tím, že je zde jeden vypravěč, který tak ňák zhruba vypráví a vypráví a mezitím se tam zobrazují velice pěkně nafilmované záběry přírody a semtam se objeví nějaké to satirické zakodrcání na mě velmi zapůsobilo. Ač ne po stránce filmové ale spíše abstraktní. Autor nechává diváka sledovat sled filmových sekvencí, které mají spolu pramálo společného, ale spolu s vypravěčem to dává dohromady něco co funguje. Alespoň na mě to fungovalo. ()
Záběry zvířat jsou velmi povedené, bohužel jako u mnoha podobných filmů to dost kazí děsivý blábolivý komentář, a zde i spousta záběrů s jakýmsi černochem, které jsou zde evidentně pouze proto, aby film natáhli na celovečerní délku. Trochu vycpávkově působí i záběry krajiny (byť jich velká část vznikla na Islandu:). Kdyby se tvůrci nesnažili honem honem uvést film do kin a natočili víc záběrů zvířat, bylo by to i klidně za pět. Chodící ryba rulez! ()
Film od tvůrců Mikrokosmosu - to je věta, která má pro mě celkem velkou váhu. Mikrokosmos jsem viděl kdysi v kině a pak ještě vícekrát na videu a byl jsem nadšen. Tvůrcům se skvěle podařilo zachytit život hmyzu, pro který jedna louka je celým vesmírem. Marie Pérennou a Claude Nuridsany si vybrali několik zajímavých představitelů tohoto světa a v drobných minipříbězích je představili. Ať už pochodující mravenci, bojující brouci, milující se hlemýždi, útočící bažant či devastující déšť, to vše bylo natočeno nesmírně strhujícím a zajímavým způsobem. Příběh Modré planety si ovšem vzal daleko větší sousto - nepopisuje jeden den na jedné louce, ale chtěji popsat zrod celého vesmíru, planety Země a života. To přináší řadu problémů. Spíše než o zajímavé minipříběhy jde často jen o sled zajímavých obrázků. Ty rozhodně vypadají moc hezky a některé byly určitě velice složité (jak se jenom točí záběr na ptáče dobývající se ze skořápky ven z pohledu ptáčete?!), ale když se tak vrství jeden za druhým osmdesát minut, tak to začne být nudné. Film má nejsilnější momenty právě v těch chvílích, kdy se nám nějaký tvor představí trochu více než jen nějakou několikavteřinovou momentkou. Takový větší prostor dostali například "chodící rybky", které se jako první ve filmu odvažují na souš a které sledujeme při námluvách. Takových momentů je ovšem ve filmu jen málo. Za zcela katastrofální považuji nápad nechat vše komentovat jakéhosi afrického domorodce (navíc se zcela nepatřičným hlasem Aleše Procházky). Tento dovysvětlující komentář zcela zabíjí i lepší momenty filmu. Opakování základních informací o vzniku vesmíru, Země a života je zcela zbytečné a navíc až nechutně didaktické. Pro mě nepatřičně zní i vyprávění o tom, jak se vytvářely a slučovaly atomy, rodily se hvězdy, vznikla žhavá Země... atd. z úst afrického domorodce. Jeho vyprávění o lásce a o setkávajících se milencích (aneb zásadní hláška filmu "život vzniká vždycky z lásky") jsou daleko za hranicí směšnosti. Takže co nový výtvor francouzských autorů nabízí? Hezké obrázky a zajímavou hudbu Bruna Coulaise, ačkoli i jeho zhudebnění hmyzího světa se mi líbilo o něco více. ()
Na jedné straně nepřeberné množství úžasných, jedinečných a naprosto fantastických záběrů. Na straně druhé však pro velké množství diváků asi spousta otazníků, cože vlastně na těchto úžasných a jedinečných záběrech je? Já se na to dívala pozitivně - alespoň jsem si zopakovala poznávačky, které jsme dělali u zkoužky ze zoologie a botaniky nižších rostlin. A pokud mám hovořit za mě, tak můžu s klidným srdcem říct: "Děkuji, líbilo se mi to." ()
Galerie (10)
Photo © BAC Films
Reklama