Macbeth

Když jsem viděl první obrázky z natáčení, tak jsem se zaradoval. Myslel jsem si, že se konečně někdo odhodlal k tomu, aby ukázal skutečného Macbetha, jednoho z největších králů Skotska. Jakmile jsem zjistil, že je to jen další Shakespear, byl jsem zklamán, ale říkal jsem si, že to třeba Kurzel podá v intencích klasického historického velkofilmu. Nepodal. Výpravě, atmosféře a hercům sice není co vytknout, ale je to zkrátka jen divadelní kus se vším co k tomu patří, zasazený do filmových reálií. A to je pro mě zklamání. 50% (28.01.2016)

Takhle nějak by asi vypadala Snyderovo Třístovka, kdyby měla nějaké intelektuální ambice. Jed Kurzel mě opět nezklamal a i Justin ujde. Film je vizuálně extrémně nádherný, nejspíš každý nový pohled kamery by se dal okamžitě zarámovat a vydávat za dílo nějakého z prerafaelitů. Jenomže v tom bohužel taky trošku tkví kámen úrazu. Silná orientace na vizuálno v kombinaci s ponecháním divadelního členění na jednotlivé akty a zachováním mono/dia/logů na úkor vyprávění akcí způsobuje, že se na film velmi těžko dívá. Vytváří to totiž dojem, že se čas zastavil a nic nikam neplyne, včetně příběhu a jeho postav. Úvodní pohřeb a následný skok do vřavy bitvy ještě sliboval, že se podaří vybudovat si svůj vlastní funkční svět vymezený vůči divadelní předloze, ale z toho poměrně rychle sešlo a po většinu zbývajícího filmu už jsem měla dojem, že si vlastně "jenom" čtu Williama okořeněného o pár dalších duchů a modré oční stíny na nádherných ženách a mužích. Ne že by bylo na čtení Williama něco špatného ("Will all great Neptune's ocean wash this blood clean from my hand? No, this my hand will rather the multitudinous seas incarnadine, making the green one red." - olala, ne nadarmo je to nejslavnější bard), ale jak známo film a divadlo jsou jiné elementy a nejlépe fungují, když používají odlišné prostředky. Ale je taky pravda, že na to, jak jsem u sledování filmu trpěla kvůli špatnému plynutí brzo zapomenu, kdežto na ty atmosferické obrazy (mrtvý král na marách, mrtvé dítě na hranici, Marion v perlové koruně, abych jmenovala pár) budu pořád myslet a Jedovu hudbu budu taky poslouchat. Z herců mě nejvíc ohromil Sean Harris, kdo by to byl řekl, že v sobě ukrývá takového divocha. (18.02.2019)

50 % Film začíná celkem nadějně a končí fajn soubojem, ale k výplni už tak shovívavá být nemůžu. Především si měl Justin Kurzel ujasnit koncepci - natočit adaptaci plnou dlouhých monologů a divadelního herectví, nebo drsnou středověkou řežbu s přesahem o sebezničujících ambicích. Jeho Macbeth je ve výsledku sice krácený, ale stále příliš ukecaný, aby měl tempo. Postavy se klidně uprostřed boje zastaví a minutu mluví o svých vnitřních pochodech ve vznešené angličtině. Osobně bych uvítala Shakespeara ještě víc proškrtat a použít angličtinu moderní, zkrátka zachovat především poselství hry. A i když Fassbender a Cotillardová hrají vlastně dobře, nedokázali ve mě vzbudit o jejich postavy zájem. Nový Macbeth tak obsahuje několik dobrých scén v záplavě nudy. (17.05.2016)

U del Torova Crimson Peaku jsem v recenzích čítal, že každý záběr je hodný zarámování. Já bych tuhle poklonu složil spíše Macbethovi. Krajina v kombinaci se světlem skýtá tak nádherné záběry, až oči přechází. V interiérech je naopak atmosféra nabitá napětím a dusnem vnitřního boje. Pokud jde o zobrazení propukajícího šílenství, to je ztvárněné bravurně, Fassbender se s náročnou rolí vypořádal obstojně. Marion Cotillard (jež, jak správně poznamenal kamarád, neskutečně připomíná Kláru Issovou, což je umocněno tím, že právě ji jsme viděli v Richardu III. jako Annu Nevillovou) pak jako lady našeptávačka Macbeth budí víc hrůzy než její manžel, který je ze začátku vlastně jen manipulovaný vykonavatel jejích ambicí. Což je ale pro Macbetha v mých očích horší, dokážu pochopit (neříkám omluvit) zločin vedený jasným motivem, ale nechat se slabošsky zmanipulovat postrádá byť jen tu chladnou logiku cíleného zločinu. Co ovšem sráží body je to, že ač je text toho, co napsal Šejkspíra krácený, tak zhruba veprostřed se nachází několik scén, které opakují de facto to samé. Při zachování plného textu by to proporčně nevadilo, takhle to je dle mého v nepoměru se zbytkem, zvláště s koncem, který se odbude až moc rychle. Ale líbí se mi scéna, kde Macbeth oplakává svou ženu, že i v jeho polovičním šílenství a při činech které nařídil, mu je ponechán lidský rozměr a láska. Zbývá dodat, že historicky je to s Macbethem trochu jako s Richardem III., ze schopného krále se kulturní tradicí stal pravzor královraha a usurpátora, ale když ono je to podané dobře no. "All hail, Macbeth, thou shalt be king hereafter!" (08.11.2015)

Kurzelův Macbeth má naprosto fantastický audiovizuál, dokonalou režii, přesné herecké obsazení a prakticky nulový přepjatý patos. Přesto mi to tak úplně nesedlo, což ale není Kurzelova chyba, nýbrž chyba moje. Na tohle pojetí plné poetických okamžiků jsem nebyl připraven. Tudíž ponechávám bez hodnocení a Macbethovi někdy příště dám druhou šanci. Kacířsky ale dodávám, že Kurzelův Macbeth je mnohem lepší záležitostí než patetický Macbeth Orsona Wellese. (26.03.2017)