Transformers: Poslední rytíř

„Momentálne sú na patentovom úrade a čakajú na schválenie.“ Séria ma nikdy nechytila. Jednotka išla mimo mňa a dvojka s trojkou ešte viac. Štvorka bola lepšia, pomohlo angažovanie Marka Wahlberga, ktorý univerzu vdýchol sviežosť. Štvorka sa začala dobre a prvá hodina šliapala na vysokej úrovni. Lenže Bay (oproti ktorého filmom pôsobia tie od Emmericha ako nízkorozpočtové televízne rozprávky s Jankom Kronerom) rád nakrúca 150-minútovky. I štvorka doplatila na nerozvážne monštruóznu minutáž. Jej vinou začala v druhej polovici nebezpečne nudiť a ku koncu už to bola bayovsko-transformerská klasika: plno kriku, digibordelu a akcie bez ladu a skladu. Pätka je ešte slabšia. Wahlberg, dominanta štvorky, je otravný, má divne nafarbené pery (wtf?) a čudácke dlhé vlasy. Preč je sympaťák zo štvorky. Zostal čudný štatista, ktorému chýbajú dôstojní (ľudskí) spoluhráči (John Turturro sa len mihne na Kube v ponožkách a v sandáloch). Jedinou pozitívnou výnimkou je nečakane do série angažovaný Anthony Hopkins, ktorý sa sem nečakane hodí. Avšak ani on (ani presun deja z USA do UK) zadýchanej pätke nedodá švih. Potáca sa od jednej nudnej megalomanskej akcie k druhej a s vami to nič nerobí. Poslednú hodinu som nevnímal, čo sa deje. Stále všetko (a všade) vybuchovalo, vojaci už päť filmov strieľajú do gigantických robotov obyčajnými samopalmi, ktorými im ale nemajú najmenšiu šancu ublížiť (pritom od jednotky mali k dispozícii množstvo rokov na vynájdenie dostatočne účinných zbraní). Potešilo ma pár dobrých nápadov (Artuš, etuda z 2. svetovej) a vydarených hlášok („Teraz ste obaja na mojom zozname hovád.“). (24.10.2017)

*Megalomanská megapičovina je vysoce odborný filmově teoretický termit označující naprostou scénáristickou demenci, obalenou natolik obskurním *digitálním mrdníkem (totálně bezhlavé nadužívání počítačových triků), že tento už není schopen ani trochu kompenzovat příběhovou debilitu, naopak ji ještě podtrhuje a celek pak způsobuje rakovinu vkusu, mentální impotenci, chronické záněty logiky a terminální uhnívání sítnic. Přebaly blúrejů by rozhodně měly kromě výše uvedeného varování obsahovat i nechutné obrázky těch nejznetvořenějších downů, vyhřezlých mozků, zoufalstvím vypíchnutých očí a roztřepených konců míchy, bezradně pleskajících o prázdné lebeční dutiny. Pokud jste ovšem otylý nezletilý retard, co o sebe v pokojíčku na koberci s Medvídky Pů s mongoloidním výrazem a soustředěním přikousnutým jazykem blahoslaveně rozbíjí v Číně lisované karcinogenní výrobky firmy Hasbro, jste samozřejmě v suchu a jděte do toho! Čeká vás vzrušující a ani trochu otravná dvouapůlhodinovka nepřehledně chaotického poletování ingotů, železných traverz, suti a jiného bordelu, mezi kterými se autokokoti přeměňují v rytíře Kulatého transformátoru. Ano, dostanete k tomu také inspirující sofistikovanou přednášku z mykologie o tom, že to byli právě oni, měnivší se tenkrát místo z hnusných amerických kraxen na robohňupy z konů a transtriceratopsů, kdo za temného úsvitu anglosaské degenerace dovezl králi Gejtušovi z planety Slintajicího idiota v souhvězdí Velkého potratu onen slavný meč Transcalibur. Počítám, že další díl bude o tom, jak nám ti zkurvení zlí Disepšni ukřižovali Ježíše. Jedinými zkomírajícími záblesky na konci tunelu mozkové smrti jsou tu poměrně šarmantní a vtipná etuda Hopkinsovic Toníčka, jemuž zřejmě senilita dala zapomenout, jakým býval vybíravým charakterním hercem, a pak samozřejmě ta vskutku bez reptání ojetíhodná DaVinčiho velekunda, která nejen prokrvuje, ale dokonce i hraje, na rozdíl od MárkyMárka, jenž zase jako obvykle na molu jen koženě předvádí buzerantské trenky Kálvina Klajna. Prostě Zálivovi a jeho produkční partičce už dočista transpřeskočilo a megajeblo, a pokud se tahle pičoidní předražená hračkářská reklama čirou náhodou alespoň zaplatí, pak začínám ze strachu z celosvětové cerebrální apokalypsy kopat ve sklepě protikreténský kryt a ven vycházim jen v antimongoloidní roušce. (09.09.2017)

Alternativní  dějiny lidstva s Transformery byly náhodou na tomhle dílku tím nejzábavnějším.  Naopak opět osobitější Autoboti a tunaj i Deceptikoni, na který však nakonec zase sral Bumblebee, ehm, pes a jejich osobnosti se v tom maglajzu rozpustily hned po svém entrée, na atraktivitě moc nepřidali.  Tohle gangsta "vtipkování" mým šálkem čaje asi nikdy nebude. Kvituji ale konečně zase pěknou krásku pro pubertální poluce Lauru Haddock, která ze všech Bayových kozatic vypadala i  jako učitelka ze soft porna, tedy  budila i zdání inteligence.  Tři tady pak dávám zase zcela bez uzardění. (22.01.2024)

Možná o chlup uměřenější a ve výsledku ne tolik ubíjející jako čtyřka, ale pořád nejhorší film série, potažmo celé Bayovy výrobní linky. Všechno, co kdy dělalo jeho filmy špatnými, je zde znásobeno do obludných rozměrů. Vizuál je naleštěný jako prototyp Mercedesu a smyslný jako křivky doktorky z Oxfordu Laury Haddock. Každý (a jak mi po hodině došlo, tak opravdu každý!) záběr je přestylizovaný kýč, jemuž je podřízeno i to, že pokud mají hrdinové stát v protizáběru padajícího slunce, bude jeho západ trvat i celý den (kuk na hodinky při finále). A někde pod povrchem toho zvráceného fetiše se skrývá děj, který nedává ani kapku smyslu. Série nikdy neoplývala hlubokou inteligencí, ale vždy to vyvažovala určitou dávkou šílenosti a pokleslé zábavy (Devastatorovy koule). Tady se první hodinu děj nehne nikam a s přesunem do Anglie to ztratí i poslední zbytky běžného tvůrčího postupu o stavbě, vývoji, návaznosti a alespoň kapce logiky. Tady absentuje vše, a i když Anthony Hopkins cítí, že tohle je jeden velký tvůrčí přehmat, užívá si to s nedbalou elegancí. A tím to hasne. Michael Bay je posledním rytířem filmové zhovadilosti. (29.09.2017)

Hodně často jsem měl pocit, že Michael Bay nabídl svým fandům, že si můžou usmyslet, co by rádi v pátém transformeřím výplachu měli, ti si přáli kdejakou pytlovinu a on to celé uhnětl dohromady. Takže mladý Rodrigo si přál robodraka, milovník historie Dimitrij si představoval zapojit Krále Artuše a kouzelníka Merlina, zrzek Larry zatoužil po variaci na C3PO, obdivovatel televizní červené knihovny Horst vyžadoval trochu laciného křečovitého humoru, romantička Květa si přála hlavně hrdiny stojící v protizáběru padajícího slunce.. Můj někdejší oblíbenec, nyní totální tvrdohlavec ztratil míru a kontakt s realitou. Měl své ego uspokojit dvěma díly a ne v téhle nesoudné megalomanii pokračovat. Mohli jsme se namísto toho dočkat dvou tří akčních pecek, které by se přiblížily kvalitě Skály nebo heroickému Armageddonu. Pořád je to trikově vymazlené, jenže je to plné otravného vysvětlování a mizerných rozhodnutí. Roztahané, nabubřelé, chaotické. Prosím, dál už ne. A znovu opakuji, že by mě docela zajímalo, co by Michael Bay dělal, kdyby mu třeba měsíc nesvítilo slunce. (07.01.2018)