Zlo nikdy nespí

Bezbranný a předvídatelný, generický horor. (16.10.2016)

Na Before I Wake som sa tešil. Flanagana totiž po Wanovi považujem za jedného z najzaujímavejších súčasných hororových režisérov. No zatiaľ čo Wan už dávno presedlal do čistokrvného mainstreamu, Flanagan sa zatiaľ stále drzí v tej „indie“ rovine. Po zaujímavej Absentii, výbornom Oculus a nedávnym skvelým minimalistickým thrillerom Hush sľuboval Before I Wake rovnako intenzívny zážitok. Námet o zhmotňovaní snov je totiž pre horor priam vynikajúci. Bohužiaľ ostalo prevažne pri tých sľuboch a potenciál je nakoniec využitý oveľa menej než by sa žiadalo. To, že Flanagan netočí v prvom rade horor, ktorý by staval na ľakačkách a predvedení čo najviac strašidelných scén, ale stavia skôr na pomalšom tempe, pozvoľnom plynutí scén a atmosfére, platí aj tentoraz. Taký bol Oculus a taký je aj Before I Wake. Akurát v tomto prípade tu chýba šikovne uchopený príbeh. Zo začiatku si svojím námetom film drží pozornosť tým ako sa ďalej vyvinie, no opäť ostane iba pri tom prísľube. Hororových momentov je pramálo, teda pokiaľ za vrchol strašenia niekto nepovažuje tri takmer totožné scény s trblietajúcimi sa motýľmi, dusnú atmosféru sa nedarí budovať a postupom času začne byť chovanie postáv až priveľmi podivné, respektíve až príliš podriadené dianiu vo filme až celý film pôsobí dosť nedôveryhodne. Postavy na prvý pohľad veria všetkému, nemajú najmenšie pochybnosti, všetko ich konanie aj debaty sú podriadené snom až film stráca kontakt s „realitou“ (menší spoiler, hlavne Kate Bosworth po smrti manžela koná akoby sa snáď ani nič nestalo). Vysvetľujúci záver je v rámci možností fajn a som rád, že sa nejedná iba o samoúčelné strašenie ako to v prípade ducharín býva prevažne zvykom, ale výjavy vo filme majú aké také zdôvodnenie, no samotné finále aj keď vizuálne oproti predošlému dianiu o niečo pôsobivejšie nie je dostatočne úderné. Zaujímavý námet síce dokáže udržať pozornosť, Jacob Tremblay z Room opäť dokazuje, že je tým najsympatickejším a najtalentovanejším detským hercom súčasnosti, Before I Wake má aj niekoľko efektných scén, prevažne v samotnom úvode a následne v závere, ale inak sa jedná iba o neškodnú, zabudnuteľnú tuctovku so síce vynikajúcim námetom, u ktorého však najviac zamrzí ten nevyužitý potenciál. A že ho nevyužije práve Flanagan som nečakal. Vo výsledku tak Before I Wake nie je zlým hororom, ani zlým filmom, no absolútne v ničom nevyniká a mal rozhodne na viac než byť iba neškodnou hororovou jednohubkou, na ktorú sa zabudne skôr než stihnú skončiť záverečné titulky a to je pri takomto originálnom námete skutočne škoda. V tomto prípade si normálne želám remake, ktorý by ten potenciál využil naplno. Flanagan síce talent má, to sa mu uprieť nedá, ale neviem, či bol tentoraz priveľmi obmedzovaný štúdiom alebo rozpočtom alebo kde sa stala vlastne chyba, že Before I Wake je iba takéto neškodné nič. CELKOVO: 3* (6/10) (01.07.2016)

Kdyby nebylo toho závěru, jsem schopen a ochoten film hodnotit mnohem výše, ale hororovost se z něj vytratila a ze snímku „Zlo nikdy nespí“ se stává nostalgická rodinná podívaná. Herecky je ale snímek nesmírně dobře obsazen, to i v tom smyslu, že je dobře zahrán. Více méně takový hororový snímek, který chcete vidět i u nás v kinech, což se nakonec poštěstilo. (25.06.2016)

Můj oblíbenec Thomas Jane se snaží, seč mu síly stačí, motýlci pěkně létají a duch se zubí. Jinak je Flanagan tentokrát nudný a neoriginální. Nic, co bych předtím neviděl už jinde. Finále je také takové nemastné neslané. Kdybych těch duchařin neviděl tuny, asi bych byl nadšený. Tak jsem ale viděl řemeslně dobře udělaný, ale tuctový, těžko zapamatovatelný horor. (10.07.2016)

Talentovaný Flanagan po podarenej nízkorozpočtovej Absentii a geniálnom (!) Oculuse žiaľ šlápol vedľa. Pekný Orphanariovsky-citlivý úmysel a originálny námet so splnenými snami, ale other than that - veľmi nepríjemne obsadený, nezaujímavo natočený, predvídateľný a nekonzistentný gýč a presne ten typ filmu, ktorý som dúfal že takto zaujímavý tvorca nikdy nenatočí. PS: (Menší) SPOILER - Za "Rakolinu" si zaslúžia českí prekladatelia facku (11.04.2016)

Rovnako ako u predchádzajúceho filmu tohoto režiséra (Oculus) Mi príde až zarážajúce ako takýto cekom dobrý režisér dokáže pobabrať parádny námet a spraviť z toho kravinu gigantických rozmerov. Zápletka v ktorom decko dokáže podvedome zhmotniť svoje sny je úžasná. Ešte aj atmosferická prvá polhodinka ma celkom bavila. No to čo sa dialo potom, hercom kleslo IQ trojciferným číslom, ma desilo. Posledný klinec do rakvy zabil koniec. Niečo tak nezvládnutého v Hollywoodskych horroroch len ťažko nájsť. (11.09.2016)

Tak tohle bylo od Flanagana docela zklamání. A Thomase Janea jsem vůbec nepoznala. (13.11.2022)

Až doma jsem zjistil, že režisér tohoto filmu má na svědomí i můj poměrně oblíbený a velmi nedoceněný horor Oculus. Tady, ale poměrně sešel z cesty a Before I Wake opravdu není čistokrevný horor a tato nálepka mu neskutečně škodí. Dočkáme se sice pár povedených lekaček (ale ty fungují a fungovat budou vždy a všude) a několika bubáčích scén, ale jinak je to spíš rodinné drama. Spíš s prvky fantasy než hororu. A tím se dostávám k tomu jak strašně se mi líbil nápad celého filmu, jeho digitální zpracování a hlavně roztomilý klučina v hlavní roli. Psychicky vás to možná dostane, protože se to točí kolem docela citlivého tématu, možná budete mít slzy na krajíčku a občas se trochu leknete. S hereckou sestavou v takovém složení a nádhernými CGI motýli, jsem dostal něco co jsem vůbec nečekal. Škoda jen možná zbytečně detailního vysvětlení v závěru. Pozorný divák všechno věděl už předtím a přišel si na to sám a postupně. (13.04.2016)

Nápad nebyl vůbec zlej, ale ve výsledku prostě předvídatelný, ničím nepřekvapující. Jeden z důvodů proč se na to dalo koukat bylo vcelku sympatický obsazení hlavních rolí. Ta změna z počátečního nadšení v to vzrůstající peklo vůbec nedokáže s člověkem pohnout. Lekaček tam zas pár je, ale takovejch, který jsou jednoznačně čitelný a který jsou doprovázený s 200% zvýšenou hlasitostí. Samozřejmě se semtam našel i kladnej moment, kdy přeběhl i mráz po zádech, ale jak řikám, nic novýho, čím by se to vymanilo z těch klišovitejch hororů, kterejch vychází x desítek ročně. A to finále bylo v rámci děsivosti na úrovni pohádky, takže mírný zklamání je na místě. (12.05.2016)

Reziser Mike Flanagan natocil teda slabu a hodne podpriemernu ducharinu, kde ducha zase niet a hororovy funda sa musi uspokojit len s nasranou militantnoiu ektoplazmou, a este ani tej to bubani velmi njde, velka hororova bieda : 40 % (12.11.2016)

Zopár slušných momentov sa tu nájde,ale inak hodnotím somniu ako slabší priemer. Po viacerých stránkach zaostáva. Dúfal som aspon v záverečné rozuzlenie, ktoré ma prebudí z driemania, ale nič výnimočné neprišlo. (13.02.2018)

Sice se tu Flanagan opět snaží tvářit, že natočil něco strašně chytrého a odlišného a přitom je to opět naprosto obyčejný průměrný horor, který se snaží děsit jen pomocí lekaček (jinak to Flanagan ani neumí a to mi fakt nevymluvíte), ale v rámci jeho tvorby je to zatím to nejlepší, co jsem od něj viděl. Je to totiž skvěle natočené, má to dobrý nápad, líbil se mi i závěr a když konečně skončí úvod (což trvá cca hodinu... ale Flanaganovi skalní fanoušci si opět můžou nadšeně zachrochtat, jak to má krásně pomalu budovanou atmosféru a jak to ta zdejší lůza není schopná docenit), tak to má i nějakou atmosféru. Jinak je to naprosto průměrný horor, hrající si na těžké psychologické drama a přitom ničím takovým není, jelikož mu na to chybí zásadní věc - propracovaný a promyšlený scénář. A ačkoli jsem tomuhle tři slabé hvězdy dal, na Doktora Spánka radši kašlu. Nenašel jsem prostě důvod koukat dvě a půl hodiny na prznění Osvícení extrémně přeceňovaným Flanaganem... Slabé 3* (20.03.2022)

Film má skutečně několik povedenejch hutnejch scén,při kterejch sem se nepříjemně ošíval.K tomu pak docela strach vyvolávající postavičku,ta měla ,což je v poslední době docela móda, obří potenciál.Jenže uvnitř filmu na nás taky čeká spousta šeptevejch,láskoupřekypujících scén,který sem nemohl vystát,to byla skutečná brzda filmu.A navrch debilní pointa,odbytá,dětinská.Škoda.50%. (05.11.2016)

Příběh by snad ještě mohl mít nějakou cenu, byl to celkově pěkný nápad, ale pokud se Flanagan rozhodl vydat touto cestou, měl by se asi dát na rodinná dramata a nestrkat do nich hororový žánr, který v tomto případě působil v ději jako pěst na oko, jen aby se náhodou nezapomnělo, že Flanagan je ten, který vyvařil svůj první kvalitní hororový debut z vody. Zařekla jsem se, že jeho tvorbu budu určitě sledovat dál, ale po tomto snímku mám trochu rozpaky, za co to vyhazuje vydělané peníze. Strašení stálo za starou belu, CGI bylo velmi velmi neatraktivní, napětí budováno dost špatně. Troufám si říct, že u Ouiji 2 se tato jeho reputace asi moc dobře nenapraví, no uvidíme. Každopádně už mi snad vadilo to klišovité vyznění, dokonalý pár si adoptuje dokonalé dítě. Tak se mi zdá, že Flanagan trochu podlehl. (27.06.2016)

Ta noční můra (nebo co to bylo) byla celkem fajn, ale moc pohádkovsky rodičovský. A to já nerad. I tak to byl průměr. 3* (01.11.2016)

Príjemný rodinný horor, ktorý má zvláštny koniec. Čakal som viac, že sa budem báť, ale neskôr ma film zaujal, čo sa týka scenára. Film by mohol byť viac temnejši. 6/10 (18.05.2018)

Prečo Kate Bosworth v každom filme vyzerá, ako keby frčala na perníku? (06.06.2016)

Jde o poměrně příjemný horor, který má relativně kvalitní příběh, nesnaží se tlačit na pilu a přesto dokáže ze sebe dostat to co má. ( 10.10.16/MAC ) (15.10.2016)

Evidentně jsem dosti natvrdlý, když mne nepřekvapilo, že o projekci je asi takový zájem, jako o live stream prvomájové přehlídky na náměstí v Pchjongjangu promítané v Biooku. Úděsné, producenti zcela určitě scénář nečetli, a pokud ano, tak jsou to odvážní gambleři. Děj je ale úplně o ničem, šťastný závěr je k zblití a motýly nechci nějakou dobu vůbec vidět. odpad! (12.05.2016)

Jacoba Trembliho si cením, ale tady se fakt měl někdo bát? To nemůže Flanagan (jo, režisér supr Oculusu) myslet vážne. Jasně, asi to měl těžký, od studia nalajnovaný, ale ať se podívá, jak senzačně dopadlo Zhasni a zemřeš!! Tady to celé padá na nezajímavém scénáři, kde se furt řeší pocity po životních tragédiích, pláče se, a k opravdovému strašení se ani nedostaneme. Pravdou je, že ani není moc čím strašit, když grafici a tvůrci zvláštních efektů vypiplaj nepodstatné odstíny motýlých křídel, aby pak naprosto zkonili podobu hlavního monstra, které je ve vší své lacinnosti naprosto k smíchu. (15.08.2016)