Obsah
-
Příběh dokumentaristicky laděného filmového debutu se odehrává během jednoho víkendu na anonymní periferii Vídně. V jakési zemi nikoho mezi dálnicí, hypermarkety a skladišti sledujeme monotónnost víkendových prací a činností, jež lidé vykonávají bez jakékoli známky radosti či potěšení. Je strašné horko a lidé, kteří na sobě mají jen málo oblečení, se postupně obnažují nejen fyzicky, ale i psychicky. Teplota stoupá, atmosféra víkendového podvečera houstne a agrese se stupňuje. Večer je plný her, sexu a násilí. Režisér nás konfrontuje s osudy několika lidí, které se různě protínají. S jejich zoufalou touhou po lásce a s téměř beznadějnou nemožností ji nalézt a udržet.
Režisér k natáčení filmu dodává: "Film Psí dny je takzvaným skutečným filmem - se skutečným scénářem, příběhem a opravdovými herci. Ale zároveň je mnoho věcí, které jsou odlišné. Existoval sice scénář, ale bez psaných dialogů. Ve filmu hrají herci, ale také spousta neherců, a navíc jsme se striktně drželi dokumentaristického přístupu k filmování." Snímek získal Velkou cenu poroty na MFF v Benátkách 2001. (oficiální text distributora)
Příběh dokumentaristicky laděného filmového debutu se odehrává během jednoho víkendu na anonymní periferii Vídně. V jakési zemi nikoho mezi dálnicí, hypermarkety a skladišti sledujeme monotónnost víkendových prací a činností, jež lidé vykonávají bez jakékoli známky radosti či potěšení. Je strašné horko a lidé, kteří na sobě mají jen málo oblečení, se postupně obnažují nejen fyzicky, ale i psychicky. Teplota stoupá, atmosféra víkendového podvečera houstne a agrese se stupňuje. Večer je plný her, sexu a násilí. Režisér nás konfrontuje s osudy několika lidí, které se různě protínají. S jejich zoufalou touhou po lásce a s téměř beznadějnou nemožností ji nalézt a udržet.
Externí recenze (2)
-
Filmpub.cz (Radomír Kokeš)
"Neodvažuji se tvrdit, zda se vám Psí dny mohou či nemohou líbit, neboť u filmů tohoto typu jsou hlediska vkusu velice individuální, jen jsem se snažil říci, proč se nelíbily mně. Upozorňuji jen, že proti "zlým" filmům nic nemám, ale Uldrich Seidl prostě není Kim Ki-duk nebo Martin Scorsese." (více)
-
Kinema.sk (Peter Konečný)
"Seidl dráždi síce dokonale, ale za cenu dejovej nápaditosti a celkovej filmovosti diela. Psie dni pripomínajú skôr štylizovaný a v určitých momentoch umelo šokujúci dokument (prvoplánovo odkrývajúci tabu á la Ken Park), ako celovečerný film. Autorov dokumentárny prístup má svoju poetiku, ale…" (více)
