Obsahy(1)
Umělecky laděný "dokument z cest" a současně osobitou meditaci nad životem všech obyvatel naší planety natočil kameraman, scenárista a režisér Ron Fricke, který se podílel také na vzniku slavného dokumentárního snímku Koyaanisqatsi. Stejně jako jeho tvůrce Godfrey Reggio, vybral si i Fricke pro název svého filmu slovo z jazyka přírodního národa: baraka znamená v nářečí kmene štěstí, vůni, dech, ale i "esenci života, z níž pramení evoluční vývoj". Filmové záběry zachycují tvář Země v její neobyčejné různorodosti. Po počátečních scénách opic u horských pramenů, přes náboženské obřady, lidské konání i nedotčenou přírodu v různých koutech světa. Jaksi mimochodem se vedle sebe objevují starobylé chrámy v Kambodži, jihoameričtí indiáni, zatmění Slunce, činná sopka, skalní útvary v Utahu, australští domorodci, mračna valící se přes pohoří, rituální omývání Indů na břehu Gangy i spalování mrtvých, zvyky a slavnostní tance Masajů v Africe, ptačí hejna v letu nad jezery, leguáni na Galapágách, mořský příboj. Ve velkolepém příběhu obrazů vystupují i egyptské pyramidy a nacistické koncentrační tábory v Polsku. Nakonec přichází kriticky laděný pohled na zautomatizovanou západní civilizaci: anonymní "řeka" aut a lidí na amerických ulicích a v japonském metru je srovnávána s pohybem a tříděním kuřat na dopravních pásech v drůbežárně. Výtvarně dokonalému obrazu pomáhá spoluvytvářet atmosféru hudba, na níž se podíleli Brendan Perry, Michael Stearns a Lisa Gerrardová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (274)
Úchvatná zpráva o stavu naší planety, u které není důležité, odkud jsou které záběry. Zobrazuje za sebou rituály různých primitivních kmenů i západních náboženství, zrychlené záběry dopravní špičky ve velkoměstech i odporná panelová sídliště. V porovnání s filmy G. Reggia vítězí širokoúhlými záběry a prohrává hudbou, která je sice docela hypnotická, ale na Glassův minimalismus nemá. ()
Naozaj strhujúci obrazový materiál podporený úchvatným hudobným sprievodom. Najkrajšia filmová báseň ako pocta venovaná Zemi, ľudstvu a všetkému živému i neživému. Krásne nasnímané zábery sprevádzané monumentálnou hudbou mali neskutočnú energiu. V niektorých scénach by sa ale hovorené slovo žiadalo, alebo aspoň titulky s info o danom zábere. Po skončení zostáva len závidieť tvorcom, že sa dostali na tak fascinujúce miesta našej planéty. 85%. ()
Jestli se Vám Baraka bude nebo nebude líbit záleží nejvíce na tom, jestli jste schopni se 90 minut dívat na film, založený ne na příběhu a scénáři, ale jen a pouze na komponování (více či méně působivých) záběrů všeho možného a podmanivé hudby. Já jsem byl místy uchvácen, fascinován a příjemně hypnotizován, ale sem tam jsem se taky docela nudil. Snímek bez začátku, bez konce a v podstatě i bez nějaké hlubší myšlenky, ovšem stále nadstandardní podívaná pro náročnější diváky. 70 % ()
Vizuálně úchvatná podívaná, která mi dost často připomínala perfektní Koyaanisqatsi. Film je plný dechberoucích obrazů a dokonalé hudby ale jedná se o podívanou pro fajnšmekry a "normálního" diváka bude film nudit. Mě taky přišly některé z obrazů zbytečné a nudné hlavně co se týká meditačních částí z pralesů. ()
Píše se rok 1992 a Ron Fricke již stačil ze světa zhlédnout vše podstatné... Baraka je skutečně taková odysea, neboli pouť po odlehlných krajinách, divech a krásách naší planety. Nejvíce atraktivity a exotiky těžil autor z východních kultur a "zaostalých" afrických civilizací. Je tedy poznat, že počítal převážně s euroamerickým publikem, jemuž se budou zdát různé orientální tance a duchovní rituály fascinující. Mně osobně se však nejvíce líbily zrychlené záběry New Yorku - obrazovému srovnání lidí s mravenci. Na Barace byla odvedena úctyhodná práce s kamerou - některé záběry se musely natáčet dlouhé dny, aby se pak mohly efektně zrychlit. Vytknout mohu jen to, že mezi záběry a scénami byla jen malá souvislost, tzn. málo sdělení mezi řádky, málo metonymie. Spousta scén je ve filmu zkrátka jen proto, že se na ně dobře kouká... 8/10 ()
Galerie (65)
Photo © Samuel Goldwyn Company
Zajímavosti (10)
- Film nakrútila trojčlenná skupina tvorcov za 14 mesiacov v 24 krajinách na 6 kontinentoch. (Flipper)
- Baraka je staroveké moslimské slovo, znamenajúce požehnanie, dych, alebo esenciu života. (Flipper)
- Scéna s mnichem v ulicích Tokya byla neplánovaná a nebyla ve scénáři. Štáb na mnicha narazil náhodou při cestě zpět na hotel. Mnich po celou dobu natáčení scény nepřerušil svou modlitbu a ani jednou se nepodíval do kamery. Po několikaminutovém natáčení mu štáb poděkoval a dal mu symbolický obnos jako poděkování. (Alfréda)
Reklama