Le Bossu
La spada degli Orléans
Hrbáč
The Hunchback of Paris
Režie:
André HunebelleKamera:
Marcel GrignonHudba:
Jean MarionHrají:
Jean Marais, Bourvil, Sabine Sesselmann, Edmond Beauchamp, Georges Douking, Guy Delorme, Paulette Dubost, François Chaumette, Paul Cambo, Alexandre Rignault (více)Obsahy(1)
Kdo se skrývá pod maskou záhadného starce? To sama pomsta přichází po letech… Dobrodružný francouzský film Hrbáč byl natočen podle stejnojmenného románu Paula Févala z období sklonku vlády Ludvíka XIV. Statečný šlechtic Lagardere je svědkem zákeřné vraždy Filipa de Nevers, spáchané královým oblíbencem Gonzagou, který se tak chce zmocnit velkého jmění rodu de Nevers. Slíbí umírajícímu, že před Gonzagovými úklady zachrání jeho malou dcerku Auroru. Tajně odveze dítě do Španěl, kde je vychovává, a po patnácti letech je vrátí matce, která nikdy nepřestala věřit, že se jednou se svou dcerou shledá. Do Paříže se Lagardere vrací v masce, ve které ho nepozná ani vlastní schovanka... Hrbáč byl vždy vděčnou látkou pro filmové zpracování. Jedním z jeho legendárních představitelů byl i Jean Marais. (Česká televize)
(více)Recenze (130)
Jeden z mnoha francouzských šermířských filmů o lásce, zradě a pomstě ničím neurazí, ale ani nevybočuje z průměru. Zápletka ve stylu hraběte Monte Christa. Bohužel za ním ale silně pokulhává v načasování důležitých a pro soky nečekaných odhalení – všechno vyšumí tak nějak do ztracena. Dvě třetiny filmu se těšíte, jak padouši dostanou efektně a po zásluze na frak a pak je po všem, ani nevíte jak, žádné vzrušující emoce a vášně (v tomto žánru dost stěžejní)se nekonají. Navíc Jean Marais je už poněkud postarší (ale budiž) a herečka v dvojroli matky a dcery je sice nesmírně elegantní a půvabná, ale ve chvílích, kdy hraje matku, by se nějaká ta vráska v rámci zachování alespoň minimální důvěryhodnosti hodila (maskéři asi zaspali) ()
Na Hrbáče s výborným Jeanem Maraisem je radost se koukat prostě francouzká klasika se vším všudy. 100% ()
Rytíř Lagardère (Jean Marais) je svědkem vraždy vévody Filipa de Nevers (Hubert Noël), kterou má na svědomí hrabě Philippe de Gonzague (François Chaumette). Lagardére umírajícímu slíbí, že se postará o jeho malou dcerku Auroru, o jejíž život hrabě také usiluje. Lagardère s Aurorou unikne do Španělska, kde ji vychová jako vlastní. S Aurory vyroste krásná mladá žena a Lagardère se rozhodne pro jejich návrat do Francie, aby se konečně mohla shledat se svoji matkou, ale protože je Lagardére stále hledán, rozhodne se přestrojit za starého hrbáče... Jean Marais už pro mně asi navždy zůstane především hrdinným novinářem Fandorem z Fantomasovy trilogie (kterou stejně jako Hrbáče natočil šikula André Hunebelle), ale pravdou je, že si zahrál také ve spoustě historických filmů, jako je právě Hrbáč. Ten vychází ze stejnojmenného románu Paula Févala a nabízí prakticky vše, co by člověk od dobrodružně-romantického příběhu čekal, ať už je to udatný hrdina, lstivý padouch, krásná "dáma v nesnázích", napínavé souboje muže proti muži, atraktivní prostředí šlechtických sídel a všechny tyto ingredience jsou okořeněné také špetkou lásky a humoru (a také naivity, ale to už k tomuto žánru a také době vzniku filmu tak nějak patří). Jean Marais je jako rytíř Lagardère (a zároveň záhadný hrbáč) výborný (pro tyhle role se prostě narodil), stejně jako Bourvil v roli lehce natvrdlého, ale dobráckého sluhy Passepoila, Sabine Sesselman v dvojroli matky/dcery svou krásou pochopitelně potěší nejednoho muže (včetně mě) a zajímavý výkon podává také François Chaumetter jako intrikánský hrabě de Gonzague. Hrbáč tak je historickým filmem ve stylu Tří mušketýrů, který v sobě má akci, napětí, humor i romantiku, navíc v tom správném poměru, takže za sebe můžu jenom dodat, že se tento filmový výlet do doby Ludvíka XIV. prostě povedl. ()
Fantomas za Ludvíka XV. Proč? Inu Jean Marais oblíká masku, která by opravdu seděla do jedné z podob Fantomase. Ne, teď vážně. Jedná se o jedno z nejlepších zpracovalní románu Paula Fevala. Je z doby, kdy tyto filmy se rodily ve Francii jak na běžícím pásu. Některé momenty jsou přece moc naivní a pohádkovské. Chybí mi tu druhý opatrovatel Jindřicha. Je tu jen Paspoal v podání populárního Bourvila a chybí mi postupné odstraňování vrahů. Je tu jen zabití Filipa a jeho nohsleda. V tomto ohledu mám daleko radši televizní zpracovaní Hrbáč Lagardere. ()
Výborné!! ()
finta pana de Nevers...ta je nezapomenutelná... ()
Hrbáč je nestárnoucí klasickou, kterou si čas od času rád pustím, a sledování mě pokaždé baví. Film má atmosféru, krásnou hudbu, kostýmy i příběh s klasickou plejádou postav, bez kterých by to prostě nebylo ono – zasloužené 4* (8/10) ()
Jeden z nejlepších kousků historického romantického žánru z padesátých a šedesátých let. Trochu pohádka, samozřejmě. ()
Klasika historického filmu z poloviny minulého století. To, co vždy potěší, pobaví, napne a rozněžní. A pěkné bitky.... ()
Klasická středověká šermovačka, dobrá zápletka, skvělý Bourvil - 80%. ()
Skrz neustálé šermování snímku uniká zápletka a to nejdůležitější je jen tak tak vměsnáno do závěrečných dvaceti minut. Pravděpodobně by bylo lépe, kdyby měl film o celou hodinu více a kdyby autoři resignovali na přihlouplého sluhu - obé je však patrně úlitbou dobovým očekáváním. ()
Jedno z nejlepších děl z těch mnoha klasických francouzských historických snímků 50. a 60. let. Jean Marais k mnohým z nich neodmyslitelně patří a dá se říct, že byly hlavní náplní jeho herecké kariéry. Hrbáč ale není jen prvoplánovitá, hloupoučká a naivní romantika - jako většina z těchto typů filmů. Příběh je vyvážený, má hlavu a patu, není přeslazený ani hloupý, obsahuje skvělé šermířské souboje a má spád a napětí. Moc jsem se bavil. 80%. ()
Tak tento Hrbáč patří mezi mé nejoblíbenější z těchto filmů. Marais dobrý-klasický ochránce žen, role, které mu slušely. ()
Můj nejoblíbenější film s Jeanem Maraisem :-). Opravdová stará rytířská romantická klasika. ()
Ačkoliv novější zpracování z r. 1997 má pro diváka očividnou snahu udělat příběh poutavějším, jsou v něm lepší efekty a i scénář je obohacen o napínavější momenty a zajímavější zvraty, toto je prostě klasika a při sledování toho filmu mám pocit, že by to takhle nějak napsal sám život. ()
Staré a nudné. Nepochybuji o tom, že ve své době to mohla být bomba, ale dnes je to zašlé jako ten hrbáč. ()
Je to tak. Nejkoukatelnější verze Hrbáče. ()
Film, který knižní předlohu trefil velice přesně a ději vdechl charisma Jeana Maraiseho. Ten zahrál všechny polohy perfektně: vychytralého hrbáče, milujícího partnera, osudem stíhaného vyhnance, milujícího otce, čestného rytíře, a mstitele nespravedlivé vraždy. Všechny mu věříme, díky tomu zasněnému pohledu. Femme fatale není tak výrazná, Aurora v knize je éterická bytost, která vysoko ční nad Flórou. Ve filmu takový rozdíl cítit není. Všechny ženy ve filmu jsou krásné. Dáno také bohatým šatstvem, tudíž bohatou dobovou výpravou. ()
Skvělá klasika, jen nevím, jak psát do ,,Chyb ve filmu", tak musím říct, že v cca 1 hodině filmu jde v úzké uličce žena se slunečními brýlemi, které byly vyráběny až od 20. let 20. století. ()
Jako malýmu klukovi se mi tyhle šermířský romantický filmy líbily, dnes bych je už nedal. ()