Muž na laně

110 pater nad zemí procházející se mladík, se kterým není něco evidentně v pořádku. Silvestriho monumentární soundtrack dává tušit, že žabožrout, ladně se procházející po ocelovém laně, je ze svého skutku unešený a umně se ten samý pocit daří prodat divákům. Pro někoho může být Návrat do Budoucnosti Spielbergova zásluha, Forrest Gump souhrou všech možných i nemožných náhod a Polární expres novátorskou báchorkou, pouze co se týče technologické stránky. The Walk je však úplně někde jinde. Je živoucím důkazem přizpůsobibosti a vznešenosti herectví Josepha Gordona-Levitta, poctou a pochopením Filippa Petita a v neposlední řadě režijním koncertem Roberta Zemeckise, který dokázal v podstatě z komorního námětu vytvořit film s přesahem, který díky jeho smyslnému pojetí a kajícnosti dosahující hranic podrobení magičnem, dokáže zaujmout širokou věkovou kategorii. Bohužel zájem veřejnosti není natolik velký, jak by si Robertův umělecký comeback zasloužil, nic to však nemění na skutečnosti, že podobně strhující feel good film jsme od něj od Forrestových dob neviděli. Shrnuto a tučně podtrženo, velice by mě zajímalo, jak by vypadal dnešní Návrat do budoucnosti, jelikož co se týče trikařského hlediska, člověk ve 3D musí naprosto hltat atmosféru dvou již neexistujících budov a mít k nim respekt. Pár logických zádrhelů se jako vždy najde, ale to jsou víceméně jen drobnosti...97% (07.10.2015)

Zemeckis to ešte nezabudol. Síce takýto námet, je podla mňa až zbytočne dlhý, ale bavilo ma to svojou formou. Joseph Godron-Levitt dokáže bez problémov film potiahnuť a aj bez problémov prejsť po lane, ale jedna z najväčších a najlepších es čo mal Zemeckis pribalené je kamera Dariusza Wolskiho. Za toto mám chuť mu ukradnúť jedného Oscara. Inak celkovo zaujímavý a jeden s tých lepších životopisných filmov. 85% - 4* (07.02.2016)

Si tak říkám, když se náš provazolezec procházel podél Seiny a viděl věže katedrály Notre-Dame, pověsil mezi ně v noci lano a ráno udivil přihlížející, proč nás musel „otravovat“ další hodinkou a půl snem přelézt mezi newyorskými dvojčaty? Nečekal jsem nějakou pecku, zvlášť od filmu, který ani „nemůže“ být obsahově nabitý, ale.. takhle konvenční, polopatický a poměrně prázdný kousek jsem nečekal rovněž. Samozřejmě Robert Zemeckis nechal dokonale oživit slavné (i nechvalně) Twin Towers, závěr solidně vypiplal, takže přežijeme i ty odbité vedlejší postavy i zvláštní motivaci, proč do toho všichni vůbec jdou. Snílek Joseph Gordon-Levitt je fajn. Ve výsledku mě to ale nestrhlo, tak trochu vaříme z vody, tak trochu nám chybí upřímná hravost. Každopádně nic pro ty, kteří nemají rádi všechny ty blázny, kteří se bez jištění vydávají zdolat nejrůznější baráky. Z toho, co Petit dokázal, by se nicméně i Spider-Man beztak snažil vykroutit. (23.12.2015)

// Zemeckis umí vyprávět, ne vždy ale má co vyprávět. Jeho chůze mi na chvíli připomněla, proč je tak důležité, že to filmové řemeslo dnes máme - kde totiž končí naše reálná představivost, začíná fantazie jiných a tahle byla skutečně kouzelně zfilmovaná. Jenom škoda, že to bylo pouze na tu chvíli. 7/10 (05.12.2015)

Joseph Gordon-Levitt mě nepřestává překvapovat svým talentem. A co teprve ten příběh samotný, který je o to silnější už tím, že jde o skutečnou událost. Myslím, že se příběh Philippa Petita dočkal opravdu působivého filmového zpracování, které bere dech. Je to příběh o velkém odhodlání, naplnění vlastního snu a nevzdávání se i přes překážky. Jak se říká, štěstí přeje odvážným. To všechno a mnohem víc se filmu podařilo vyobrazit s patřičným důrazem a napětím. Za mě to byl rozhodně velkolepý zážitek. ~(4,4★)~ (24.07.2019)