Režie:
Godfrey ReggioScénář:
Godfrey ReggioHudba:
Philip GlassHrají:
Cheryl Tiegs (a.z.), papež Jan Pavel II. (a.z.), Christie Brinkley (a.z.), Dan Rather (a.z.), David Brinkley (a.z.)VOD (1)
Obsahy(1)
Americký dokumentarista Godfrey Reggio dosáhl světové proslulosti, ačkoli jeho filmografie čítá pouhé čtyři celovečerní filmy. Diváky i odbornou veřejnost si bezvýhradně podmanil svými mimořádně působivými obrazovými básněmi beze slov, provázenými minimalistickou hudbou Philipa Glasse. Reggiovy filmy se totiž nezabývají konkrétními jednotlivostmi. Reggio je komponuje jako zamyšlení nad uspořádáním světa, nad stavem věcí, nad kosmickou existencí naší planety. Nezvyklé názvy jeho dlouhých filmů pocházejí z jazyka indiánského kmene Hopi, kde výraz „qatsi“ znamená život. Složenina Powaqqatsi pak vyjadřuje život na úkor jiných – a film toto vymezení naplňuje. Zachycuje totiž bezpočet tváří nekonečné lidské dřiny, ať již se vyskytuje v jakémkoli koutu světa. Film, který Česká televize uvádí v rámci trilogie i se snímky Koyaanisqatsi a Naqoyqatsi, vznikl v produkci věhlasného režiséra Francise Forda Coppoly. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (67)
Druhá filmová báseň, filozofické dílo, experiment… od Gogfreyho Reggia s názvem Powaqqatsi navazuje na svého předchůdce po šesti letech a Ameriku mění za jiná místa. Převážně se podíváme do Indie (a jižní Ameriky), která se může brát jako symbol přelidnění naší planety. No a o tom vlastně celý snímek je. Definice slova Powaqqatsi je život na úkor svého okolí a ostatních. Film je pak sled jednotlivých záběrů na lidi, masy lidí a ještě větší masy lidí. Záběr hromadného prohrabávání obrovské haldy odpadků je silný sám o sobě. Vyznění opět není moc optimistické. Vcelku to ale na mě mělo menší účinek než Koyaanisqatsi a ani ty vizuální obrazy nebyly tak strhující. Tři hvězdy za netradiční zážitek nechám a poslední díl trilogie Naqoyqatsi si rád pustím, nicméně první část na mě působila silněji. ()
Nevidet prvni dil teto trilogie, urcite dam vyssi hodnoceni. Tak jsem ale malinko zklaman, Powaqqatsi uz neni tolik dynamicky. Hlavne si ale myslim, ze zeme tretiho sveta maji daleko vetsi potencial nez jaky byl vyobrazen v tomto dile. Duha polovina byla vyrazne lepsi nez ta prvni. Opet vyborna kamera a hudba. ()
[3,5*] Podobne ako v predošlom filme Koyaanisqatsi (1982), ide opäť o pôsobivé spojenie obrazu a hudby, ktoré navyše nesie posolstvo venované ľudskej civilizácii (v tomto filme je témou život na úkor druhých). Pokiaľ "Koyaanisqatsi" bol ešte zameraný čisto na americkú spoločnosť, toto pokračovanie už lieta po celom svete, až je niekedy problém sledovať, kde sa práve nachádzame (zrejme zaúradoval vyšší rozpočet). Aj hudba trochu zmenila svoj charakter, Glass do nej pridal motívy rôznych kultúr (napr. orientálny). Celý ten koncept už nepôsobí tak novátorsky, ako pri prvom diele, pocitovo išla aj kvalita mierne dole, keďže ku koncu som sa začínal trochu nudiť. ()
V kinematografii neexistuje jiné dílo, které by se tolik zabývalo problémy spojenými s globalizací. První, fenomenální díl zobrazoval především ekologické problémy a zdůrazňoval, že život je stále rychlejší. Druhý díl se zabývá spíše humanitárními a sociálními problémy. Už tento samotný koncept znamená určité ubrání poutavosti, protože zde nenajdme pohledy na krajinu atd. Nicméně film vypovídá o tom, jak nůžky globalizace rozdělují populaci na chudé a bohaté. ()
Druhá časť Reggiovej trilógie sa celkovým spracovaním vyrovnalo Koyaanisqatsi . Aj keď prvý diel mal tajomnejšiu hudbu , vážnejší tón a poetikou to bol akoby nejaký ,,Requiem za svet,, , páčil sa mi o malinko viac. Powaqqatsi má zasa o stupienok lepšiu hudbu a obrázky spolu s muzikou Glassa. Ak máte radi určitú originalitu je práve tento dokument vhodným receptom na relax. ()
Galerie (64)
Photo © Santa Fe Institute for Regional Education
Reklama