Angelika, markýza andělů

Jednu hvězdičku si Angelika vysloužila díky nostalgickým vzpomínkám na prázdniny trávené u babičky, kdy byla u téhle prostoduché blbiny povinná účast za doprovodu četných komentářů typu "to je ten největší hajzl pod sluncem" či "ta si zase naběhla, husa jedna." Zároveň uznávám, že ve srovnání s krávovinami od Rosamund nebo latinoamerickými soap operami je to pořád umění, ba dokonce se tu najdou i herci, a proto vypotím i tu druhou hvězdičku. Ale třetí už ze mě nedostanete, ani kdybyste na mě poštvali Peyracovy čáry máry! (02.05.2010)

Já to hodnotím, díky opakování v telce, ale už jsem to vzdala, ovšem nostalgickou a symbolickou čtyřku dám za všechny díly a hlavně těm s Žofrém :-) Já mám dokonce pocit, že když tam nebyl, tak to nemělo ten správný šmrnc. Na druhou stranu, když si vzpomenu jak mě nervovalo, když tam nebyl a ona ho hledala, tak to mělo také něco do sebe. Hudba byla přenádherná a vnadnou, půvabnou a někdy i rošťandu Angeliku podle mého názoru už jinou nejde natočit, to byla jen krásná romantika minulého století. Dnes už jsou pro romantické dušičky točené jiné filmy, tohle se už nevrátí.........a i když snahy jsou, tak je to už úplně o něčem jiném. (26.07.2016)

„Diabla nemožno uraziť. Mňa áno." No a čo, že znetvorený muž má v ružovom svete báječne neskrotnej Angeliky (Michèle Mercierová) maximálne tak jednu nenápadnú jazvičku cez líce? Krásne nahé ženy, bohatá vizuálna stránka, humor, láska, akcia... Francúzi sú frajeri a pocukrovaná historická limonáda u nich chutí lepšie, ako u Nemcov či Američanov. (07.10.2007)

Limonáda, ale chutná. Angeliku jsem dodnes neviděl, ovšem věděl jsem, že ji předchází pověst nebývalého erotického dusna... Samozřejmě tedy nebývalého v roce 1964. A tak jsem byl zvědav, co mi může nabídnout dnes. Překvapivě to bylo opět ono dusno, ačkoliv ne nijak intenzivní. Atmosféra snímku je přesto příjemně lechtivá, Michèle Mercier to sluší v šatech i bez nich, Robert Hossein sice není bůhvíjak charismatický, ale to potřebné "něco" v sobě také má, no a suverénně nejlepší herecký výkon podává sympaťák Jean Rochefort. Také kostýmy jsou skvělé, souboje mají šťávu, Magneho hudba je krásná, tak proč ne.___P.S. Opět vynikající československý dabing. (11.04.2015)

Sladký příběh lásky, která byla krutě zastavena. Angélique Sance de Monteloup (půvabná Michele Mercier), dcera chudého šlechtice, je donucena se provdat za bohatého hraběte Jeoffreye de Peyrac de Morens d'Inistru (Robert Hossein). A protože kulhá a má nehezkou a dost hlubokou jizvu ve tváři, tak se její odpor ještě stupňuje. Nakonec ale odhalí jeho Pravý ušlechtilý charakter a navic si může dovolit vše, na co si jen vzpomene. A tak je tu láska až za hrob. Leč bohatství se stalo trnem v oku ješitného krále Ludvíka XIV. (Jacques Toja) a tak je chudák důvěřivý Jeoffrey odsouzen v zinscenovaném procesu za čarodejnictví k upálení. Pomoci se mu snaží, leč marně zajímavý Desgez (Jean Rochefort). Nejdůležitějším svědkem obžaloby je zapšklý a nepřející páter Becher (Charles Regnier). A samotnou Angeliku v paláci Louvru, kde se snažila vymoci královskou milost, byla znásilněna a byl na ni učiněn pokus o vraždu. Měla mocné nepřátele v podobě prince de Condé (Francois Maistre) a vévody Filipa Orleánského (Robert Porte). A tak Angelika dává děti k sestře a stává se markýzou andělů, modlou zločinců, které vedl Nicolas (Giuliano Gemma(), který byl náhodou její láskou z období dospívání. Ale láska v srdci zůstává. (19.12.2010)