Hrdina

Formálne asi najkrajší film aký som kedy videl. Kvapky vody, mračná šípov ale najmä padajúce lístie sú neskutočne nádherné. A farby najmä žltá (s postupným prechodom do červenej) sú tu použité tak, že nebudete dýchať. Napriek tomu obsah trochu zaostáva za formou a túto skutočnosť nezachránia ani skvelé herecké výkony všetkých zúčastnených (na neuverenie aj Jeta Li). Práve preto je pre mňa Tiger a Drak o dosť lepší, napriek tomu ale nemôžem hodnotiť inak ako 5*. Inak všetci čo film prezentujú ako komunistickú propagandu si zabudli všimnúť jednu vec - najväčšie lži sú sfilmované v červenej ;-) (31.12.2003)

Jeden ze 100 nejlepších akčních filmů - 100 Greatest Action Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Vizuální orgie jsou zde nejčastějším komentářem, nenašel bych výstižnější výraz. Výtvarně snad nejhezčí film, co jsem viděl, s vynikajícími triky, se zajímavou čínskou hudbou a - bohužel - se slabším scénářem. Ke konci filmu u mne obrovská touha dát plný počet hvězdiček za takovou krásu pomalu klesala úměrně zmatečnému ději plnému překombinovaných dějových zvratů a počínající nudě. Nakonec jsem však pět hvězd dal, protože ještě dlouho budu posuzovat ostatní filmy nádherou shlédnutou v Hrdinovi. Nejlepší komentář: Jossie. Trailery: http://www.csfd.cz/film/38117-hrdina-ying-xiong/videa/ (05.02.2009)

Ying xiong (jak se to čte a co to znamená?:) aneb kvalita made in china. Jeden příběh z několika úhlů pohledu. Děj je sice řídkej jako nárazový průjem, ale tak famózně natočen, že neodolám. Hrdina je pro mě nejstravitelnější film z podobné řady filmů, které se snaží povýšit čínská bojová umění, proto, že obsahuje nejméně zlaté barvy na plátně. Mám abnormální averzi vůči všemu, co pochází z Číny a má zlatou barvu, ale Hrdina sází na famózní styl, skvělou hudbu a ani jednou neklopýtne. Oceňuji. (11.10.2008)

Poprvé viděno v kině - zážitek doslova uhrančivý. I při druhém zhlédnutí se dostavilo mrazení v zádech. Na druhou stranu se ale také odhalily jednoduché dialogy, jistá prvoplánovost a ideologický podtext. Třetí projekci tedy pravděpodobně omezím pouze na momenty, ve kterých je v hlavní úloze choreografie a která z Yimouova filmu vytváří magicky barevné akvárium, kde kolem sebe tančí dvě Bojovnice... (07.07.2008)

Podobné hrátky se způsoby vyprávění byly přesně tím, co mi svého času chybělo v Klanu létajících dýk a co z Hrdiny dělá i něco o kapku rafinovanějšího než jen sled překrásných obrázků. V podstatě jednoduchý koncept dvou vypravěčů a tří verzí jedné situace umožňuje nejen donekonečna opakovat souboje v pokaždé jinak zabarvených lokacích, ale také měnit pohled na dění, vykreslovat postavy a má koneckonců vliv i na vizuální podobu snímku; jak směřujeme od původních smyšlenek k jádru věci, mění se i původně ultrahypersuper stylizované wuxia scény záhadně se chovajícího listí a odrážení tisícovek šípů pomocí kusů látky na “realisticky” přijatelnější souboj na meče v poušti. Od letmého náčrtu malicherných a malých postav se zamíří k prokreslenějším, lidštějším a zároveň vznešenějším charakterům (jejichž vztahy nabývají v závislosti na poznávání pozadí události jemnějších rysů), od jednoznačnosti ke komplexnosti, od stereotypního motivu pomsty k „vyšším zájmům“, a to v přímé úměře k tomu, čím blíž jsme pravdě. Jestli něco přežije svou dobu, tak to dle mého nebude příliš učesaný, dějový a v podstatě jednoduchý Tygr a drak, ale právě Hrdina. (05.12.2008)