Most špiónů

Čistá Spielbergovina. Ten strih, ta kamera, skvelý Hanks, kvalitný scenár až na tu hudbu, ktorá sa obišla tento krát po dlhých 42 rokoch bez Johna Williamsa. Napriek tomu je hudba skvelá a skvelo doplňa a podfarbuje Spielbergovú kvalitnú filmárčinu. Najviac čo mi na celom filme trošku vadilo, bola dlžka filmu. Chcelo by to trošku väčšie tempo, pretože v aj keď zaujímavom filme, no bez napätia či lepšej atmosféry, to neprišlo až tak pútavé. Obľúbený soundtrack: Glienicke Bridge, Homecoming. 80% - 4* (16.04.2016)

Kdybych nevěděl, že to režíroval Spielberg, navrhoval bych aby to dali jemu. Most špionů má sice úžasnou první půlku avšak druhá přichází strašně o tempo. Lincoln byl nad rámec lepší což je smutné když jsem doufal, že Spieberg z toho vykřeše víc. Škoda druhé půlky, Hanks a Rylance jsou totiž fakt super. PS: To jak se Newman snažil kopírovat Williamse mě chvílema fakt unavovalo. (28.05.2017)

Po slabém Lincolnovi a slabším Válečném koni Spielberg dokazuje že stále umí vyprávět zajímavé příběhy, které nejen že z filmařského hlediska obstojí, ale ukáží i poctivý kus historie, takže divák má i možnost se vzdělat. Na druhou stranu snižovat herecký projev dvojice Hanks/Rylance by bylo krajně neuctivé. Že Hanks hraje většinou soustředěně a na jedničku si člověk už tak nějak zvyknul, ale Mark Rylance je pro mě naprosto neznámé jméno. První hodina se mě hlavně i díky němu moc líbí. Poté se děj přesune do Východního Německa a tempo trošku opadne. Ke slovu přichází spíše vylíčení toho jak to asi v NDR v té době vypadalo. Budu se těšit na další setkání se Stevenem. 80% (01.02.2016)

Isto trochu prikrášlený a nedostatočne napínavý, ale napriek tomu spoľahlivo zábavný špiónsky thriller s nádherným retro vizuálom. Pohladili ma už len pohyby kamery, zaberajúce troch ľudí pri stole, spôsobom ako sa snímalo pred 50timi rokmi. Skvelé atmosférické zasadenie do doby, elegantne napísané dialógy, Hanks, pekná rola pres Marka Rylanca. Svetovú politiku by mali riadiť ľudia ako Spielberg. A iba takí. (24.12.2015)

Nejcharakterističtější Spielberg snad za několik dekád. Žádná strana není černobílá, hlavní hrdina v podání dokonalého Hankse má s houstnoucí zápletkou stále jasněji srovnané lidské pohnutky a technická stránka zlomových scén (letadlo, zeď a koneckonců celý Berlín) je natolik blízká a zároveň formálně dokonalá, až to bere dech. I přes štědrou stopáž není prostor k nadechnutí a každý dějový posun nebo komplikace mě nutí zas a znovu roztočit mozkové závity a přemýšlet, jak z nastalé situace vykličkovat. A sem směřuje jediná, ale zároveň všeobsahující výtka. Všechno totiž dopadne tak, jak jsem bez znalosti konkrétních historických událostí očekával. Bolestně současné poselství působivě dolehne na diváka, ale zůstává pocit malé domů, kterou si Steven přihrál. V jeho rukou totiž taková tématika nemohla dopadnout špatně, ale i přes formální dokonalost mohla dopadnout ještě o chlup upřímněji. (01.12.2015)