Rocketman

Řada lidí to bude asi srovnávat s Bohemian Rhapsody. Přeci jen oba filmy májí velmi podobný námět, má je na svědomí stejný režisér a navíc oba filmy dělí od sebe zhruba půl rok, což není zas až taková doba, aby to k tomu srovnávání nesvádělo. Rukavice vhozena - Challenge accepted! Jde se na to: << Bohemian Rhapsody vs. Rocketman >> ->HUDBA|1:0| U Bohemian Rhapsody si budete říkat tuhle taky znám, zatímco u Rocketmana si budete říkat, kdy už bude hrát nějaká co znám. ->VTIP|1:1| K popukání není rozhodně ani jeden film, ale přeci jen Rocketman si na nic nehraje a samotný Elton je ve filmu občas ztvárněn jako solidní pako. ->AUTENTICITA|1:2| Všichni vědí, že jak Fredie tak i Elton rozhodně nebyli žádné neviňátka. To co se však jeden film snaží spíše neukazovat, tak to ten druhý ukazuje zcela bez obalu a otevřeně. ->UVĚŘITELNOST|1:3| Z Bohemian Rhapsody ta adorace osobnosti a stavění pomníku, ať už lídrovi samotnému či rovnou celé kapele, stříká na sto honu. U Bohemin Rhapsody už během sledování filmu máte určité pochybnosti a po shlédnutí prostě neodoláte nutkání si ověřovat, co ještě byla pravda a co byl jen čistě scénáristický výstřelek pro větší líbivost filmu. Rocketman vám svým pojetím v muzikálových scénách naznačuje, tady to takto mohlo být a toto se zúčastněným zrovna asi tak mohlo odehrávat v hlavě. ->DOJEMNOST|2:3| Jeden se z toho vysekal a druhý nikoliv. To se trumfuje i šťastným a spokojeným životem dosti těžko. ->HERECKÉ VÝKONY HLAVNÍCH POSTAV|2:4| Jak Rami Malek, tak i Taron Egerton se s nelehkou roli popasovali na výtečnou a oba herecké výkony jsou skromně řečeno fenomenálně brilantní. Jeden z nich to však měl vzhledem ke scénáři přeci jen o malinko těžší. ->HERECKÉ VÝKONY OSTATNÍCH|2:4| Když nehraje hudba a nezpívá se, tak je to velmi vyrovnané, ale jakmile začne show, tak má u mě Rocketman navrch a to přestože nejsem muzikálový typ. ->ORIGINALITA|2:5| Oba si hrají na biografický příběh, jen jeden z nich má ale i přímo fantasy muzikálovou linku, ve které se jen naznačuje. ->PODBÍZIVOST|3:5| Bohemian Rhapsody si jde od začátku tvrdě za svým, ale jaký by to byl film, bez těch všech hitů okolo? A máme tady konec: Moc nechybělo a skončilo to debaklem. Jsem na 99% přesvědčený, že tady na CSFD i na IMDB bude mít ve finále vyšší hodnocení Bohemian Rhapsody, to však ještě neznamená, že je to i lepší film. (05.06.2019)

Film je formálně zvládnutý, je vidět, že u jeho psaní někdo přemýšlel a dokonce zapojil i kritické myšlení. (A tady vidím nejzásadnější rozdíl oproti Bohemian Rhapsody, kde člověk doslova cítil, jak filmařům May a Taylor dýchají na záda a dbají na to, aby jim film nepoškodil pověst ani současnou, a aby i kdykoliv v minulosti působili jako ti největší světci. V Rocketmanovi jsem tenhle pocit neměla.) Má to pěkný rámeček, postupné sundávání kostýmu/odmaskovávání je fajn (a dokonce bych byla radši, kdyby těžiště bylo víc tady, tedy v tom, jak je to vyprávěno, a nikoliv v tom, co je vyprávěno) a občasné prolínání snů a reality vždycky potěší. Jenomže víc už toho k dobru asi neřeknu. Příběh/děj je extrémně nudný. Filmu se podaří přesáhnout víc než polovinu své celkové stopáže bez jakékoliv překážky postavené hrdinovi do cesty. Ačkoliv tam náznak depresu a dráma je, tak je to pořád taková divně bezpohlavní limonáda, kde se hrdinovi podaří všechno, na co sáhne, a trpí jen tak trošku po straně, aby šlo poznat, že je to umělec. A zhruba v téhle chvíli se přidává taky to, že film je plný možná sympatických, ale ne příliš herecky zajímavých aktérů. Takže ačkoliv byl počátek slibný a některé pasáže zajímavé, tak jsem prakticky celou druhou půlku film proklínala a fyzicky bojovala sama se sebou, abych udržela pozornost a vydržela až do konce tu neobyčejnou průměrnost všeho snažení. Nicméně jsem díky filmu přišla na hlavní důvod toho, proč mi hudba Eltona Johna leze na nervy: je to tím piánem, před kterým se nedá uniknout, a z jehož manické falešné emocionálnosti se mi chce při delším poslechu škubat si vlasy z hlavy. Občas to tak s hudbou mám, že se mi zdá, jako by se mi psychicky nemocný hudebník snažil svojí tvorbou tu nemoc předat, místo aby sebe i mne svou hudbou léčil, a tohle je přesně jeden z těch případů. (Z českého rybníčku například Hentai Corporation, kluci jsou to sympatičtí, ale jejich poslech na mě působí jak česnek na vampýra.) (25.08.2019)

Dobré písničky, ale tyhle filmy o geniálních a praštěných lidech a jejich životech jsou prostě strašně scenáristicky upravovaný, protože nikdo se nebude koukat na černocha, co se deset let snaží prosadit břinkáním po barech. Jsou náměty, na které bych prostě film netočil, dost možná je tohle ten případ. (22.09.2019)

Svět těm pánským kolonoskoperům prostě nerozumí! A tak tu máme v podstatě obvyklé, stokrát obehrané homolkaní dalšího slavného hormonálně dysbalancovaného bukanýra, který se topí v prachách, může si dovolit prakticky cokoliv a nikdo ho nijak nehomofobuje, nicméně zlý svět nechápe jeho citlivé a tolik osamělé homonitro, ostatní řiťopichové jsou jen prospěchářské a zlomyslné homoklády, tudíž mu zoufale chybí homoláska, což je skvělý regresní mechanismus k tomu, aby jeden začal chlastat, fetovat a chovat se jako promiskuitní homohovado. Ovšem na straně druhé Elton Ližkules Džon, Sýr a Řiťíř britského degenerátoria, ukázal, že je docela kůl buzna, a na rozdíl od nedávné Květnové cenzury Bulsary to na sebe vybalil pěkně naprudko, a to včetně péra, zde mimořádně oslizlého, Bobo Stárka v prdeli. Buzikálová čísla jsou poměrně vkusně a netrapně vkomponována do děje a ten Vejn Rúny se homorole zhostil skutečně se ctí. Počítám, že v rámci Stanislavského metody trávil půl roku před natáčením večery v baru U modré ústřice, dokud si neuhnal hemoroidy, a je skutečně vynikající. Takže poměrně zábavný, příliš neretušující, skvěle odehraný a slušně odsejpající homoživotopis autora homopopových kolotočářských cajdáků, u nichž nepochybně vzal pod nátlakem roztoužených Rocketmenů za své nejeden řitní věnec, jakož i věneček mnoha romanticky rozněžnělých nevkusných otylých starých panen při útocích zoufalých zoofilů. (06.08.2019)

Pri sledovaní Rocketmana ma neraz napadlo, prečo takto nápadito nemohol byť nakrútený aj Bohemian Rhapsody. Vzhľadom na to, akej pozornosti sa ale omnoho konvenčenejšiemu filmu dostalo, je to vlastne samozrejmé, čo je rozhodne škoda. Elton ani náhodou nepatrí medzi mojich hudobných favoritov, čo nič nemení na tom, že som si dokázal skvelo užiť film o jeho živote. A pokojne by som zvládol aj pokračovanie venujúcemu sa neskoršiemu obdobiu jeho tvorby, tá je tu ohraničená nakrúcaním klipu k I´m still standing. Rodinná "pohodička" pri I want love je ešte lepšia ako klip s Robertom Downeym jr. a tak som krátko po začiatku vedel, že Rocketman ma bude baviť a prekvapovať až do konca. (29.03.2020)