Režie:
Franz NovotnyKamera:
Robert OberrainerHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
Kryštof Hádek, Vica Kerekes, Johannes Zeiler, Ondřej Gregor Brzobohatý, David Novotný, Vilma Cibulková, Heribert Sasse, Michael Fuith, Jenovéfa Boková (více)Obsahy(1)
Rakouský novinář Helmut Zilk počátkem roku 1968 začíná uskutečňovat živé vysílání rozhovorů z komunistického Československa pro rakouskou televizi. Při natáčení se Zilk seznámí s rebelujícím českým režisérem Janem Davidem a jeho krásnou přítelkyní, herečkou Evou. Mezi úspěšným novinářem a vzdorovitým umělcem se rozhoří vášnivý souboj o srdce Evy, které každý nabízí budoucnost po svém. Do milostného trojúhelníku zasáhne srpnová okupace Prahy, při níž se Honzovi podaří natočit brutalitu a násilí okupantů. Film je třeba urychleně dostat k mezinárodní veřejnosti. Paradoxně jedinou cestu na Západ představuje právě Zilk. Lze mu však věřit a nebude mít nakonec dramatický útěk do Rakouska pro Honzu a Evu fatální následky? (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
Je to dost pro mě těžký hodnotit. Na jednu stranu jsem rád, že byla zfilmována povídka jednoho velikána českého filmu na druhou stranu by to mohlo být zpracováno o píď lépe. Obsazení ovšem bylo v pohodě a herecké výkony nezaostávali (Hádek, Zeiler, Novotný). Děsil jsem se hudby O. Brzobohatého jelikož není na hledáčku mých oblíbených muzikantů a považuji ho za jednu nejvíc zbytečných osobností v rámci české hudební scény, která svou popularitu získala hlavně jménem. Pro mě hudba je důležitým filmový atributem, ovšem musím podotknout, že v tomto případě to bylo překvapení. V úvodu jsem pochyboval, ale následně musím podotknout, že svou práci odvedl dobře. KJH nepatří mezi filmy, které člověka do doby vyloženě vtáhnou jako třeba Pouta. Je to spíše takový stylizovaný biják, na který se nechá dívat. Nu tak a teď co vyvádí ten Michálek, jdu na něj :D ()
Příjmení pana režiséra a spoluscénáristy dává tušit, že má k Česko(slovensku) nadstandardní osobní vztah. Zřejmě proto se ujal této látky, která se vztahuje zejména k naší zemi v letech 1967 a 1968. Děj se přitom odehrává převážně v Rakousku, protože Helmut Zilk je rakouský novinář, který ze zištných důvodů spolupracuje s československou kontrarozvědkou. Jsou to pro něj lehce vydělané peníze, dokud po něm protistrana nechce něco skutečně zásadního. Příběh má být inspirován životem režiséra Jana Němce (Kryštof Hádek). Skutečnou postavou byl také Helmut Zilk. Sledujeme tedy film, který je do značné míry pravdivý, byť působí značně nadneseně. Z toho důvodu stojí rozhodně za zhlédnutí. S obsahem tudíž nemám větší problém. Naopak, opravdu mě zaujal. Mnohem horší je to už ale v případě tohoto filmu s formou. Iritovala mě četnost postelových scén, Vicy Kerekes už mi bylo vážně líto. Člověk už nepozná, jestli je tou matrací postava, kterou znázorňuje, nebo její představitelka. Všude, kde to aspoň trochu šlo, sáhl Novotny po podivně servírované nahotě. Všechny auťáky se musí lesknout jak psí koule, všichni zlouni jsou oškliví a dokonale sterilní, všichni klaďasové minimálně hezcí, hodní, celkově daleko zajímavější. Ve výsledku pak tento film působí afektovaně a odtažitě. Přitom ale není úplně špatný a je hmatatelným důkazem, že se o nás naši rakouští sousedé zajímají, byť jejich pozornost v první řadě patrně upoutala rakouská část příběhu v podobě osoby Helmuta Zilka. ()
Průměrná žánrová podívaná na námět ze života mladého Jana Němce. Kryštof Hádek ho ztvárnil přesvědčivě, takže mi nakonec přišel zajímavější než Helmut Zilk, který zřejmě měl být hlavní postavou filmu. Na začátku to snad drží nad vodou jen sex, ke konci přijde špionážní finále STB vs. CIA ve Vídni, celkově je to jen další snadno zapomenutelný produkt (50%). ()
Film, který bych rozdělil na dvě poloviny. V první mám pocit, jak kdyby se rakouský režisér ztratil v kráse českých hereček a kromě nahých těl tu vládne série sexuálních scén, které ze začátku můžou u českého filmu působit poměrně neobvykle, ale později už je vnímáte spíš dost prvoplánově, až otravně. Až mi Jenovéfy a Vici bylo chvílemi i líto. Druhá polovina pak přichází na scénu s příchodem Rusů na Václavské náměstí, což nabízí hodně silný a emotivní zážitek. Ten v jistých momentech také přichází, čímž dokazuje, že film jisté kvality v technické rovině určitě má, ale kazí si to momenty, které vážnou situaci neuvěřitelně zlehčují…a je to jak zfušovaný scénář, tak místy i hudba, která se do dané situace vůbec nehodí. Krycí jméno Holec tak mohl být hodně solidní kooperací s Rakouskem, ale ve výsledku je to vysloveně nepovedený film s vážným tématem. ()
Snímek měl být poctou Janu Němcovi, vycházel koneckonců z jeho povídky, ale nemůžu si pomoct, mám pocit, že nějak nedošlo na to, že by se o skutečnou poctu jednalo. Spíše je to klasický český film o snaze se vyrovnat s minulostí, ale s tím, že jediné, co je tu opravdu dobré, je scéna, kterou Jan natočí na kameru, respektive donutí Jardu natočit. Pak už je to jen bez nápadu. ()
Galerie (113)
Photo © Thimfilm
Zajímavosti (4)
- Film má pro distribuci v ČR dvě jazykové verze. V kino verzi jsou nadabováni pouze Vica Kerekes (Eva), kterou nadabovala Jolana Smyčková mluveným slovem a Eva Burešová zpěvem a Johannes Zeiler (Helmut Zilk), kterému hlas propůjčil Ladislav Županič. Ostatní zahraniční herci mluví svými originálními hlasy. Ve verzi České televize jsou i zbylí zahraniční herci nadabováni do češtiny, a sice Heriberta Sasseho (Fuchs) nadaboval Oldřich Vlach, Michaela Fuitha (Popp) Jiří Ployhar a Evu Spreitzhoferovou namluvila Petra Hanžlíková. Dialogy, kdy Ondřej Brzobohatý (Oskar) mluví německy nadaboval Christian Reiner. (funhouse)
- Od 5. října 2014 se natáčelo v Praze na Vinohradské třídě, kde tyto exteriéry posloužily pro akční scénu srpnových událostí 1968. (MTHRFCKR)
- Postava hlavního hrdiny Jana Davida je inspirována samotným režisérem Janem Němcem. (Zdroj: Falcon)
Reklama