La La Land

Přišlo mi, že se snažili o romantický opus magnum, hrající na pseudonostalgickou notu, ale mě to nestrhlo. Starý filmy a jazzík jsou sice fajn propriety, ale to že je používáte neznamená, že je film kvůli tomu rázem dobrý. Nijak mě nenadchla jedinná písnička. Opravdu mne to bavilo jen když byl Gosling nucen hrát na Michal David klávesy, a Emma Stone (hraje skvěle) se mu vysmívala. A pak ještě ta jejich hádka. (13.01.2017)

V tomhle žánru se už hodně dlouho takhle nezadařilo. Sama nechápu, v čem je to kouzlo a kde se bere ta lehkost, která jiným většinou chybí. Ani si nedokážu představit, jak těžké musí být odhadnout tu hranici mezi genialitou a kýčovitostí hudby ve filmu. Z toho jde fakt cítit talent. A Ryan s Emmou po boku si to tam sázel, jako kdyby se pro tu roli narodil. 4,5* (17.04.2017)

Po Neon Demon a The Nice Guys tretia tohtoročná óda na L.A. Rok 2016 nemohol skončiť príznačnejšie ako filmom o posadnutí nostalgiou a snahe žiť v zidealizovanej minulosti. Pozerá sa na to skvelo, piesne sú chytľavé, kulisy krásne farebné, občas je to aj vtipné (I Ran!), ale nesie si to so sebou klasické vady muzikálov ako riedky dej a prepálenú stopáž. A niekedy zlý lip sync. (01.01.2017)

Lahůdka, ve které si mě Chazelle jako diváka krásně povodil. Celé to krásně vypadá i zní, ale dlouho jsem měl problém přizpůsobit se tomu, že La La Land je až moc velké retro a pocta starým muzikálům. Dokud se neukázalo, že režisér si ty silné emoce, krutě pravdivé momenty a trošku drsnější zacházení s hrdiny šetří na poslední třetinu. Ta mě regulérně rozbila. A právě kontrast krásného snového světa plné barev a lásky a reality, která bývá ke snílkům někdy hodně krutá, posouvá La La Land mezi filmy, které je prostě nutno vidět. (15.05.2017)

Něžné, citlivé, většinu času optimistické a vlastně celé nadčasové. Emma Stone a Ryan Gosling k sobě na plátně prostě patří, velice jim to sluší a to, že zaostávají za muzikálovou elitou 50. let je vlastně jedno. Damien Chazelle dokáže pomocí pár světel, barev a za zvuků hudby od Hustina Hurwitze vykouzlit podmanivý zasněný svět. Je to jako se dívat skrz čas 60 let dozadu, do dob, kdy Los Angeles byl místem splněných snů a tancovat v záři reflektorů (nebo pouliční lampy) dávalo člověku pocit věčnosti. La La Land je kouzelně něžný snímek, který místo barev mění odstíny, místo deště používá sníh a místo dokonalého tance sází na sympatie. Možná je škoda, že film nedokáže strhnout jako Moulin Rouge, agresivně vtáhnout, nepustit, donutit diváka prožívat "tím bolestivým způsobem". Tohle pohladí, jako políbek Emmy Stone na tvář, ucítítě tu její krásnou vůni a ona odejde a vy si budete chtít tu chvíli zopakovat (soundtrack k tomu velice pomáhá). Byl jsem nadmíru potěšen a přestože jde spíše o lepší 4*, tu pátou tam dávám za to pohlcení, hlavně v epilogu, kdy jsem se zahlédl nejvíc... Nejlepší muzikál od Moulin Rouge. (01.01.2017)