Labyrint: Zkoušky ohněm

V The Scorch Trials sa uteká z opevnenej citadely púšťou, čelí sa hordám hrdlorezov v podobe zombies aj obrím búrkam, aby sa potom rozhodlo, že sa do citadely zamieri naspäť. Znie to ako Šialený Max: Zbesilá cesta, je to ale nekonečná nuda, čo len mechanicky strieda úteky pred nemŕtvymi hajzlami s uplakaným dialógovým smutnením našich vyvolených. Svoje momenty to má, napríklad pri bizarnej postapokalyptickej rave party alebo niekoľkých dynamicky nasnímaných bitkách, všetko ale vo finále udusí stupidita generického scenára, ktorého niekto ukradol z pľacu Hunger Games. The Scorch Trials sú 131 minútové sklamanie. (02.09.2022)

S podobně zaměřenými knižními "young adult" sériemi se v poslední době doslova roztrhl pytel. Mají jistá specifika, díl od dílu se může dost zásadně změnit žánr a to, co funguje na papíře, nemusí fungovat na plátně. Druhý filmový díl Maze Runner (z pravděpodobně plánovaných čtyř) na tom není úplně špatně například oproti Rezistenci. Úplně se změnilo prostředí, podmínky a dystopický svět se rozevřel v celé své komplexnosti. Naštěstí se tvůrci nerozhodli příliš zabředávat do zákonitostí fikčního světa a jsou bez větších výjimek přímočaří, jak jen to jde. Hrdinové stejně jako v prvním Hobitovi nedělají nic jiného, než utíkají. Útěky a honičky jsou to naštěstí nápadité a člověk nemusí přemýšlet nad nějakým hlubším poselstvím, které tam stejně není. (06.12.2015)

To, čo fungovalo v prvej časti, tak to nemusí fungovať v pokračovaní, ktoré nie je úplne najhoršie, zhruba 1/3 je zaujímavá, potom sa film zvrtne takým šialeným - stupídnym tempom, že celkové dojmy - jednoducho opadali. Keď pozeráte film, tak si určite poviete : „Toto som už niekde videl, alebo Kde som to, sakra - videl ? ” Ani jedna z postav mi nič nevravela, t.j neobľúbil som si nikoho. Réžia Wesa Balla sa má ešte čo učiť. Škoda toho premrhaného potenciálu z prvého dielu, ktorý ma skutočne viac bavil a zaujal, ako toto. Skrátka, po čase to začne zaváňať niečím, čo sa mi nepozdávalo. (20.11.2015)

Pupíšci moji, celé se to má takhle. Pinďour Thomas s vizáží pouličního prostituta se i se svojí růžovou partou dostal z deště pod okap. Jejdanánky! Musí pro nebezpečnou organizaci C.H.A.O.S. ušít pestrobarevné ochranné oblečky (jsou trendy a in), aby se už nikdy nikdo nenakazil moc zlou nemocí zvanou Buzerantie, která po sobě nechává moc ošklivé lidičky, které mocinky křičí a dožadují se soulože ve fázi rozkladu. Všichni musí podniknout rychlý útěk do hor, kde je bezpečno, neboť zde sídlí početná armáda Pravá ruka, co tak úžasně umí pohonit pyje imunních růžových lidiček. A zásadně nehoní levou rukou. To máte smůlu, nebude to honění s pocitem jak od cizího. Wes Koule má koule a moc príma to zrežíroval. Ti, co mají rádi homixy, budou úplně vedle. Homix je speciální žánr, v němž počet chlapců převažuje nad děvčaty. A počet chlapeckých análů převažuje nad poševními vchody. Vše je, na rozdíl od předešlého dílu, invenčnější, barevnější, výpravnější, už nehrozí, že je děj svázán jednotvárností prostředí, dvě třetiny mají spád i dynamiku. Nebude se líbit závěrečná třetina, která přepne do laciného a silně seriálového módu, který naruší budovanou strukturu také tím, že celé to pořádně a růžově nevygraduje. Pupíšci, nevěšte hlavu, že závěrečná fáze připomíná prostředím skalisté exteriéry jugoslávských indiánek. Prostě asi tvůrcům došly penízky. Už se zde trochu víc tlachá, bombastické vyvrcholení není dopřáno, a tak ten tlumený výstřik do ruky ubral filmu bodíky. Ale jo, spokojenost by mohla být. Film trvá dvě hodiny, nešlo udržet vše na patřičné úrovni po celou dobu. Kdo nechce být homo, má zde Kayu Scodelario. Kdyby se trochu opláchla a přišmrncla, byla by sexy. A není tedy divu, že ve stavu, v jakém se nachází, se na ni žádný z chlapců nevrhne. Možná by z toho zápachu a celkové nedbalosti o zevní rodidla vrhl. Takže i po tomhle druhém dílu zůstanete s jistotou homo. A už si pozvolna připravujte pyje na další díl, který se rýsuje. U nás moc zástupců homixů nenajdete. Třeba "My z konce světa" nebo "Kamarádi". A vida, Pinďour Thomas připomíná Tondu Navrátila zamlada. Tak vidíte, jak je ten svět filmových homoboys malý. 60% (09.11.2015)

Skvělé pokračování Labyrintu, ve kterém už naši hrdinové zjišťují, co se odehrává za hradbami Labyrintu, jaký je ve skutečnosti svět a co za úmysly má Zlosyn. Celý film je velmi napínavý, postupně odhalujeme další a další střípky, zažijeme spoustu akce a film doplňuje povedený soundtrack od Johna Paesana. Těším se na další díl, který završí celou trilogii. (24.04.2017)