Podnikavá Joy

Kdyby už dávno neměl celou Akademii nasoukanou ve svý zadnici, myslel bych si, že je David O. Russell regulérní začátečník, co se učí, ne zrovna zdařile experimentuje a stále marně hledá vlastní rukopis. Jenže on ji tam má, a nejspíš bude mít i nadále, protože Joy opět zejména zpočátku nabízí koncentrovanou hysterii (postava se tam dokáže rozčílit i nad životem cikády), nekontrolovanej chaos, minimální dávku humoru a nepatřičný absurdno (/surreálno), což akademikům bůhvíproč imponuje, respektive imponovalo už v minulosti. Časem se to teda zaplaťpánbů jakž takž srovnalo a zhruba uprostřed se Russell za vydatný pomoci perfektní Lawrence nadechuje ke svý nejsilnější pasáži vůbec, nakonec to ale jako životopisnej celek pořád příliš nezapůsobí. Tak jako tak - for what it's worth - za posun vpřed jednoho slabýho režiséra Hollywoodu se tenhle kousek považovat dozajista dá. (28.12.2015)

Trnitá cesta mopu do amerických domácností. Přiznám se, ža tahle synopse mi přišla tak fádní a nezajímavá, že mě to předem nelákalo ke shlédnutí. Od začátku filmu to bylo "celkem zajímavé, ale ničím zvláštní", někdy celkem bizarní, kdy se postavy chovají divně (klasický to neduh Russellových filmů), ale od setkání Joy s postavou Bradleho Coopera v polovině filmu jsem byl pevně zaháčkován až k výslednému dojmu "výborné". Samotná scéna představení mopu její stvořitelkou v TV reklamě byla pětihvězdičková, stejně jako bylo ponoření se do role ze strany Jennifer, která to tam emocionálně hrnula jak sněhový pluh. A propós zima byl dobrý tah, poletující vločky tomu vyprávění dodávaly přitažlivou atmosféru, společně s hudbou, kterou Russell vždycky uměl ve filmu správně použít. (27.12.2016)

Lidé jak Joy mi jsou nesmírně sympatičtí, což jsou plusové body. A americký sen (bez násilností) v praxi a to mám rád. Záležitost, která je zabšklým Čechům, toužícím po "úspěchu" bez vlastního přičinění, tolik vzdálená :) Rutinní, ale zábavná filmařina. Tímto mopem si umeju podlahu s chutí ještě jednou. 80% (07.01.2016)

Příběh o ženě, která v životě nic nedokázala, ale pak dostala nápad na fantastický mop, je určitě zajímavý, Joy musela překonat hodně překážek, aby se její výrobek stal úspěšným a udržela si ho. Natočeno je to ovšem takovým stylem, že chvílema je to opravdu napínavé, ale chvílemi zase nudné. Každopádně dalo se na to dívat. (28.08.2017)

Tohle je podnikání. Žádné zeširoka vzaté skákání v čase, ale naservírování počátečního pekla ve světě byznysu v přímém přenosu s famózní Jennifer Lawrence. Scéna po scéně, záběr po záběru. Všechny emoce jsou na místě a má to neskutečnou energii. Pro jedince co se svým nápadem začínali podobně strastiplnou cestu je to dvojnásobný nášup. K nepochopení je pak úvodní nahořkle "woodyallenovský" rozjezd, který je plný prapodivných individuí a zvláštních režisérských postupů - je potřeba cca 30 minut posečkat. Ke konci ale čím dál lepší a jasnější, stejně jako životní cesta hlavní představitelky. Jennifer si krade některé scény vyloženě pro sebe, neskutečné, měla dostat Oscara spiš než Brie Larson, která byla holt v méně komerčním bijáku. (16.05.2016)