Podnikavá Joy

Docela dobrý film o tom, že když něco chceme, musíme si za tím tvrdě jít. Bohužel až od druhé poloviny stopáže. První půlka filmu je neuvěřitelnej eintopf, kdy jsem fakt cca padesát minut přemýšlela, co že mi to vlastně naservírovali. Všechny postavy jsou na začátku filmu tak divný, zvláštně se chovající a třeštící, že mi hlava nebere ani to, že se s průbojností hlavní hrdinky začnou v průběhu filmu chovat relativně normálně. Takže to, že zhruba střed filmu o něčem je, nezmění fakt, že podlaha už jednou byla vším možným zakydaná, protože ač se následně solidně vytřelo, dlouho čistá nevydržela, ke všemu klouže a závěr filmu dokonce už zase trochu špiní. (14.08.2016)

Bude se kritizovat a bude se kritizovat hodně, protože dvouhodinový životopis o smetáku by utahal i hadr na podlahu. David O. Russell točí od Terapie láskou pořád dokolečka jeden film s těmi samými herci, akorát to teda zatím vždycky aspoň přejmenuje. Supr. Takhle to dopadá, když se nějaký Američan po obdržení plešouna doslovně drží radou "jen tak dál, hochu." Nechci ani vidět nominace na letošní Oscary, oni mi stačí už výsledky Glóbů... Během roku vidím v kině tolik strhujících hereckých výkonů od tolika vynikajících hereček, a pak se nakonec tleská chladnému výkonu Lawrencové, kterou tady přehrálo i to koště. Vypadá to vypadá, že nám vzniká nové motto Hollywoodu: "Když film nemá nic, dej mu aspoň Oscara." (13.01.2016)

No, Vianočná klasika z toho nebude. Mimo status "Skutočný príbeh na nedeľu večer," drží Joy iba Lawrencka a slušná réžia, ktorá ide skrz ohurovanie naproti divákovi a celkom jej to vychádza. A do priemeru to zas ťahajú tie rodinné trable, alebo násilné zdramatizovanie deja úmrtím najzbytočnejšej postavy celého filmu. Možno v Tv... (10.01.2016)

Máme tu životopisné filmy o geniálních matematicích, astrofyzicích, letcích... a taky tu máme životopisný film o ženě, co vynalezla samoždímací mop. Nakonec ale proč ne. Joy je povedené drama s komediálními prvky o cestě za americkým snem. To už tu sice několikrát bylo, ale tohle nevtíravé odlehčené podání mi sedlo, i když nemůžu říct, že by to byl film, který vyloženě nadchne. (10.01.2016)

Štastný konec, dvě hypotéky na dům zachráněny, 200 000 dolarů zaplaceno... závěr s neskonalou štedrosti (lepší hotel pro no name vynálezce žádající o masovější výrobu), ale rafinovanou odměřeností, Joy neměl chybu. Kapitalistický sen o prodávání mopů a jejich tvoření v malé továrničce s imigranty pracujícími pod minimální plat v režijně zdařilé formě. Poměrně zábavné. Otázkou je, jak do studia zavolala její kamarádka, když byla odpojena telefonní linka pro neplacení? (08.01.2016)