Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek Filmového studia Barrandov ze života ředitelů, stranických funkcionářů a dalších výše postavených. Film popisující mj. i rodinné problémy a pracovní vytížení ředitele stavby atomové elektrárny natočil Jaroslav Balík podle svého scénáře na motivy románu Stanislava Rudolfa Běh unaveného koně. (hippyman)

Recenze (71)

Kovaja 

všechny recenze uživatele

Po přečtení většiny komentářů musím přidat taky svůj.Je mi moc líto že film který nám ukazuje každodení těžkou práci stavařů na jaderné elektrárně Dukovany je ohodnocen většinou ,,odpadem,,.Chtěl bych vidět stejný film natočený dnešními režiséry a obsazený dnešními rádoby herci(Kotek,Mádl,Dyk a většina herců z Ordinaček a Ulicí):-)))Těm bych totiž nevěřil ani nos mezi očima.Krampol byl výborný a jeho těžkou práci sem mu do posledního puntíku věřil a taky trošku záviděl.Výborný výkon ovšem nepodal jenom Krampol,uznání zaslouží také-Vinklář,Teplý,Zounar,Sklenčka,Vlasák.Jak už tady někdo napsal.je zde spousta filmů co maj zbytečně vysoké hodnocení a přitom se jedná o přiblblé americké krváky,ale záslužné dílo které ukazuje hlavně nám ,,mladým,,jak to vypadalo za soudruha je hodnoceno takhle,,,,bohužel:-((( ()

Mulosz odpad!

všechny recenze uživatele

Kromě toho, co už zde bylo řečeno, je třeba zajímavé sledovat vývoj hereckých postav Jiřího Krampola. Tento herec-neherec měl nejprve za sebou role všemožných drsňáků, posléze následovali straničtí funkcionáři (jak jsme svědky i v Atomové katedrále), poté se stylizoval do role komika, aby nakonec po revoluci v roce 1989 v důchodovém věku opět „zdobil“ plátna kin jako drsňák. Pokud jde o režiséra Jaroslava Balíka, až na výjimky jsou jeho filmy říznuty větší či menší dávkou tendenčnosti již od 60. let, vzpomeňme na „Reportáž psanou na oprátce“ z roku 1961, dílo, které vzniklo v předvečer obrovského boomu Československé nové vlny. Během období normalizace lze za jeho nejplodnější éru považovat 80. léta, kde ještě před „Atomovou katedrálou“ natočil v roce 1980 ohavně vykonstruovaný příběh s názvem Rytmus 1934, snímek, který byl dlouho nedostupný a nechtělo se do jeho uvedení ani největším otrlcům z CSFilmu. Atomovou katedrálou však překonal vše, co dosud zplodil a nezastínil jí ani svým dalším veledílem Experiment Eva. Soudruh Balík byl mj. také velkým kolektorem funkcí, což je prvek, který ho spojuje s dalším zvěřem Kachlíkem, neboť např. FAMU měla to „štěstí“, že postupně oba dva na několik let vedli její katedru režie. ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

Rakušákům by se tenhle film mohl pouštět jako takový industrial horor, aby na vlastní oči viděli, jak ledabyle se u nás staví jaderné elektrárny. Flink, drobné podvody, vlastní zájmy a nekompetentnost shora i zdola je zcela běžná, každý si hrabe na svém písečku. Uvědomělost se na sklonku socialismu už nenosí. Celkově to dává docela kritický film o stavu společnosti. Vyznění podporuje i šíře děje. Scénář se neomezil jen na samotnou stavbu, ale občas nahlédne i do zázemí oberinženýra Hlaváče, a divák má možnost posoudit i jeho rodinu. Každý ze členů hraje jednu karikaturu, nejzajímavější je hipík Kříž, jež píše poezii, žije pro umění a estetiku, ale jeho osud je zcela banální. Jak charakteristika vypadá dobře na papíře, v reálu to tak slavné není. Spousta nudných výplňkových scén a mizerné dialogy srazily hodnocení o dvě hvězdičky dolů. ()

mh.mail 

všechny recenze uživatele

20% — Film o poctivém a nekompromisním soudruhovi, který se neohlíží na nikoho, ani na svoji rodinu, ani na svoje zdraví, a jde si neochvějně za svým cílem. Všichni spolupracovníci i nadřízení jsou kariéristi a podrazáci, jenom on a předseda stranické organizace jsou ti správní chlapi. Jo a vlastně ještě milý soudruh Milý, ten je typický „pod tvrdou slupkou poctivá duše“. Soudruh Krampol v hlavní roli je očekávatelně prkenný, což nejlépe vyzní v samotném závěru, kdy zběsile uhání stavbou vstříc svému synovi. Ty záběry působí jako parodie, ale určitě to tak nebylo míněno. Nakonec jedno oko nezůstalo suché. A režisér? Nomen omen. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Po delikventním Jaru 68 a mírových tancích jsem se těšil, že se pobavím u další nádherné komunistické propagandy, jenže tady to tentokrát dopadlo jinak. O nějaké propagandě bych tolik nemluvil, dokonce ten film ani není tolik o stavbě jaderné elektrárny (ta je tady jenom na pozadí), ale spíš je ten film o vztazích. Vadí mi, že je to utahané, vadí mi divná kamera, místy šílená hudba a na hlavu postavené střihy a nějak jsem nepobral ten konec, ale jinak to špatné překvapivě fakt nebylo. Mělo tam teda být víc záběrů na Vysočinu, ale jinak ten film nějaký smysl dával a špatný nebyl. Slabé 3* ()

Zajímavosti (2)

  • Cena: Státní cena Klementa Gottwalda 1985 (Jaroslav Balík). [LFŠ 2010] (Krouťák)
  • Film bol natáčaný v Dukovanoch. (dyfur)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno