Režie:
Alejandro González IñárrituScénář:
Guillermo ArriagaKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Sean Penn, Benicio Del Toro, Danny Huston, Naomi Watts, Carly Nahon, Clea DuVall, Charlotte Gainsbourg, Claire Pakis, Eddie Marsan, John Rubinstein (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Příběh tří lidí, jejichž osudy se setkají v ne zrovna správné chvíli. Bývalá narkomanka Cristina žije ve spokojeném manželství s architektem Michaelem a dvěma dcerami. Těžce nemocný Paul má slabé srdce, jeho žena Mary by s ním chtěla mít dítě. Jenže lékaři mu dávají jen jeden měsíc života. Jediná naděje je transplantace. Bývalý trestanec Jack, kterého napravila víra, žije s manželkou a dvěma dětmi a bojuje se svou prchlivostí. Jednoho dne Jack srazí autem muže se dvěma dětmi a ujede. Vzápětí se Cristina dozví, že její manžel a obě dcery zemřely, a Paul dostane zprávu, že se našel vhodný dárce pro jeho transplantaci srdce. Když se pak rozhodne poděkovat rodině dárce, seznámí se s Cristinou, zamiluje se do ní a společně se rozhodnou pomstít smrt jejích blízkých. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (1 053)
Výborné , výborné a ještě jednou výborné ; fantastické herecké výkony , zajímavě poskládaný sled událostí , kdy postupně všechno začne zapadat do sebe , syrové drama několika lidských osudů. Zase jednou snímek , který mě nezklamal ani po tom obrovském očekávání. Miluju filmy , u kterých nejsou žádná filmová klišé a ani chvíli netuším , co bude dál. Mimochodem ani začátek filmu mi nedělal problém ; stačí nepřemýšlet a jen se poddat příběhu , ono se to poskládá samo. ()
Nechronologické skládání scén se A. G. Iñárritovi v Amores Perros evidentně osvědčilo a tak se rozhodl jít ještě dál, 21 gramů může působit hlavně zpočátku dosti chaoticky, neboť vyprávění se přesouvá skrze místo i čas bez jakéhokoliv upozornění, ale má to i své výhody, divák se aspoň více soustředí a dokáže se lépe odpoutat od reality a vžít do filmu... 21 gramů je vskutku působivý a emocionálně silný film, rozehrává propracované psychologické drama mezi třemi postavami, jejichž životy spojí jedna tragická událost. Výkony hlavních představitelů jsou výborné, jejich prožitky doslova přetékají z obrazovky a člověk by jim věřil každé gesto, naposled si takto excelující hereckou trojici v ústředních rolích vybavuji u L. A. - Přísně tajné... Mé předlouhé rozhodování mezi 4 a 5 hvězdicemi rozhodla až druhá projekce, sice směrem dolů, ale i tak... 9/10 ()
Základní problém filmu: Kdyby byl natočen v jedné časové linii, člověk by se dočkal lehce nadprůměrného dramatu. Takhle jsem se do první poloviny stále ztrácel, než mi konečně došlo "kdo a jak a co". Pokud bych měl mít výčitky svědomí a utrápenou mysl při konci filmu, tak opět nic. Jediné co ve finále mělo smysl, byli hlavní herci a originální nápad s 21 gramy. Jak jsem ale napsal, bez toho konstantního měnění časových linií, by to bylo jen další drama. Babel byl lepší. ()
Kdybych neviděl Magnolii, nejspíš bych to dokázal ocenit i víc. Takhle mi to přišlo moc očividné, moc výchovné. Přeplněné poselstvími. Jako šálek čaje tak plný, že ho ani nemůžete zvednout k puse, abyste se napili. Herecké výkony dobré, režie dobrá, scénář chytrý, ale působí to na mě odtažitě a neosobně. ()
Pozliepaná útržkovitosť deja a spoľahliví herci vo filmársky zručne odvedenom, dramatickom príbehu niekoľkých ľudí spojených jedným nešťastím. Hlavné postavy konajú príliš emotívne, zrejme s cieľom zapôsobiť na diváka a odviesť tak pozornosť od vykonštruovanej zápletky. Drámu o vine a pomste som nenašiel, nudný mozaikovito dramatický štandard áno. 50% ()
Galerie (48)
Photo © 2003 Focus Features
Zajímavosti (21)
- Báseň, kterou Paul (Sean Penn) cituje, když je v restauraci s Cristinou (Naomi Watts), se jmenuje „La Tierra Giró para Acercarnos“ a napsal ji Eugenio Montejo. (pUnck)
- Svůj název má film díky pokusům doktora Duncana MacDougalla z Haverhillu. Ten se na začátku 20. století snažil dokázat, že duše je "změřitelná a zvážitelná". Jeho výsledky se poměrně rozcházely, ale váha 21 gramů se stala akceptovanou tíhou duše. (pUnck)
- Režisér Alejandro González Iñárritu přirovnal výsledný film k jazzové hudbě: "Měl jsem pocit, že jinak se tenhle příběh vyprávět nedá. Jako vypravěč cítím potřebu tajit pravdu a odhalovat ji divákům jen kousek po kousku. Vytvářet dramatická napětí, pokládat otázky a zdůrazňovat 'prázdná místa'. V celém příběhu jsou informační mezery. Jako bychom z něj některé pasáže vystřihli. A chtěl jsem, aby si to diváci uvědomili a aby jim došlo, že je to schvílně. Chtěl jsem, aby si domýšleli, co chybí, a stali se tak aktivními účastníky vyprávění." (NIRO)
Reklama