Epizoda 8 (E08)

Je pátek a ve mně ten poslední díl pořád rezonuje. Byť byl celý díl zahalen do smutný nálady, i tady se objevilo několik nezapomenutelných momentů a hlášek (zarámovaný puzzle, nová zkušenost, péro v telefonu), který ve mně vyvolaly výbuch smíchu. Závěr mě pak rozsekal úplně. Dojemná řeč Luďana zakončená takovým způsobem, že člověk brečí a chláme se zároveň a neví, co z toho si má vlastně vybrat. No a pak Journey a sonda hospodou. Přiznám se, že i já jsem uronil slzu, nevím vlastně ani jestli víc kvůli Čočkinovi, nebo jestli proto, že tahle paráda končí. Asi od obojího trochu. Geniální zakončení! Pondělky už nebudou nikdy jako dřív. Na počest Ivana ode dneška v hospodě hlásím, že jsem vylitej jak Čočkin. Je suis Čočkin! Dycky MOST! (01.03.2019)

„No, vidíš, nová zkušenost, půjdeš do cizího bytu s klíčema!“ Postavy zakotvené v nižším sociálním prostředí a prolezlé nejrůznějšími traumaty vstupují do závěrečného dílu, vše se tak nějak rozumně uzavírá. Na programu je pohřeb, na kterém se ve výtečně funusové atmosféře sejdou všichni outsideři, které spojuje postava ztroskotance Luďana. Dorazí i jeho exmanželka, ke které jsem se ještě nevyjadřoval, a nejpřesnější je zřejmě označení: lidský odpad. Absurdní situace zůstávají, chemie mezi herci je neuvěřitelná, stejně jako přirozenost většiny z nich (zejména Zdeněk Godla je skutečně přesný). Dycky Most! Díky za něj. (29.03.2019)

Fňuk fňuk – je tu konec. Nicméně i v samotném závěru si dokázali tvůrci udělat prdel i z takové věci jako je funus či kradení popela zemřelého. Netradiční vyvrcholení, ale nevadí. Pokud je tohle už vážně konec a žádná druhá série nebude tak OK, pobavil jsem se u toho – některé postavy byly super, rozhodně nelituji, že jsem se na to podíval. Takže uděláme pápá Čočkine, pápá Moste…nebo prostě jen „Dycky Most…“ (11.04.2019)

Takže sedmý díl nastaví akční děj a osmička to všechno uhladí? Tenhle díl byl dějově těžké zklamání. Sice hlášek a vtipů tam bylo víc než v díle předchozím, ale proč to muselo být tak prázdný. Luďana poslali do abnormálních nížin, cikány a plešky zas do abnormálních výšin. Šlo vymyslet asi kopec lepších i veselých zakončení, než tak prázdný happy end. (26.02.2019)

V tomto seriálu se podařilo chytit České televizi býka za rohy počínaje kvalitním scénářem, šťastnou režií pokračuje a dobrým hereckým obsazením vrchole. Hlavními hrdiny jsou tzv. obyčejní lidé (žádný člověk není jen obyčejný) z postiženého havířského města; nesou celou řadu znaků blízkých někdejší tzv. severočeské literární škole (Jiří Švejda). Jsou zachyceni ve své každodennosti okořeněné o transsexuála, Cikány-Romy i možnost zvládat obtížné situace a občerstvovat pozitivní komunitní zvyklosti. Střípkem jejich kosmu je závěrečná scéna Čočkinova pohřbu počínaje krádeží jeho zpopelněných pozůstatků a konče bezradností při zvládání pohřebních procedur. Tato hrabalovská perlička na dně zrcadlí stále lidský obsah jejich bytí i rány a šrámy, které jim uštědřuje současný život. Nemytosti a neučesanosti není v takových případech nikdy dost. Podobných počinů bychom se měli dočkat častěji. (01.02.2023)