Okno do dvora

po hodně vlažném začátku, kdy jsem měl víčka jako z olova, jsem vážně zdejších 90% nechápal... cca po hodině začal mít film ten správný náboj a vzbudil jsem se... :-) už kvůli vám všem a Alfredovi jsem se chtěl vydrápat na 4*, ale označení "klasika" není všechno a z tohoto filmu to prostě nezapomenutelný zážitek neudělá... jako celek nemůžu jinak než lehce nadprůměrných 60%. (04.04.2008)

„Toto nie je obyčajný pohľad.“ Hitchcock toto proste robil. Ako v Psychu a Vtákoch, aj v Okne do dvora začína mimoriadne nenápadne. Skôr to keby natáčal konverzačnú romantickú komédiu s nekonečnými (ale fantastickými) dialógmi. A nie horor/triler. Týmto rafinovaným prístupom vás ukážkovo zmiatol a keď ste to čakali najmenej, zrazu z jednotky preradil na päťku, prekvapivo mu to neskapalo, ale vás naopak drasticky  a šokujúco schmatol pod krk a dusil a dusil a dusil... a pustil až keď videl, že umierate. Okno do dvora ponúka parádny kasting, skvelé dialógy, parádne hlášky a samozrejme geniálnu vnútroblokovú atmosféru. Natáčanie v tak nádhernej a obrovskej kulise musela byť číra radosť z filmárčiny, herectva atď. Okno do dvora sa v nasledujúcich desaťročiach dočkalo viacero napodobenín (Okno zo spálne s Gutteernbergom, Distburia s LaBeoufom, Žena v okne s Amy Adams). (30.06.2007)

V 50. letech to byla určitě pecka, nic moc jiného taky nebylo, že... Ale koukat na to 60 let poté, to už to člověka tak nedostane. Bohužel. Film je sice dosti pomalý, ale působí tajemně, což se mi na něm líbilo, ale se závěrem jsem čekal něco velkolepějšího, nějaký lepší vyústění, zajímavější pointu... Takhle to prostě musím hodnotit, jak hodnotím, není to prostě z mýho pohledu žádná bomba na 87%. A člověk to fakt nemůže hodnotit z pohledu diváka 50. let, to prostě nejde. Sorry. 70% (08.07.2013)

Hitchcock 50. let, to jsou především všechny ty slavné filmy se Stewartem a Kelly, v Oknu do dvora je máme hned oba. Není to špatné, sledovat ten vztah morouse upoutaného na křeslo s nohou v sádře a jeho snahu se rozejít s načančanou blondýnkou, jejíž jediná starost je naškrobená sukně. Díky mikrosvětu pavlačového dvora se toto vztahové nic mění v atraktivní detektivku a nakonec i ten vztah hlavních hrdinů se mění v cosi, co stojí za pozornost. Vcelku příjemný zážitek, vhodný k občasným reprízám. (05.06.2017)

Nevyhnul jsem se nezbytnému srovnání s Disturbií, která je ovšem více akční a má mnohem větší napětí a spád. Tady se začne něco opravdu dít posledních 15 minut, přičemž scéna kdy Jamesi Stewartovi zazvoní telefon a on už jen trpně čeká ve svém pokoji na nevyhnutelné, je k uzoufání napínavá. Podobnou dávku napětí jsem velice dlouho nezažil. Kdybych měl hodnotit film jako celek, tak je velice upovídaný, v ději se nehneme z bytu ve kterém bydlí hlavní hrdina. Povedený závěr filmu velice významně zvedá hodnocení. 70% (07.07.2010)