Gilmorova děvčata: Rok v životě

Konec žádného seriálu mě nikdy nemrzel tolik jako konec Gilmorek. Ne proto, že by byly mým vůbec nejoblíbenějším seriálem (byť jsou vrcholu hodně blízko), ale jednoduše proto, že pro mě vždycky byly víc o feelingu než o čemkoliv jiném, a ten si držely úspěšně celých sedm let (včetně proklínané finálové sezóny) a mohly v něm pokračovat prakticky nekonečně. Když jsem se dozvěděl, že Gilmorova děvčata ještě neřekla svá poslední slova, respektive svou poslední salvu slov, očekávání byla veliká, obavy možná ještě větší. Podaří se Gilmorkám udržet jejich feeling pramenící ze směsi propracovaných vztahů, bleskurychlých dialogů narvaných popkulturními odkazy, sympatického humoru, lála songů pro každou příležitost a všeobjímající pohody? Za mě jasně ano. Samozřejmě, do čtyř (tedy osmi, vzhledem ke stopáži, tak či onak zoufale málo) dílů se nedá narvat děj uplynulých deseti let, věci jsou velice často jenom zkratkovité nebo naznačené, dřív stěžejní postavy se tu teď třeba jenom mihnou prostě proto, aby tu byly, a nějakých dalších pár výhrad se jistě najde. Ale co na tom, když se ten hořkosladký feeling i po desetileté pauze dostavil prakticky okamžitě a nezmizel po celou dobu stopáže (dokonce ani při tom nepopiratelně předlouhém a v podstatě úplně zbytečném muzikálu). Amy Sherman-Palladino zkrátka měla ještě co říct, řekla to, já jsem za to rád (obzvlášť oceňuju vývoj Rory a Emily, obě dozrály tam, kam dlouho směřovaly, v případě té první to bylo potřeba, a v případě té druhé to nesmírně potěšilo, nehledě na fakt, že fantastická Kelly Bishop dostala pořádnou příležitost zazářit), a doufám, že se do Stars Hollow s jejím dovolením zase za pár let podíváme. A ano, potřeba to není, jenže Gilmorky nejsou seriál. Gilmorky jsou životní styl. (13.01.2017)

Dlouho jsem se odhodlávala ke čtyřem filmům, které měly definitivně uzavřít příběh Gilmorových děvčat (i když s tou definitivností to vzhledem k finálním "čtyřem slovům" asi nebude tak horké). Také jsem dlouho přemýšlela nad tím, jaký názor na tohle pokračování vlastně mám. Bylo fajn se zase vrátit do Stars Hollow, kde se za deset let v podstatě nic nezměnilo. Bylo fajn znovu sledovat všechny ty více a méně bláznivé charaktery (protože se alespoň na okamžik vrátil snad úplně každý, kdo kdy seriálem prošel). Ale nebylo fajn sledovat Rory v roli sobecké nány, která si musí psát upomínku i na rozchod s nebohým klučinou. Tahle radikální proměna mi k ní vážně neseděla. Určitou rozmrzelost mi naštěstí plně vynahrazovala fantastická Kelly Bishop, která byla mým oblíbeným děvčetem už v původním seriálu. Takže lehký nadprůměr, ale na další díly bych nepospíchala. (24.01.2020)

Přiznám, že nejsem hardcore fanynka, nicméně mě tenhle seriál, hlavně poslední dobou, hodně bavil a přece jen je to svým způsobem už klasika, kult. Na revival jsem čekala jako na trní. Jediné, na čem mi záleželo, aby to bylo tak super jako celý seriál a ne jako poslední řada a aby byla Lorelai s Lukem. A taky jsem chtěla hodně Logana :D Všeho se mi dostalo. Smála jsem se, trpěla jsem, brečela jsem. Není to perfektní, jsou tam hluchá místa (muzikál ugh), ale esence seriálu, humor, řečnění, vztahy matek s dcerami, vztahy obecně, to vše je jak má být. Slavná poslední slova mě zaskočila, nečekala jsem je. (26.11.2016)

Přijde mi smutný, když mě baví se koukat na seriál nikoliv díky hlavním hrdinkám, ale díky vedlejším postavám. Asi chápu, že Melissa McCarthy věnuje svůj čas zajímavějším projektům, a její Sookie tak měla jen jednu scénu, nicméně stejně jako Lane tam třeskutě chyběla. Bavili Michel, Paris, Jess a Kirk, a celkem příjemná mi přišla dějová linka Emily, která se někam posunula. Ale celkově tam na mě bylo málo vtipu, a přespříliš často podivně vykonstruovaného drama. Umanutá a sobecká Lorelai a ztracená a neúspěšná Rory byly pro mě dost nesympatické, nelogické, pitvořivé a neuvěřitelné. Těch šest hodin za to fakt nestálo. (28.04.2018)

Bohužel se to moc nepovedlo. I tolik kritizovaná sedmá série byla podle mě povedenější a rozhodně měla mnohem lepší závěr. Gilmorky nikdy nebyly dokonalý, i přes to měly v původním seriálu ode mě větší sympatie. Zde je Lorelai na můj vkus až moc přecitlivělá a Rory, to je vyloženě úlet. Občas se to trefí do nostalgický vlny, ale celkově vzato je to docela splácanina, což kromě wtf závěru asi nejlíp vystihuje postava Paula, která existuje snad jen proto, aby divák měl další důvod nemít rád Rory, protože mimo to jsem za celý 4 díly nenašel ani jeden racionální důvod, proč zde jeho postava vůbec existuje. (11.07.2022)