Zvony pre bosých

Mal som nulové očakávania, šiel som na to iba ako na povinnú jazdu a skrátenie si času pred iným premietaním - a nakoniec sa z toho vykľul jeden z 5 najlepších slovenských filmov, aké som videl. Výborne napísaný, absolútne vťahujúci príbeh. Hrejivá oslava ľudskosti a občianskej neposlušnosti. (21.03.2024)

Nemá to v sobě tolik síly a krásy jako Piesen o sivom holubovi, chvilkama se režisér až moc vyžívá v zachycení vnitřních stavů postav, až se to míjí účinkem, přesto se mu daří vtáhnout nás do situace hrdinů a prožívat je s nima. O to víc s námi zatřese opravdu drsnej závěr, kdy chceme plakat a ptáme se proč? Naštěstí se neptáme tvůrců, ale obecně, proč vůbec musí docházet k takovým tragédiím, což vypovídá o hodnotě díla. (14.06.2011)

Mrazivá balada o smyslu života, vině a trestu a o tom, proč by se zákony lidské společnosti neměly dodržovat, jsou-li špatné. Syrová černobílá kamera V.Rosince nám zprostředkovává neobyčejný zážitek doplněný neméně výtečnou hudbou Z.Lišky. Počáteční bezstarostnost se postupně proměňuje v existenciální drama hlavních postav. Jakoby se zde svářely dvě síly: touha zemřít a chuť žít. Jedinou ženskou roli měla hrát původně Hana Hegerová, byla však pracovně vytížená. Na její místo nastoupila vynikající polská herečka Ewa Krzyzewska - v některých záběrech neuvěřitelně krásná, v jiných až čarodějnicky démonická. Zvony pre bosých jsou balada a ty již z principu nekončí dobře. Zdejší uzavření příběhu je však opravdu kruté - není vítězů, není poražených. Protiválečné drama o nesmyslnosti zabíjení lze shrnout do krátkého dialogu hlavních postav: ,,Nejhorší na válce je spát takhle chlap s chlapem..." ,,Šak kdo válku vymyslel, musel být buzerant..." (16.04.2012)

Zo začiatku sa mi film páčil. Bol o drsných chlapoch, s drsnými spôsobmi, putujúcich po drsnej zasneženej krajine s nemeckým príveskom. Ale po prestrelke s inými putujúcimi drsnými chlapmi, ktorí boli nemeckými tankistami síce bez tanku, ale zato so psom, sa to všetko začalo kaziť. Potom som už neveril ničomu. Od nosenia viac ako stokilového Müllera na improvizovaných nosidlách a ešte aj v hlbokom snehu, cez bezproblémovo zvládnutú snehovú lavínu, až k dobre vybavenej vyhorenej horárni s bonusom v podobe atraktívnej Evy Krzyzewskej. To už bola paródia. Škoda, rozbiehalo sa to fajn. A ešte musím dodať, že ma dosť pobavil predpoklad tvorcov, že všetci slovenskí diváci vedia po nemecky, resp. že všetci nemeckí diváci vedia po slovensky. (09.09.2009)

Zvony pre bosých jsem viděl už před více než 20 lety a jak to chodí, pamatoval jsem si je jako mnohem silnější drama, než jaká nakonec byla střízlivá skutečnost. Toho filmu je docela škoda, protože potenciál byl obrovský a nelze si nevzpomenout např. na mrazivé sovětské drama Vzestup. Přitom ledacos i tak funguje, Rajniak s Müllerem odvádí výbornou práci a ty tvrdé chlapy jim věříte, majestátnost zasněžených hor odvádí rovněž svoje, černobílá kamera Vincenta Rosinece je působivá a motiv dilematu popravit, nebo nepopravit zajatce ve vyhrocené situaci je silný. Jenže scénář má svá slabá místa, nad roztomilým psíkem coby mazlíkem německého velitele ve velehorách se mi zdvihlo obočí, skupina tankistů, kteří nechali tanky někde v údolí a prochází pásmem velehor, taky nedává zrovna smysl. Na Ewu Krzyzewskou se sice dobře dívá, ale některé dialogy mi moc nešly přes uši a ani režie Stanislava Barabáše zdaleka není bezchybná. Nakonec jsou to takové nijaké tři hvězdičky, kdy si říkám, že i těch 60 % celkového dojmu je docela dost vzhledem k rozpačitým momentům. Možná by to chtělo remake.:-) (11.06.2020)