Nepřátelé

Toľko smrti v jednom filme. Strašné. Miestami som sa v duchu modlil, aby to nejaká postava neschytala. A napriek tomu schytala. Raz darmo, Divoký západ bol poriadna kruťárňa, žiadna doktorka Quinnová. Hostiles trvajú nad dve hodiny a treba objektívne uznať a so sklonenou hlavou priznať, že niektoré scény (a nie je ich málo) sú pomerne zbytočné. Herci sa fakt snažia a postavy sú napísané dobre a zaujímajú nás. Na druhej strane, čo je troška zvláštny paradox, keď máme sledovať ich rozhovory a budovanie vzťahov, nie je to proste tak úplne ono a neodsýpa to až tak, ako by malo. Inými slovami, proste a dobre to trocha nudí. Plus treba uznať, že je tu troška problémový strih a mal som kvôli nemu občas problémy s pochopením toho, kto vlastne kedy prežil a kto to (a ako) schytal (pochopil som to správne, že Jesse Plemons teda prežil?). A možno mohli byť krvavejšie a drastickejšie – úvod sa síce s ničím nepiple, to ozaj nie a bez debaty nie je určený pre ľudí, ktorí sa ľahko rozrušia. Ale hoci sa následne dočkáme viacero drsných scén, sú (oproti prológu) prekvapivo umiernene nakrútené, snímané z diaľky, prípadne drsnosť len počujeme, nevidíme ju. Akonáhle sa ale pritvrdí, dosahuje snímka dosť vysokých obrátok a nemám to srdce dať jej menej, ako 80%. A to skutočne a úprimne nemám rád Christiana Balea. Ale páčilo sa mi, ako svoju postavu uchopil a to, čo nám v nej predviedol – a aj to, že na konci „nastúpil“. A páčil sa mi jeho vzťah s Wesom Studim. A všetky scény s úmrtiami boli veeeľmi silno a zapamätateľné nakrútené. A kameraman sa fakt snažil. Aj šéf výpravy. Aj hudobný skladateľ. (11.05.2018)

Psychologická sonda do ztrápených melancholických duší z dob indiánsko-amerických válek, které připomínaly spíše středověk a genocidu než válku v pravém slova smyslu. Zpětná traumata postav pak hrají prim v celém ději, který zdánlivě nenápadně, ale zároveň geniálně přesně, poodkrývá snad většinu problémů indiánské otázky té doby, ačkoliv někomu při dlouhé výpravě po nádherné krajině mohou připadat snad až směšně nevyřčené a takřka neviditelné. Přiznávám, že sám podobné zdlouhavé eposy plné niterných pocitů postav nevyhledávám, ale o toto období se celkem zajímám a proto jsem v těch náznacích a dialozích postav viděl hrůzy, které se v historii skutečně děly, ačkoliv pro člověka nepolíbeného informacemi nebo historií to byl jen běžný rozhovor dvou postav, případně scéna, která mu nedává moc smysl a řekl si, že takhle by to určitě neřešil. Není to tedy western v pravém slova smyslu, akce je spíše poskromnu, je to film pro určitou cílovou skupinu, pro tu bude Hostiles naprostá lahůdka. Pro druhou skupinu, ve které bych byl za normálních okolností i já sám, to bude patrně až příliš zdlouhavá záležitost plná zdánlivě nepodstatných rozhovorů a nudné psychologie postav. 90 % (20.04.2018)

Krásný western se spoustou duše o porozumění mezi bílými a indiány. Několikrát mě to opravdu chytilo za srdce. A i když filmu chybí více vytyčený střed a finále, jeho myšlenka a procítěná režie tohle všechno nechává skoro zapomenuty. Je taková škoda, že jsem film musela vidět jen v TV. Westernů už je tak málo a nemít tu možnost vidět tu krásnou kameru a slyšet Richterovu dokonalou jemnou hudbu v kině, je zkrátka smutné. Výkon Christiana Bala je dost možná nejvyspělejší a nejprocítěnější, jaký jsem od něj doposud viděla. Málo kdy si jsem schopna vyvinout takový vztah k postavě za dvě hodiny, ale o Joea jsem při některých scénách měla takový strach, jako bych s ním strávila tři řady seriálu. Scénář i Bale si zaslouží všechen obdiv a je škoda, že film i on byli takhle přehlédnuti. Je to hluboký film, co si zaslouží víc než jedno shlédnutí. A ten konec! (29.04.2018)

Hrozný film, jedna hviezda len za Balea, ten bol fakt dobrý. Ale sledovať dve hodiny mužov na koňoch ako sa premávajú prériou a splietajú filozofické nezmysly, to by unudilo i rozumbradu. A keď sa ozvú ženské, tak to je len hysterický nárek a rev, pretože im väčšinou niekoho zabili. Otravné a príšerné. (02.05.2018)

Stalo se něco neskutečnýho - Došly mi sprostý slova. Když jsem mrkla na trailer k Hostiles, říkala sem si, že to bude natahovaný, nudný a celkově se mi do toho filmu nechtělo, jak holce do prvního análu. Každopádně nakonec sem si řekla, že když tam hraje Batman a zase téměř mechanikálně vychrtlej, tak bych to mohla přežít a třeba si u toho zašít ponožky, dát kynout těsto nebo se prostě dloubat v nose. Hned první scéna, kdy chcípnou Ťuťu, Ňuňu a mimino, mě profackovala až mi žlutý tváře zčervenaly a film mi dal jasně vědět, že sem se kurevsky spletla a bavit mě to bude. Kolik filmů začíná sejmutím děcek? Kurevsky málo. Odhodila sem šití, vypnula troubu a jala se sledovat film důkladně. Je fuckt, že Batman toho tady moc nenakecá, jenže to může být každýmu u rektálu, protože jeho ztvárnění naprosto vyhořelýho kapitána prostě nemá chybu. Stejně tak ostatní postavy ve filmu se topí v tak nádherně depresivních sračkách, až sem čekala, že si hromadně podřežou žíly u táboráku. Marně sem dumala, kdo tam neni psychicky úplně v prdeli a pokud trpíte depresí, trudomyslností, vyhořením, nebo prostě jen máte náladu na piču, rozhodně Vás potěší, že v tom nejste sami. Hodně se mi líbilo, že zmrdi, co se postaví naší skupině jsou nakonec všichni - indiáni, voják i cowboyové. Lidé, co se X let nesnášeli se sblíží, aby následně chcípali a přeživší měli ještě větší depku a nechat si to všechno projít hlavou se jevilo jako nejlepší možnej nápad. Hezky sem si pořvala, získala novej pecka song o ptákovi s polámanejma křídlama a se slzama sledovala, jak členové skupiny padaj jak zralý hrušky. Jako rákoska vím o westernech naprostý hovno, ale tenhle se mi líbil nejvíc. Tak trochu Poslední samuraj z divokýho západu. (12.12.2018)