Peřinbaba

Perinbaba je pre mňa už od detstva neoddeliteľnou súčasťou Vianoc. Sledujem ju pravidelne každý rok, nie len preto, že sa mi ako jediná rozprávka zdá celkom zmysluplná, ale aj pre zvláštnu, výnimočnú, magickú a snovú atmosféru, ktorú je Jakubisko, ako režisér schopný vytvoriť. Dôvod, pre ktorý nemôžem dať plný počet bodov je, že sa mi nepáči, ako sa vo filme prezentujú zvieratá, ani ako často sa v ňom objavujú kožušiny. Vlky nahradené nemeckými ovčiakmi tiež nie sú práve najlepšou voľbou. Inak však niet čo vytknúť a zvláštnou čerešničkou na konci je svadobný tanček, ktorý je roztomilý a prirodzene bezprostredný. (25.12.2013)

Snová, magická až mystická pohádka, která snad ani nemá srovnání. Naprosto chápu její legendární status, i když jsem se k ní dostal z hudebního konce, přes dílo Petra Hapky. Jedna alegorie vedle druhé, jedinečná atmosféra... Na někoho může být "divná", já si ji vždy užívám. Nezbývá než doufat, že Juraj Jakubisko zvládne pokračování, které má mít premiéru letos napodzim, se ctí. 80% (19.02.2022)

„Len sa predčasne neraduj. O šťastie treba bojovať.“ Rozprávka aká má byť: drsná, ponurá a hororová. Jakubisko za svoj život stvoril niekoľko pozoruhodných diel, ale nejeden raz predstavuje jeho achillovu pätu slabosť pre impozantné stopáže (4-dielna Tisícročná včela, "len" 150-minútová Nejasná správa o konci sveta). Vinou toho sa atmosféra občas vytráca a herecké výkony nemajú až takú silu. Intenzita legendárnej Perinbaby je aj práve v tom, že netrvá ani hodinu a pol. Takže všetko odsýpa, výprava je neopísateľná, herecké výkony magické, dialógy hladia dušu a nechýba hororový a sexuálny motív (+ podmanivá hudba). Mne sa ale na Jakubiskových filmoch aj tak vždy najviac páčili také tie jeho typické kuriózne wtf momenty, v prípade Perinbaby napr. diskoscéna. U bežných režisérov by to bilo do očí a bolo by to nechcene smiešne. U Jakubiska to bolo majstrovské a kúzelné. (22.12.2004)

Solidní pohádka s autorskou pečetí Jakubiska. Nádherná vizuální stránka, příběh poměrně originální a k tomu luxusní dojímavý soundtrack od Petra Hapky (který naštěstí vyšel na jeho kompilaci V obrazech). Nechybí dvorní herečka Valerie Kaplanová a jako smrtka nemá chybu, až vám je líto, že toho rozmazleného hlavního parchanta nesejme a je pořád ponižovaná, i když jen dělá svou práci. Docela by mě zajímalo, jak se mu lišácky podařilo přitáhnou do hlavní role manželku Felliniho. Za speciální zmínku stojí, že Jakubiskův talent pro symboliku a vytváření dávno zaniklých světů (v tomto případě slovenské vesnice s tradicemi a do puntíku vypilovanými dobovými rekvizitami i domy) se tady vyřádil. K tomu samozřejmě klasické snové nadpřirozené prvky a přítomnost smrti a pohřbu, to by snad jinak nešlo. Prostě atmosférická zvláštní pohádka s Jakubiskovou poetikou. (20.08.2009)

Výborná pohádka, možná, kdyby se u nás vysílala, nebyly by vánoce tak beznadějně popelkovité. Děj je sice dost ponurý a občas morbidní, ale právě v tom je ta krása. Některé postavy byly výborně zahrané, hlavně Smrtka a Jakub byli výborní, Kam se proti Jakubkovy hrabe český nebojsa. Také některé hlášky byly výborné a uvízly mi v paměti, obzvlášť ta závěrečná. Jinak mi zůstává rozum stát nad tím, kolik toho naši bratři Slováci, kromě větrného mlýna, v téhle pohádce vynalezli. (06.01.2009)