Postav dom, zasaď strom

Na Jakubiska nezvykle civilní a přítom stále pečlivě komponované a velice pěkné obrazy obalují příběh, který ač pojednává o nátuře socialistických vidláků, jenž se - s patetickými budovatelskými ódami na rtech - realizují výhradně skrze podrazáctví a rozkrádání , nezabředává do tuposti, nepříjemné hřebejkovské hořkosti ani k moralizovaní na pětikoruně. Poeticko - symbolické pojetí zkrátka vítěží nad tím kritickým a výsledkem je film maličký co do nákladů a epičnosti, ale veliký zážitkem a uměleckou hodnotou. (18.09.2008)

Je dobré, že aj v prirodzenej polohe a tam kde sa neuskutočňuje rejžovo fantazijné epicentrum sa odohráva rôznorodý a bohatý vnútorný svet postáv. Bohužiaľ, nie sú moc dobre napísané a viac ako kedykoľvek inde mi dabing sluchovo nesedel a vŕtal hlavou. Jakubisko bol veľkým vizionárom, ale niekedy sa nechal prílišne strhnúť (nie malomeštiackou nízkosťou, ale veľkozhubnými maniermi). I keď no, záverečné podobenstvo posraného života je na naše i výpravné možnosti veľkolepé. A pokiaľ sa o Jakubiskovi traduje ako o slovenskom Fellinim, tak Petr Hapka je tak trošku nadnesene československým Angelo Badalamentim. Rozhodne OBSAHOVO pozerateľnejšie než Kristove roky - o 2 triedy. (22.06.2017)

Neumím rozšifrovat, o co ve filmu vlastně jde. 1) Spoiler. Začalo to jako sofistikovaný psychologický příběh jednoho samorostlého maníka Jozefa Matuše (přitažlivý 31letý Pavel Nový), v jehož chování se projevovaly jakési nepatřičné tóny dávající tušit, že to s ním nebude jednoduché. Rýsoval se milostný trojúhelník Matuš - Ziga (24letý Ondřej Pavelka) - Helena (Jana Březinová). Někde v polovině však Ziga z nejasných důvodů odjíždí a film se zvrhává v tuctovou moralistickou agitku o rozkrádači majetku v socialistickém vlastnictví._____ 2) Nevím, jakým možným tlakům musel režisér odolávat a jakým kompromisům se nakonec podvolil, jak naznačují někteří komentátoři. Vím pouze, že výsledek se moc nepodařil._____ 3) A přesto výborná kamera, skvělá poetická hudba, dobré herecké výkony i psychologická kresba postav se zdají nasvědčovat tomu, že mohlo jít o výborný film. Mohlo. (31.07.2011)

Jakoby scénář nabádal diváka socialistického Československa k "přemísťování" majetku "všech" do soukromých rukou. Tak alespoň zpočátku působí jednání stavitele Pavla Nového v roli Matúša, do té chvíle divákem oblíbeného hrdiny. To by bylo ale příliš jednoduché pochopení a hodnocení tohoto filmu. Byla to snad Jakubiskova skrytá kritika toho našeho někdejšího živoření ve vyspělé socialistické společnosti? Možná, ... někde na pozadí jsem ji vycítil. Ale to by nemohl být rok 1979, kdy Juraj Jakubisko film točil, aby snímek z té doby mohl jasně a viditelně naznačovat, že v takovéto společnosti se nemůže mít člověk alespoň trochu líp bez těch drobných krádeží. Rok vzniku a tehdejší politické klima v naší zemi tedy nemohly dovolit, aby takoví "asociálové", jak se jim tenkrát říkalo, mohli beztrestně krást. Dokonce ani ve filmu. Nešlo veřejně připustit, že v naší soc. společnosti není něco v pořádku. Krást se tedy asi může až dnes (a nejenom ve filmu), více jak 30 let po vzniku tohoto filmu, kdy se ze zpravodajství dovídáme o korupcích a podvodech řádově v milionech a spravedlnost "jakoby měla opravdu zavázané obě oči". Inu, ... myslím, že podvádět a krást se nemá, ať je doba a politické klima jakékoliv a na každého jednou dojde. Došlo i na Matúša, i když ne tak, jak se v socialistické společnosti sluší a patří. Matúš se potrestal sám. A ti soudruzi v zelených uniformách utřeli nos. Ten dům opravdu změnil Matúšův život. Jednu hvězdičku přidávám speciálně Pavlovi Novému za skvělý herecký výkon plný optimismu a chuti do života. (31.01.2010)

Tentokrát umiernený Jakubisko sa pozerá na spoločenské neduhy doby, ako je kradnutie stavebného materiálu a kto si tú dobu pamätá vie, že Juraj nekecá do vetra. Ja to mám teda až z druhej ruky ale nie je ťažké si domyslieť, akým spôsobom sa u nás stavalo. Matúš však nerobí z núdze cnosť, v priebehu deja sa postupne kryštalizuje jeho pochybný charakter a film je teda zaujímavý aj tým, že jeho hlavná postava je nesympatická a z celého ansámblu vychádza najhoršie. Najviac utkvú v mysli slzy Heleny, ktorá ako miestna deva č.1 si môže vyberať, ale ako to už v takýchto prípadoch chodí, vyberie si zle. Nie príliš dejový film akcentujú niektoré silnejšie sekvencie, ako napríklad konfrontácia Matúša s Heleniným otcom a ktoré tak patria v Jakubiskovej tvorbe k scénam najvyzretejším. (26.10.2014)