Tisícročná včela

Juraj Jakubisko tady svým jedinečným filmařským stylem vypráví celou jednu éru  přes rodinu Pichandů. Důraz není kladen jen na osudy a život obyčejných lidí v Litpově, ale i na překrásnou slovenskou krajinu. Prošel jsem si kouskem historie Slovenska, prožil jsem velmi silné scény, zejména střelba do lidí na demonstraci a při písni Mariky Gombitové se mně z té nádhery úplně sevřelo srdce. (02.04.2024)

Nádherné slovenské veľdielo s fantastyckými hercami, ktorý bol dokonalým opisom Slovenského ľudu. Ja som videl včelu vo forme seriálu a môžem povedať že čím väčšie prestávky medzi jednotlivými časťami boli tým viac ma to navnadilo, i keď úvod nemal taký slávnostný nádych objavoval sa v ňom geniálny slovenský herec Jozef Kroner z ktorého priam srší skromnosť, mierumilovnosť ,ľudská dobrota no najmä veľká hercova charisma. Kroner a Kvietik urobili z filmu parádne herecké vystúpenie ktoré ma prinútilo až si spomenúť na to že som Slovák, včela je jedným veľkým slovenským symbolom, plným metafór a alegórii, a keď som videl tu ideálnu fúziu prostého slovenského ľudu z našou krásnou prírodou, tak som žasol nad tým ako to dokázal Juraj Jakubisko s pomocou Petra Jaroša tak dokonale sfilmovať. Jakubisko dokonale opísal Jarošove vnímanie celého príbehu, ktorý mal najmä majstrovsky napísane charaktery postáv ktoré pasovali k spomínaným hercom ideálne. Včelou Jakubisko iba dokázal ža je veľký filmár a prajem mu ešte veľa takýchto alegórii a podobenstiev ktoré su určite hodnotnejšie ako niekoľko desiatok amerických komerčných trhákov za veľké peniaze a "úžasné" :) efekty :). Navyše v každom jeho doteraz zhliadnutom, filme som niekde v úzadí cítil že Jakubisko chce predovšetkým poukázať na dôvody života na zemi a opisuje ľudské hodnoty ktoré si každý človek nájde v inej scéne, každý inde a toto platí najmä pri včele a konári z ktorých silno páchne jakubiskove špecifické vnímanie sveta. Mohol by som tu síce vypisovať ešte niekoľko hodín no nikdy by som nedokázal presne opísať svoje pocity a postrehy z tohto filmu a tomu sa naozaj hovorí umenie, asi si teda prečítam aj knihu, potom budem možno múdrejší. (27.12.2007)

Pozrite na tie včely, chlapci - znášajú med celé tisícročia, aby zachovaly rod. Jedna padne, druhá ju nahradí. Všetko ich nivočí - mráz, choroby, aj my l'udia. Ale včelstvo žije stále, hádam večne... [Seriálová verze] Narozdíl od (nej)novějších Jakubiskových filmů je Tisícročná včela neobyčejně silná nejen svou výtvatrnou podobou a citlivě vykreslenou atmosférou, ale především nevídanou schopností vtáhnout diváka do sebe a dát mu pocit, že s "murárskou" rodinou Pichandů žije v jedné osadě už od narození a proto i jejich spletité osudy nevnímá jako nečí tvůrčí konstrukt, ale přímo osobní záležitost. Jakubiskova okouzlenost dobou a smysl pro alegorie i pečlivě komponované záběry se snoubí s působivostí scénáře (méně zajímavý je akorát první "seznamovací" díl, v němž charakterní cherectví Jozefa Kronera vyniká natolik, až jsem měl pocit, že se jedná o ústřední postavu), vynikající Hapkovou hudbou a suverénními výkony herců, kteří s bravurou zvládají zachytit i dozrávání a stárnutí stvárňovaných postav. Krom vlažnějšího úvodu mě rušily jen nesedící postsynchrony, spíše televiznější záběrování a vůbec jakási Jakubiskova neochota více rozpohybovat mizanscénu, vinou čehož chybí časově i emočně rozmáchlé sáze punc určité velkoleposti, jaký by ji vynesl mezi největší filmová díla bývalého Československa. 90% (31.08.2008)

Jakubiskova epická sága z přelomu 19. a 20.století o jednom kusu Slovenské historie.Film je natočený podle románu Petra Jaroše a už vzhledem k dlouhému časovému úseku,který popisuje,nebylo jednoduché ho na plátno převést.Jakubisko se s tím ale popral po svém a svými obrazy a atmosférou perfektně dotváří smysl a děj celého příběhu.Knihu jsem nečetl a tak nevím,nakolik se film od ní liší.Je tu opravdu mnoho postav a je nutné velmi pečlivě sledovat děj,neb se divák v tom kolotoči snadno ztratí.Místy je film plný magických a snových vizí,které střídají scény normální a vyprávěcí,což může být pro někoho kámen úrazu a nepochopení,protože ho to odvádí od příběhu a tím mění tempo vyprávění.Osobně jsem s tím neměl problém,neb vím,že Jakubisko se bez těchto zpodobněních ve svých filmech neobejde a v těchto obrazech se přímo vyžívá.Navíc jsou jeho obrazy a vize vskutku živé,magické a jsou jako z jiného světa.Bez těchto zpodobnění si Jakubiskovy filmy vlastně ani nedovedu představit,takže dávám včelích 85%. (07.08.2011)

Obdobně jako u jiných Jakubiskových věcí, tak i tady vidím prvně filmovou verzi, která má pořád dosti obsáhlou délku, a je to reálně film rozdělený na dvě poloviny, a jelikož obsahuje časově několik desítek let, tak krom jasně nosného děje v podobě znázornění Slovenského venkova a nátury přelomu století, tak obsahuje i spousty mikrozápletek vztahující se k dané době. Myslim, že tady si každý divák může to najít to své. Jak už je u Jakubiska zvykem, tak tu máme opět takový magický nádech, ale stejně tak i propracované charaktery. Dneska už se takovéto věci vážně moc netoší. Možná je to dobou vzniku, možná absencí tvůrčích charakterů, či absencí fantazie. Je ale fajn vidět, když někdo s hrdostí odvypráví příběh svého národa. (20.03.2024)