Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrají:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Sága slovenského zednického rodu Pichandů, jehož osudy sledujeme po třicet let na přelomu 19. a 20. století, slavila úspěch už ve své literární podobě – jako stejnojmenná kniha Petra Jaroše. Nutno však říci, že teprve ve filmovém zpracování režiséra Juraje Jakubiska, s řadou vynikajících slovenských a českých herců a hudbou Petra Hapky, se stala opravdu hitem. Propletená kronika jednoho liptovského rodu, osudy lidí denně bojujících o důstojný život na této zemi, o štěstí, lásku a smysl života, oslovila všechny. Poselství starého Martina Pichandy (nezapomenutelný Jozef Kroner) o tom, že všude, i v tom nejvšednějším a nejubožejším životě je třeba hledat si svou svobodu a smysl života, promluvila zvlášť výmluvně v totalitní realitě počátku osmdesátých let. Společnost se změnila, ale moudrost tohoto poselství zůstává stále stejně naléhavá. Film, který díky svému poselství a nevyčerpatelné Jakubiskově obrazové fantazii získal ocenění i na zahraničních filmových festivalech (např. nestatutární cenu La Fenice na MFF v Benátkách v roce 1983), patří k tomu nejlepšímu, co bylo v československé kinematografii od války natočeno. Kromě verze pro kina vznikl i čtyřdílný televizní sestřih. (Česká televize)
(více)Recenze (136)
Jakubiskův majsterštik ....... za tohhle by měl být Oscar ..... oslava filmařiny ()
Gulový blesk 😃 ()
Nebýt těch jakubiskovin - čti Jakubiskových mysterio-pomatenin, mohlo to být za pět. Nechápu, proč to tam pořád cpe. Nějaká úchylka? Škoda, že na Slovači neměli Tomana, který by ho to nechal vystříhat. Bylo by to parádní dílo s mistrovským režijním vedením herců a nezaměnitelnou atmoškou. ()
Prirodzene krasne zenske tela (horsie je to uz s "ksichtami"), poetika slovenskej dediny (nielen typicke skanzenove dediny, ci polia plne sena, ale i chlast, podvadzanie a veselice), velikani slovenskej hereckej tvorby pospolu (Kroner, Kvietik, "Docko"), Jakubisko v case, ked mal este sudnost a nepotreboval na natocenie epicky vyzerajucej sagy "mailand" (Bathory) a vsetko sprevadzajuce vcely, ktore napriek chorobam, mrazu, zabitiu... stale preziju, rovnako ako ludia. Spolu s Perinbabou najvacsia klasika slovenskej kinematografie 80. rokov. ()
Najlepší film Juraja Jakubiska. ()
VRCHOL JAKUBISKOVEJ ALE AJ SLOVENSKEJ FILMOVEJ TVORBY !!! Moja srdcovka, nemám čo dodať ()
Příliš utahané a technickou kvalitu, hlavně zvuk, taky nemůžu pochválit. Kdyby to bylo starší, přehlídl bych to, ale 83? to se na mě nezlobte, ale ten zvuk (dabing) je prostě špatný. Sotva 50% ()
Napíšem len to, čo som už písal : Vraj slovenská klasika. Možno. Len škoda, že sa toho ujal Jakubisko. Opäť z toho spravil spleť paranoidne ladených záberov, otasnej hudby a totálne nelogických dialógov. Fakt škoda vyhodených peňazí, za ktoré mohlo byť Jarošové dielo pekným filmom, nebyť Jakubiska... ()
Mezi léta 1870-1917 rozmáchlá sága tří generací liptovských zedníků Pichandovců, jehož rodiny živí muži sezónními cestami za prací do Uher, sleduje vedle osudů furiantského děda Martina (J. Króner), jeho synů (proutnického advokáta - M. Dočolomanský - a k proletářskému uvědomění spějícího rolníka a později mlynáře - Š. Kvietik), a vnuků, jejichž talenty (např. malířský) zmarnila jatka světové války, také příběhy dalších postav vsi (Julo P. Mikulíka mezi dvěma ženami atd.). Tragikomické vyprávění (Martinův pohřeb změněný v klouzačku) zdobí snově magické prvky (dívka s lucernou, houby v zimě,…), ale místy mu (válečné scény) překáží nadbytek opulentnosti. ()
"Chlieb je jeden z najlepších ľudských vynálezov." Tak aj táto rodinná sága je ako chrumkavý, voňavý a hlavne náš slovenský chlebík, ktorý sa nikdy neomrzí a najlepšie chutí so štipkou soli v podobe hudby pána Hapku. PS: názor mojej pani: "Pane Bože, odpusť mi to, dávam *****." ()
Vždy ma zaujímalo, čo by na tento film povedal G. G. Marquez :) Nesmrteľný epos o jednej veľkej rodine a jedna z najlepších filmových adaptácií v našej kinematografii. ()
Komedie? C'mon!! ()
Tisícročná včela a Sedím na konári sú vrcholnými Jakubiskovými dielami z 80-tých rokov, na ktoré už neskôr bohužiaľ nedokázal nadviazať. ()
Prečo mám dojem, že skoro každý takýto "dobový" filmový počin vyzerá ako keby všetci od hercov po réžiu fičali na tvrdých drogách? Musel som to vidieť na viac krát lebo po každých cca 15-tich minútach sa mi zastavoval mozog. Vtedy na tu dobu a možno pre pamätníkov to je dobrý film, no mne to príde tak že čím väčší mind-fuck tváriaci sa ako originálne a autentické dielo, tým podľa niektorých ľudí je to lepšie no vo výsledku vysoké hodnotenia a ocenenia to má za absurdnosť a nie za kvalitu. Paradoxne mi to pripomína problematiku "moderného umenia"- čím väčšia kravina tým lepšie. :D ()
Hoci je to dosť depresívne dielo, ale...zároveň obraz histórie jednej rodiny. Nevesele osudy, skvele herecké výkony a vďaka filmu som si prečítal tu knihu. Nepozerám to rad, akosi priveľa smutku tam bolo... Ale kto nevidel a ma rad históriu, určite nech si pozrie.. ()
Reklama