Vtáčkovia, siroty a blázni

Velmi zajímavý a silně osobitý film režiséra Jakubiska. A také film který byl více než dvacet let zakázaný. Tento Slovensko-Francouzský film který byl vlastně prostřední částí volné trilogie z období let 1968-1970, jejichž součástí jsou snímky Zbehovia a pútnici (1968) a Dovidenia v pekle, priatelia (1970-1990). Mozaikovitě, karnevalově hravé podobenství se odehrává v blíže neurčeném časovém prostoru, i když je zřejmé situování na Slovensko do relativně svobodného, ale zdeformovaného období ,,mezichvíle", tak trochu snad po válce, ale především v roce 1968. Hrdiny jsou vlastně jak už je výše uvedeno tři malí sirotci, jejichž rodiče se navzájem ,,povraždily", tři opuštění blázni, kteří v šíleném a ošklivém světě přežívají jen díky svému programovému bláznovství (ale bláznovství jako droga, v tom pravém smyslu slova), díky principu hry, filozofii radosti v sobě a prožívání přítomného okamžiku. Imaginární (neskutečný, vymyšlený) syn M. R. Štefánika Yorick ,,všechny napřed poblázní a potom je zabije, aby je posléze zachránil před realitou". Vynikající a nadčasový film, a opravdu skvělý zážitek. (18.11.2006)

Nemyslím si, že Vtáčikovia, siroty a blázni je bohvieako umelecký a inteligentný film. Ale je to slovenský film a filmov takéhoto razenia tu bolo málo. Tá anarchia tu zobrazená má svoju štruktúru, určitú logiku, ale mohla by byť menej manieristická, čím si nemyslím, že by musela nutne utrpieť jej sila. Kompozičná autorská naaranžovanosť každej scény udržiava divákovu pozornosť, i keď sa ten prestane o postavy časom zaujímať. Iba nesmiete brať Vtáčikov ako film, odrážajúci chovanie nejakej sorty ľudí v skutočnosti. To ste potom skončili. Sledujeme jakubiskove vizualizované pochody v mozgu, jeho chápanie pojmu nová vlna a čistý fikčný svet, spojený s tým reálnym iba vyslovenými pocitmi a myšlienkami. Niekedy bohužiaľ doslova, inokedy nepochopiteľne. Hodnotenie je irelevantné, ak by sa jednalo o film trebárs poľský a nechápali by sme ho v kontexte našej histórie, možno by bol na nevydržanie. Možno bol príliš aj na Godarda. (22.11.2014)

Spočiatku som nebol na tento film veľmi naladený, vlastne som ho pozeral pre rozšírenie obzorov, postupne som si však k nemu našiel cestu. Jakubisko je poet a tieto filmy mu naozaj idú, myslím, že málokomu sa takto podarí obsiahnuť všetko podstatné, treba však povedať, že takéto filmy svojou prílišnou umeleckosťou nie sú pre každého. A snáď aj preto, že najviac je v tomto filme bláznov, či dokonca prvú polhodinu tak pôsobí. O to viac prekvapí trocha smutný a šokujúci koniec. (28.08.2008)

Málokdy se stane, že by mi stopáž filmu připadala snad o polovinu kratší, než je ve skutečnosti. Nemít u sebe hodinky, tak naprosto sebejistě řeknu, že film měl nějakých 40 minut. Po odchodu z kina jsem si připadala sama tak trochu jako blázen - a o úsměvu, který jsem měla na tváři po celý čas sledování filmu ani nemluvě. Vtáčkovia jsou prostě geniální film - aspoň pro mě. Takhle vtáhnout do děje - který prakticky skoro žádný neni - dokáže máloco. (24.11.2006)

Skôr si myslím, že sa jedná o rozporuplný snímok, ktorého režisér sa nehanbí nahotou svojich hercov, ale nielen kvôli „HORE BEZ” , nakrátko ostrihanej, mladučkej, sexy Magduške Vášáryovej, nakoniec udeľujem priaznivé štyri hviezdičky, a to po predchádzajúcich dvoch priemeroch, a nie zištne, dávam tak, ako dávam, pričom to neľutujem pri „slovenských Julesovi a Jimovi” , dvaja muži a jedna žena, a blížiaci sa tragický záver, ktorý nenecháva nikoho chladným ! Obidvaja páni, t. j. Avron so Sýkorom sú výborní, tak isto, ako spomínaná slečna, na ktorú som sa nevedel vynadívať + pochválim kameru Igora Luthera. (31.12.2017)