Ghost Dog - Cesta samuraje

Jarmusch studoval poezii a značná část jeho filmů nějakým způsobem tematizuje básníky či jejich výtvory, ale právě "Ghost Dog" představuje jeho nejpoetičtější film. Režisér a scenárista nechává svou filmovou báseň plout na flow vzniklém remixováním a spojováním zcela různorodých žánrů, kulturních tradic i současnosti a historie. Spolu s předchozím "Mrtvým mužem" znamenal "Ghost Dog" zásadní přerod v Jarmuschově tvorbě, který korespondoval s dobou vzniku. Z post-studenoválečného okouzlení ideálem svobody umožňující potkávání lidí a kultur typické pro jeho předchozí tvorbu nám v obou těchto filmech předkládá vizi tehdy se teprve rodícího a dnes plně žitého světa, kde se jako v kadlubu mísí a vzájemně obohacují nejroztodivnější kulturní i historické tradice. Ale pro Jarmusche je příznačné, že v tomto odvážném novém světě vyzdvihuje historii a její artefakty i relikty, na nichž obdivuje starožitnou patinu, která sice v moderním světě může působit bizarně či směšně, ale současně sálá melancholií. Při tom s vetešnickou láskou ke všemu starému a hypsterským nadšením z jeho vsazování do nové doby a kontextu přistupuje nejen k žánrům a tradicím, ale také k postavám, respektive k lidem samotným. Stejně jako do vzájemně se zrcadlícího a souznícího dialogu dává gangsterky, samurajské filmy a animované grotesky, tak nám ukazuje, jak nás právě mix takovýchto protichůdných vlivů a inspirací utváří. Poetičnost i srdečnost Jarmusche se pak definitivně projevuje v tom, že odhaluje paradoxní souznění v opozicích a ukazuje, že za vším na první letmý pohled neproniknutelným babylónským chaosem rozličných individualit a kmenů zůstává společné jádro lidskosti, které překonává hranice rasových a jazykových bariér. Přičemž příznačně oním pojivem zůstává kultura, potažmo sdílení příběhů. Protože právě ty s námi rezonují, umožňují nám zrát, rozšiřovat si obzory, ale také nás vzájemně propojují s druhými, ať už tím, že díky nim nacházíme společnou řeč, nebo je předáváme dál. Sdílená knihovna zdejších postav obsahuje celé spektrum od kanonických klasik přes burcující pamflety po prvoplánově líbivý brak, ale hlavně také díla, která málokdo zná, ale pro konkrétní lidi sehrály či sehrají zcela zásadní roli při jejich formování. Přesně tím se stal i sám "Ghost Dog" a bylo krásné tento nestárnoucí skvost vidět po mnoha letech znovu (opět v Aeru) a v duchu filmu si pak po projekci poslechnout, jak se komu líbil. (12.07.2022)

DivX/// Obsazení 7/10 Děj 5/10 Hudba 7/10 Efekty 3/10/// +jednoznačně Forest Whitaker, tématická hudba, přítomnost samurajského kodexu -málo akční a dynamický, technická stránka mě oslovila jen z části/// velice zvláštní film, čekal jsem akční nářez, dostalo se mi pozoruhodné krmě. Film mě nenudí, vyčnívá svojí originalitou a Jarmuschovou réžií. Snad jen pro mě v některých částech težko stravitelný. Jinak hudba, mazec/// Celkem 54%/// (19.04.2007)

No mozna jsem cekal krapet vic, ale rozhodne nemuzu rict, ze bych se nudil nebo ze bych si film neuzil. Ze zacatku mi krapet nesedla hudba, ale nakonec sem si zvyk a prisla mi vcelku pohodova. Taky se mi hodne libily 3 sefove a jejich rozhovory u stolu, to bylo misty i docela vtipny. Co se tyce pribehu, sice si to hraje na kdovico, ale je to proste klasickej pribeh o zabijakovi, kterymu neco provedou a on se jde pomstit, coz uz sem videl hodnekrat. Tady je to jen okoreneny tim samurajskym kodexem, i kdyz mi pride, ze to vlasne na film nemelo zadnej zvlastni vliv, ne ze by ty prupovidky z knizky o samurajich nebyly zajimavy, jen mi prisly zbytecny. A dalsi vytku mam k hlavni postave, Whitaker ma celej film stejnej vyraz, coz by nevadilo, jenze tenhle herec ma tak neuveritelne tupej xicht, ze to snad neni mozny. Navic pri treninku s mecem vypada strasne smesne, aspon moh zhubnout. Takze mi vlastne ve vysledku bylo fuk, co se s nim stane. Ale aby to nevypadalo, ze mam k filmu jen samy vytky, ackoliv jedina poradna akce pride az nekdy po hodine filmu, po celou dobu dokaze film zaujmout a je slusne napinavej, protoze clovek ceka, co bude dal. Navic dialogy jsou fakt dobre napsany a cely mi to krapet pripomnelo Leona. Slusny 4*. (11.09.2007)

Pôvodne som tu na začiatku plánoval citovať jedno z tých pasáží samurajského kódexu, ale žiadne som si nezapamätal. Preto budem citovať zo začiatku filmu z prvej piesne RZA - No fight, no life. Ghost Dog je skutočne výnimočný film. Keď som si po prvý raz čítal premisu, zloženú z pojmov ako černoch, profesionálny zabijak, samurajské tradície, holuby, hip-hop, mafiáni, Forest Whitaker, Jim Jarmush, francúzsky hovoriaci zmrzlinár a ľahká japonská poetika, zahmlilo sa mi pred očami. Nechal som sa však viesť celkovým hodnotením a Červenákovým komentárom, a neľutoval som. Príbeh osamelého černošského, trošku silnejšieho samuraja počúvajúceho hip-hop a priateliaceho sa iba so svojimi holubmi a zmrzlinárom, ktorý nevie ani ň po anglicky, je zaujímavý, napínavý, ale aj miestami zábavný. Má svoje príjemné, pomalé tempo, výborný hudobný podkres a skvelého Whitakera. A dokonca má svoje vlastné posolstvo. Takýto vkusný žánrový mix sa urodí raz za päťročnicu. V tom lepšom prípade. (21.11.2013)

Hodně jsem se na ten film těšil….Nebavilo! Whitaker je sice skvělej, ale celkově mně ta jeho postava osamělého samurajského černošského zabijáka, kterej na střeše chová holuby a kamarádí s chlapíkem kterému nerozumí ani slovo přišla děsně trapná! Ve filmu je jedna skvělá scéna se zastřelenou policistkou a rovnoprávností, jinak jsem byl ale dost zklamanej a ukrutně jsem se nudil! (28.04.2008)